Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn byl ve vsi jistě už ve středověku.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První písemný záznam o něm existuje z roku 1690, kdy na něm mlynařil od téhož roku do roku 1721 Jiří Eckel neb Hekl s manželkou Marií. Dále je zaznamenáno, že v letech 1723 - 1728 na mlýně v Konětopech hospodařili Martin a Marie Anna Pičmanovi. Od roku 1739 zde byli Václav a Dorota Kopřivových, po nich od roku 1741 Václav a Susanna Kalašových. Od 13. ledna 1743 hospodařili na mlýně vdova Susanna Kalašová a syn Martina Zimmermanna Antonín Zimmermann, který si ji vzal za manželku.
Roku 1743 Susanna Zimmermannová prodala mlýn v Konětopech Matěji Königstätterovi za 500 zlatých. Matěj Königstätter mlýn prodal 1. ledna 1757 za 550 zlatých Františkovi Müllerovi. 6. ledna 1786 převzal mlýn jeho zeť František Haberzettl za 982 zlatých 49 krejcarů.
Dne 23. června 1802 byl mlýn v Konětopech odhadnut už na částku 1 931 zlatých 26 krejcarů. V roce 1819 jej koupil ve dražbě Jan Payer z Libochovic, ale ještě téhož roku mlýn koupili František a Barbora Masojídkovi. V červenci 1825 vdova Barbora Masojídková prodala mlýn jménem pozůstalých dětí Ignáci Ritšlovi a jeho manželce Františce za 2 600 zlatých. Dalšími majiteli mlýna v 19. století byli Václav a Alžběta Jedličkovi, po nich Václav a Anastázie Kleinovi a v dalších generacích Josef Klein a František Klein.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes slouží bývalá obytná část mlýna podle údajů v katastru nemovitostí jako rodinný dům. I ostatní objekty bývalého mlýna jsou v relativně dobrém stavu, využívané k zemědělské činnosti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Eckel
- Pičman
- Kopřiva
- Kalaš
- Zimmermann
- Königstätter
- Müller
- Haberzettel
- Payer
- Masojídek
- Ritschl
- Jedlička
- Klein
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Jaroslav Marek
1939 - Václav Marek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: