Historie
Obecná historie:
Větřkovice se nachází asi 5 km východně od Vítkova. V minulosti stávaly v obci dva mlýny, které od nepaměti patřily k místnímu fojtství. Jak nás totiž informuje urbář z roku 1574, tak fojt držel dle nadačního listu svobodně dva lány, krčmu, dva mlýny, atd. Jeden z těchto mlýnů fojt prodal s loukou i kouskem lesa. Za to mu měl mlynář ročně odvádět 14 čtvrtní řži, 1 1/2 čtvrtně pšeničné mouky a místo vykrmení vepře 2 zl. Protože ale mlýn nestál na fojtových dvou svobodných lánech, ale asi půl míle za vsí, rozhodla komise určená k sepsání urbáře, že dávky z tohoto mlýna nenáleží déle fojtovi, ale vrchnosti.
Druhý tzv. Lesní mlýn čp. 72 stával na řece Moravici. Již v polovině 17. století patřil mlýn mlynářské rodině Sivků. První zápis v gruntovní knize pochází ale až ze dne 20. prosince 1712, kdy ho koupil Jakub Sivek (1690-1746) od svého otce Urbana Sivka za 150 tol. Z příslušenství dostal 1 okovaný vůz, 2 koně, 1 pluh, 1 hák a 2 brány. Beze škody na kupní ceně byl nový mlynář povinen dát Janovi a Martinovi každému jednu krávu a 8 tol. na penězích. Spolu s mlýnem převzal i 51 šeflů polí. Ročně vrchnosti odváděl na penězích 18 tol. 24 gr. Kromě toho platil ze zakoupené chalupy 4 zl. 48 kr. Dále odváděl každoročně 3 šefly pšenice a 28 šeflů žita. Neméně měl za povinnost držet jednoho panského honícího psa nebo místo toho dát 2 šefly žita. Mlynář byl taktéž zproštěn roboty.
Po smrti Jakuba Sivka převzal ve Větřkovském lese ležící mlýn jeho syn Filip Sivek (* 1. května 1720) 6. listopadu 1747 za 150 tol. Jako závdavek položil Filip své matce 20 tol. a zbývající částku splácel ročně po 4 tol. Filip Sivek zemřel 5. dubna 1795, ale již od 18. května 1789 na mlýně hospodařil jeho syn Jan Sivek, který mlýn koupil za 300 tol. sl. Po Janu Sivkovi († 8. října 1808) hospodařil na mlýně krátce mlynář Jakub Foltýn, než 14. září 1810 převzal mlýn syn Jana Sivka Antonín (* 17. ledna 1791) za 1200 zl. Z této sumy připadlo vdově po Janu Sivkovi Eleonoře 50 zl., a jeho dětem Anně Marii, Magdaléně a Janovi (novému mlynáři) každému po 100 zl. Zbývající část peněz připadla na zaplacení dluhů. Jan Sivek se 14. ledna 1812 oženil s Magdalénou Hellebrandovou. Dále se na Lesním mlýně zmiňují František Moraw a po něm Jan Herudek. Na konci třicátých let 19. století měl Lesní mlýn ve Větřkovicích čp. 72 v nájmu Jan Schenk.
V polovině 19. století byl mlýn v majetku Felixe Pavelky, po němž přešel na jeho syna Vavřince. Vavřinec Pavelka prodal mlýn 21. listopadu 1852 svému bratru Leopoldu Pavelkovi za 1000 zl. k. m. Později ale na mlýně opět hospodařil Vavřinec Pavelka. Začátkem osmdesátých let 19. století byl Lesní mlýn ve vlastnictví Eduarda Waletzkého.
Koncem osmdesátých let 19. století koupil mlýn kníže Lichnovský a přeměnil jej na hájovnu.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1298 Vlk (Lupus), probošt v Březové dává opatrnému muži Walterovi a jeho dědicům les k založení Dětřichovic (Dittrichsdorf, později Větřkovice), v zakládací listině jsou výslovně zmíněny mj. 2 mlýny jako majetek lokátora.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V urbáři z roku 1738 (podle kroniky obce Větřkovice) zmiňován Jacob Siweck, lesní mlynář, 50 let stár. Vlastní mlýn, hospodářské budovy a chalupu, v trati U mlýna drží 54 maldrů půdy, ze které platí 22 zl. 24. kr.
Ze mlýna platí ročně 18 tolarů, 24 grošů.
Z chalupy platí činže 4 zl. 48 kr.
Náhradou za odvod obilí 31 tolarů.
(detailní rozpis plateb v obrazové příloze)
V případě prodeje mlýna je kupující povinen odvést z každých 100 tolarů kupní ceny 12 zlatých do panské pokladny.
Dále je mlynář povinen pro vrchnost držet honicího psa nebo odvádět k vánocům 2 zlaté náhrady, krom toho je prost roboty.
V urbáři z roku 1768 (podle kroniky obce Větřkovice) Phillip Siweck, poddanské povinnosti nezměněny.
21.11.1852 prodal Laurenc Pawelka svému bratru Leopoldu Pawelkovi z Větřkovic druhý díl mlýna.
1884 nájemce Franz Pilch
1884 příjmy činily 1551 zl. 81 kr. a výdaje 1551 zl. 81 kr.
17.3.1884 prodej Lesního mlýna ve Větřkovicích jako pozůstalost po Vincenci Hellebrantovi a vdovy Terezii Hellebrantové, odhad činil 10.000 zl., minimální nabídka 9.400 zl.
1890 ve sčítání uvedena demolice objektu
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Siweck
- Pawelka
- Hellebrant
- Pilch
- Seiwek
- Sivek
- Foltýn
- Moraw
- Herudek
- Schenk
- Pavelka
- Waletzký
Historie mlýna také obsahuje:
-1712 Urban Sivek
1712-1745 Jakub Sivek (Siweck, Seiwek) (1690-1746)
1747 Filip Sivek (Siweck) (1720-1795)
1789-1808 Jan Sivek (+1808)
1808-1810 Jakub Foltýn
1810 Antonín Sivek(*1791)
František Moraw
Jan Herudek
1839 Jan Schenk (nájemce)
1850 Felix Pavelka (Pawelka)
-1852 Vavřinec Pavelka
1852 Leopold Pavelka
1880 Eduard Waletzký
-1884 Vincenc Hellebrant
1884 Franz Pilch (nájemce)
1889 kníže Lichnovský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: