Historie
Obecná historie:
1424 - Jan Jičínský z Kravař tvrz Třbovice, mlýn s dvorem své manželce Anežce, kněžně opavské
1434 - opavská knížata Václav, Vilém a Anošt
1447 - Jan a Matěj Sobkovi z Konic
1448 -Matěj Bělík z Třebovic
1451 - Štěpán ml. Střela z Chechla
1505 - Jiří Střela z Chechla
1514 - vdova po Jiřím , Anna z Hukovic
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1772 koupil mlýn Josef Stieber od Jiřího Kubíčka za 1200 zlatých, který mlýn pronajal svinovskému mlynáři Petru Hrnčířovi
3. Června 1724 uřední komise na základě zprávy rychtáře Jana Friče dospěla k těmto závěrům: "…Zámecký mlýn na řece Opavici nevynáší víc, protože jez při stoku řek jest velmi poškozován…Mlýn se stavidlem vyžaduje mnoho stavebních nákladů.
Josef Hrnčíř mlýn opravil, pronajal si i třebovický poštovní úřad, který provozoval s 15 páry koní. Pro jejich ustájení rozšířil a upravil i prostory u mlýna.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Koncem 1. sv. války mlýn zrušen a přestavěn na byty, na náhonu zřízena MVE
1930 - majitelem elektrárny sdružení lihovarnického průmyslu - v provozu Girardova turbína s výkonem 30,34 kW
Po 2. svět. válce zrušena i elektrárna
Od roku 1948 byty a sklady majetkem podniku Seliko
Po roce 1959 při stavbě železniční vlečky firmy Prefa sneseny původní hospodářské budovy mlýna
Mlýn chátrá, 6.7.1997 povodeň dosáhla až k horním okrajům oken. Budova ještě více zničena
2006 - zahájena přestavba mlýna na stylovou restauraci - firma RAPIDOIL HAKO
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
O mlýnu napsal báseň Vladimír Vašek = Petr Bezruč, pravnuk jednoho z mlynářů, Petra Hrnčíře:
Střebovský mlýn
Ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.
Rež hrnul do koše moravský děd,
moravsky říkal tu starky mé ret,
ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.
Rež, rež, šeredná rež roste, rež
na poli otců mých. Střebovský mlýn
zní řečí cizinců. V rozběhlý klín
pýchy a bohatství padla má rež.
Z Hrnčířů krve jsem. Střebovský mlýn
hrčel mi do sluchu za mladých dní.
Pod drnem děd spí. Řeč falešná zní
se rtů mé přízně - miň střebovský mlýn.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
