Loucký mlýn; Lauczke mlen, Aumühle, Auene Mühle, Aumena Mühle

 1558 převor znoj. Dominikánů Wolfgang Kaniczek, rodem Polák prodal Urbanovi Rokytovi z Aberšdorfa bratrovi majitele Žerotic poddanský grunt v Tvořihrázi, pozdější  Loucký mlýn (podle některých pramenů (překladů) měl byt prodán jeden poddanský grunt v Tvožihrázi a za tento obnos byl zbudován Loucký mlýn)

 1594 převor Martianus de Vinglenova převor znoj. Dominikánů prodal dolní (Loucký mlýn) v Tvořihrázi Beldřichovi Březnickému z Náchoda za roční plat v této době Beldřich Březnický z Náchoda měl propachtované zboží Tvořihrázké od Dominikánského kláštera, mimo jiné mu patřilo zboží v Horních Dunajovicích, kde nechal zbudovat protestanský kostel, patřilo mu z větší části i zboží Kyjovické a Bohunické, kdy v Prosiměřicích měl vydržovat protestanského kazatele. Toto souvisí nejspíše i se zničení kostela v Žeroticích.

 1600 (Kolem tohoto roku) Sídlil na mlýně Aumühle poblíž Tvořihráze vůdce protestantů z Žerotic, Jevišovic, Tvořihráze a Gránic. V této době byli  katoličtí kněží vyhnáni  z kostela v Žeroticích a tento zpustošen a zničen.  Roztroušení katolíci z celého okolí se schazeli v Kyjovicích k bohoslužbě a tam si vystavěli kostelík ke cti sv. Bartoloměje, tento kostelík byl od těchto nekatolíků zpustošen. Protestanti s jejich vůdcem obnovili kostel v Žeroticích a tam konali své bohoslužby. Tento vůdce byl na základě cisařského nařízení z roku 1613 spolu se svými lidmi vykázán z Čech.  

 Prameny : Vlastivěda Moravská, okres Znojemský Peřinka František Václav 1904, farní kronika Žerotic, Kronika dominikánského kláštera Znojmo

1622 Z dosti nepotvrzených pramenů měl taktéž odejít do ciziny mlýnář Louckého mlýna, dle některých pramenů měl být představený Novokřtěneckého sboru na Aumühle
1634,1636,1642, 1645 opakovaně Tvořihráz byl zpustošena a vypálena válečným lidem.
Níže jsou uváděny mimo jiné vypisy z matrik mlynářu na Aumühle a dále doložené události na Aumühle
Bartholomäus Gartner (Gardner, Garttner)
rk., Müller in Aumühle
* vor 1632
oo ... mit Katharina NN-Gartner, * vor 1634.
Lebensphasen von Bartholomäus Gartner:
von gen. 1652 bis 1656 als Müller in Bonitz.
gen. 1657 als Müller in Znaim.
seit 1657 Müller in Aumühle.
Na mlýně min do roku 1665
1683 Byl převorem Znoj. Dominikánů Frant. Christiandelem založen vrchtostenský rybník, který měl být situován nad Louckým mlýnem na náhonu mlýna, zobrazen na I. voj. mapování ma II voj. mapování již chybí.
Zacharias Reichel (Aumilner, Bohaty, Raychel, Reichl, Reycher)
rk. müller
* (err) 1651
† 17.12.1714 in Aumühle, b 17.12.1714 in Zerotitz, Friedhof Zerotitz
oo 1/1 ... mit Regina NN-Reichel, * (err) 1665, † 09.11.1691 in Aumühle.
oo 2/1 ... mit Judith NN-Reichel, * (err) 1667, † 30.09.1740 in Wainitz.
Kinder mit Regina NN-Reichel:
1) Anna Maria Reichel, rk.
* 10.03.1688 in Aumühle
2) NN Reichel, rk.
* (err) 21.10.1691 in Aumühle, † 21.10.1691 in Aumühle
Kinder mit Judith NN-Reichel:
1) Dorothea Reichel, rk.
* 30.01.1693 in Aumühle, † 01.02.1693 in Aumühle
2) Maria Rosina Reichel, rk.
* 18.12.1693 in Aumühle, † 11.04.1705 in Aumühle
3) Josef Reichel, rk.
* 21.01.1696 in Aumühle, † 05.09.1709 in Aumühle
4) Thomas Reichel, rk.
* 16.12.1697 in Aumühle, † vor 1699
5) Thomas Reichel (Raichel, Reichl), rk., Müller in Wainitz
* 28.02.1699 in Aumühle, † 04.07.1772 in Wainitz, Nr. 54
oo 1/1 27.04.1723 in Hosterlitz mit Rosina Teichtmann, rk..
oo 2/1 16.05.1745 in Znaim mit Theresia (Maria Theresia) Judmann, rk..
6) Elisabeth Reichel, rk.
* 30.11.1699 in Aumühle
7) Susanna Reichel, rk.
* 05.02.1702 in Aumühle, † 12.12.1704 in Aumühle
8) Johann Josef Reichel, rk.
* 05.03.1704 in Aumühle
9) Georg Reichel, rk.
* 06.02.1706 in Aumühle, † 26.12.1751 in Aumühle
10) Franz Anton Reichel, rk.
* 09.06.1708 in Aumühle, † 31.03.1730 in Aumühle
11) Martin Josef Reichel, rk.
* 13.02.1710 in Aumühle, † 18.06.1732 in Aumühle
12) Susanna Reichel, rk.
* 07.01.1712 in Aumühle
13) Andreas Reichel, rk.
* 26.10.1714 in Aumühle
Měli s drujou manželkou na Aumühle 13 dětí, kdy se dožilo dospělosti pouze 8 dětí, na mlýne zemřeli 4 z nich naposledy George Reichl (6.2.1706 Aumühle-26.12.1757 Aumühle) Syn Thomas Reichl (28.2.1699 Aumühle – 4.7.1772 ve Vitonicích) zde
byl mlýnářem na Vitonickém mlýně, jeho synové Josef Reichl pak mlýnářem ve Vitonicích a Mathias Reichl v Domčicích.
Franz Klamert (Klammer)
rk.
* (err) 1692 in Grätz
† 05.04.1752 in Aumühle, b 05.04.1752 in Zerotitz
oo 1/1 09.11.1717 in Zerotitz mit Polexina Nitsch, * 13.05.1698 in Selletitz, † 21.07.1735 in Aumühle.
Trauzeuge: Martin Anton Kalivoda (Kaliwoda, Kalvoda, Kalwoda), * (err) 1678 in Deutsch Brod
oo 2/1 01.11.1737 in Znaim mit Anna Maria Koranda, * (err) 1711, † 20.11.1769 in Selletitz.
Notizen zu Franz Klamert:
Sohn von +Friedrich Klamert ex Cretz.
Kinder mit Polexina Nitsch:
1) Johann Franz Klamert (Klamerth), rk., Müller in Selletitz
* 02.10.1718 in Selletitz, † 29.07.1780 in Domschitz, Nr. 1
oo 25.07.1741 in Zerotitz mit Anna Maria Walter, rk..
2) Theresia Klamert, rk.
* 12.09.1720 in Selletitz, † 02.06.1724 in Selletitz
3) Maria Theresia Klamert, rk.
* 28.01.1725 in Selletitz
4) Ignaz Anton Klamert, rk.
* 24.06.1727 in Selletitz, † 23.01.1728 in Selletitz
5) Ignaz (Anton Ignaz) Klamert, rk.
* 25.01.1729 in Selletitz, † 24.11.1767 in Aumühle
oo 1/2 13.05.1755 in Zerotitz mit Anna Maria Bezruczka, rk..
6) Prosper Klamert (Klamerth, Klammert), rk.
* 17.06.1731 in Selletitz
oo 03.08.1756 in Zerotitz mit Anna Maria Zazimal, rk..
7) Franz Josef Klamert, rk., Inwohner in Selletitz
* 08.12.1733 in Selletitz
oo 24.01.1758 in Zerotitz mit Anna Katharina Zazimal, rk..
Kinder mit Anna Maria Koranda:
1) Katharina Klamert, rk.
* 15.09.1737 in Aumühle, † 04.10.1737 in Aumühle
2) Anna Katharina Klamert, rk.
* 26.12.1738 in Aumühle, † 04.10.1742 in Aumühle
3) Johann Jakob Klamert, rk.
* 07.1741 in Aumühle
4) Viktoria Klamert, rk.
* 26.10.1743 in Aumühle
5) Katharina Klamert, rk.
* 18.04.1746 in Aumühle, † 30.10.1762 in Selletitz
6) Maria Theresia Klamert, rk.
* 18.04.1746 in Aumühle, † 16.02.1747 in Aumühle
Johann Franz Klamert (Klamerth)
rk., Müller in Selletitz
* 02.10.1718 in Selletitz, ~ 02.10.1718 in Zerotitz
† 29.07.1780 in Domschitz, Nr. 1, b 29.07.1780 in Zerotitz, Friedhof Selletitz
Vater: Franz Klamert (Klammer)
Mutter: Polexina Nitsch
oo 25.07.1741 in Zerotitz mit Anna Maria Walter.
Lebensphasen von Johann Franz Klamert:
Müller in Selletitz.
Müller in Aumühle.
Müller in Domschitz.
Kinder:
1) Franz Karl Johann Klamert, rk.
* 01.11.1741 in Selletitz, † 27.08.1748 in Selletitz
2) Anna Barbara Klamert, rk.
* 02.11.1743 in Selletitz
3) Anna Klara Klamert, rk.
* 01.08.1746 in Selletitz, † 28.06.1747 in Selletitz
4) Heinrich Klamert, rk.
* 01.07.1748 in Selletitz, † 18.05.1772 in Durchlaß, Nr. 47 (Aumühle)
oo ... mit Franziska NN-Klamert-Kwitek, rk..
5) Josef Konstantin Klamert (Klammert), rk., Wirt in Korab
* 18.02.1752 in Selletitz
oo 31.10.1779 in Zerotitz mit Elisabeth Wirgler, rk..
6) Franz Benedikt Klamert, rk.
* 03.08.1754 in Aumühle
7) Mathias Klamert, rk.
* 19.09.1759 in Aumühle, † 30.09.1759 in Aumühle
PN = 25702
Verbundene Personen:
Trauzeuge von: oo 1/2 13.05.1755 in Zerotitz (Ignaz (Anton Ignaz) Klamert mit Anna Maria Bezruczka)
1763-1787 Dle I. vojenského mapování býval nad mlýnem Vrchtostenský rybník ze kterého byl dále napájen mlýnský potok vedoucí k Louckému mlýnu a dále do Kyjovického velkého rybníku, který byl mezi Kyjovicemi a Žeroticemi, následně se
vléval do Jevišovky. Tyto dva rybníky museli zaniknout do roku 1824, kdy dle II. voj mapování již rybníky chybí a tok řeky Jevišovky byl změněn a odkloněn od obce Žerotice. Zbytky Vrchnostenského rybníku v Tvořihrázi byly ještě patrné ve 20
letech 20 století, kdy zde byl mokřad, který byl v této době vysušen, zbourány hráze a z rybníka vzniklo pole. Obrysy rybníka jsou ale stále v krajině patrné.
Ferdinand Biegler (Bigler, Pigler)
rk., Müllermeister in Durchlaß-Aumühle
* (err) 1741
† vor 1802
oo ... mit Theresia NN-Biegler, * (err) 1737, † 06.02.1785 in Durchlaß-Aumühle, Nr. 47.
Lebensphasen von Ferdinand Biegler:
Müllermeister in Selletitz.
Müllermeister in Durchlaß-Aumühle.
Kinder:
1) Johann Biegler, rk.
* (err) 1771, † 11.06.1774 in Selletitz, Nr. 53
2) Anton Nepomuk Biegler, rk.
* 22.05.1773 in Selletitz, Nr. 53
3) Theresia Biegler, rk.
* 07.10.1775 in Selletitz, Nr. 53
4) Josef Biegler, rk., Müller in Durchlaß-Aumühle
* 06.03.1778 in Selletitz, Nr. 53
oo 1/2 02.03.1802 in Durchlaß mit Anna Kulitza, rk..
5) Johann Biegler, rk.
* 04.1781 in Selletitz, Nr. 53
Josef Biegler
rk., Müller in Durchlaß-Aumühle
* 06.03.1778 in Selletitz, Nr. 53, ~ 06.03.1778 in Zerotitz
Vater: Ferdinand Biegler (Bigler, Pigler)
Mutter: Theresia NN-Biegler
oo 1/2 02.03.1802 in Durchlaß mit Anna Kulitza.
Paten von Josef Biegler:
1) Franz Knoll (Knil, Knili, Knill, Knily, Knüll, Knülly, Knyll), * (err) 1717.
2) Theresia NN-Knil, * vor 1742.
Kind:
Josef Biegler
rk., Müllermeister in Bonitz
* 23.01.1803 in Durchlaß-Aumühle, Nr. 67, ~ 23.01.1803 in Zerotitz
† 27.01.1835 in Bonitz, Nr. 2 (Entzündung des Gehirns), b 29.01.1835 in Proßmeritz
Vater: Josef Biegler
Mutter: Anna Kulitza
oo 26.01.1825 in Bonitz mit Magdalena Fritz, * 01.07.1807 in Bonitz, Nr. 2.
Kinder:
1) Maria Biegler, rk.
* 23.10.1826 in Bonitz, Nr. 2, † 01.12.1826 in Bonitz, Nr. 1
2) Franziska Johann Magdalena Biegler, rk.
* 25.03.1829 in Bonitz, Nr. 2
3) Karolina Biegler, rk.
* 19.08.1831 in Bonitz, Nr. 2, † 01.02.1832 in Bonitz, Nr. 1
4) Magdalena Biegler, rk.
* 15.05.1833 in Bonitz, Nr. 2, † 18.02.1834 in Bonitz, Nr. 2
Dle Cisařské povinného otisku majitele Aumühle ještě roku 1824, v současmé době potomci známé mlynářské rodiny bydlí na mlýně v Černíně

1866  byl mlýn propachtován Leopoldem Bartlem temto předtím měl propachtováné mlýny v Těšeticích a Kyjovicích, 1866 zemřel na Aumühle

1867 na základě děditství po zemřelem Johannu Speilovi a následně roku 1871 manželské smlouvy vkládá se vlastnictví Ludwigu a Josefě Ingerelovi (Josefa rozená Spielová)

1877 -  Ludvík Ingrle provádí přestavbu a opravu mlýnského  náhonu a jezu v obci Tvořihráz (přepis uveden níže)

1912 - Ludvíka Ingerleho prodal mlýn otci a synovi Josef Nepraš st. a ml. (toto se již týká mých předků a k věci přidáváno vyprávění poslední mlynářky Růženy Veberové roz.Tikovské vnučky Josefa Nepraše)

Josef ml a st. zakoupili mlýn v Tvořihrázi po té co prodali mlýn v obci Těšenově zvaný Trkovský dnes Havlův. Na tomto mlýně žila rodina Neprašů od počátku 19 století. Před tímto na okrese Pelhřimov byli Neprašovi známi od 16 století, jako  mlynářská rodina. Josef Nepraš st. již byl ve věku přes 50 let a na kraj Znojemský si vzpomínal z dob kdy chodil jako tovaryš mlynářského řemesla na zkušenou do světa, zdejší kraj se mu velice líbil. Na několika mlýnech zde i sloužil. Objížděl tedy se synem po kraji s tím, že chtějí zakoupit mlýn. Mimo jiné se dozvěděli o Louckém mlýně v Tvořihrázi, kde žádný z potomků L. Ingrleho neměl na vyplacení mlýna a pozemků ostatních ze sourozenců (snad se mělo jednat o tři sourozence),  jedna z dcer si na to že zůstane na mlýně připravovala. Měla si v této době brát adjunkta z blízkého panství, tento se zde již staral částečně o hospodářství.  Vysadil sad před mlýnem cca 1 hektar a postavil zděný  včelín před mlýnem.   Syn L. Ingrlého udajně se o hospodářství nestaral, a spíše než o mlýn se staral o flintičku a klobouček.  Josef Nepraš st. a jeho synem se  ubytovali v zdejším místním hostinci a dlouho s panem Ingrlem jednali, ale nakonec se nedohodli. O tomto se dozvěděl jeden se sedláku v Tvořihrázi pan Cidllík zvaný Kmotříček, takto měl přezdívku později i jeden z jeho synů  a dlouze do noci je přesvědčoval,  že tento mlýn je pro něj ten pravý. On sám uváděl, že lidé z Tvořihraze musí jezdit až na Bohunický  německý mlýn (nynější Prosimeřice) a jelikož obec Tvořihráz je Česká málo si jich zde váží. Bylo domluveno, že přesvědčí pana L. Ingrleho ke slevě na mlýně a polnostech, což i pan Cidlík učinil a pana Ingrleho přesvědčil. Dále  bylo domluveno, že část rodiny Ingrlů bude na mlýně bydlet na vejmínku, dokud nenajdou bydlení. Na mlýně bydleli několik let a společně se spřátelili a i po té co se Ingrlovi přestěhovali do Německa , tak se  rodiny stýkali až do 80 let 20 století.  Na zakoupení mlýna a následné rekonstrukci bylo zapotřebí větší hotovosti a byl vzat celkem velký dluh na mlýn.

1913 - Byl provedena částečná rekonstrukce mlýna a to na základě dodatečného schválení provozu C.k. okresního hejtmanství. Komisionální jednání z 26. května 1913 přepsáno níže v pramenech. U  adaptace se jednalo zejména zvětšení počtu oken a velikosti v mlýnici, zrušení jednoho kola a výměna stávajícího dalšího, umístění vysávačů a čističů obilí na půdě a dále zřízení stavidel u mlýna.

Během války byly velmi velké zisky ze sadu před mlýnem. Z větši části z tohoto sadu byl zaplecen celý dluh na mlýně a  v jedné z  budov před mlýnem byla vytvořena sušárna na ovoce, kde se sušili přebytky a následně prodávali. Během války byl zakoupen náhon horního mlýna aby nikdo nemohl zde sobě zřídíti živnost a konkurovat tak v obci jako mlynář. V této době horní mlýn nefungoval ani jako Hamr, ale jeho  vodní dílo ještě existovalo. 

1930-1936 Václav Tikovský 

V 30. letech přespal na mlýně  Radola Gajda