Mlynáři, mlynáři, zloději žita, hlodači obilí, do gatí sr...
(švábské přísloví)

Hředelský, Bařtipánův mlýn

Hředelský, Bařtipánův mlýn
42
Hředle
270 08
Rakovník
Hředle
50° 11' 1.8'', 13° 45' 8.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Původně příslušenství statku čp. 10, rok vzniku není znám. Mlýn trpěl četnými přívalovými povodněmi, provoz zastaven na přelomu 50. a 60. let 20. stol., dnes slouží rekreaci.
700 m jižně od kostela Všech svatých v Hředlích
Červený potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příslušenství statku čp. 10, 1777 vlastnil tento statek Jan Ritter (potvrzeno v matrice 1785)

1840 k statku čp. 10 náleží 2,5 lánu polí a vodní mlýn čp. 42, majitel Emanuel Waníček

8. května 1841 při velké bouři se Červený potok rozvodnil tak, že u mlýna zničil jez, hráz a část mlýnské zdi.

30. června 1841 při průtrži mračen mlynář i s rodinou museli hledat útočiště ve svahu nad mlýnem, voda brala vše, co se jí postavilo do cesty, mlýn patrně silně poškozen

25. ledna 1848 Emanuel Waníček prodal mlýn Janu Hradeckému, mlynáři z Břešťan za 13 000 zlatých ve stříbře

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

20. února 1864 Jan Hradecký přenechal mlýn Leopoldu Jungnieklovi z Mostu

mlýn vyhořel

rodina Bařtipánových

1897 od dědiců zemřelé Anny Bařtipánové zakoupil  Josef Mikula

1899 mlýn vyhořel, Josef Mikula ho ale neobnovuje

1900 statek čp. 10 s 82 korci polí a mlýn čp. 42 zakoupil  za 59 200 Korun Jan Bařtipán z čp. 33

mlýn obnovil nákladem 10 000 K,  naproti němu na původním místě postavil jez a stavidlo, zmodernizoval zařízení (francouzské kameny a válcová stolice)

1903 zakoupen benzínový motor

1909 František Bařtipán přistavěl na mlýně  patro

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

6. května 1925 velká průtrž mračen, dle obecní kroniky: "Velikou škodu způsobila voda majiteli mlýna Františku Bařtipánovi. Když se naplnil rybník vodou, přelila se přes hráz,  zatopila mlýnici a světnice v přízemí. Velikým tlakem vyrazil vodní proud  stavidla jezu a odnesl jeho části až půl hodiny po potoce. I nedávno opravený betonový splav vzala voda z polovice."

mlýn včetně jevu opraven, 1929 znovu spuštěn 

1930 majitel František Bařtipán

1930 mlýn si pronajal Antonín Štusák

1935 František Bařtipán zahynul při autonehodě, Antoní Štusák mlýn odkoupil.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Na přelomu 50. a 60. let zastaven provoz, mlýn převzalo místní JZD a zřídilo zde chov kachen

1970 Antonín Štusák prodal mlýn Jiřímu Hřebíkovi jako rekreační chalupu

mlýn opraven, jez a splav zrušen

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ritter
  • Waníček
  • Vaníček
  • Hradecký
  • Jungniekel
  • Bařtipán
  • Mikula
  • Štusák

Historie mlýna také obsahuje:

1777-1785 Jan Ritter

1840-1848 Emanuel Waníček

1848-1864 Jan Hradecký

1864- Leopold Jungniekel

-1897 Anna Bařtipánová

1897-1899 Josef Mikula

1900-1909 Jan Bařtipán

1909-1935 Franišek Bařtipán

1935-1970 Antonín Štusák (nájemce od 1930)

1970- Jiří Hřebík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Typ větší vilky na čtvercovém půdorysu
      1909 přistavěno patro
          • zcela bez technologie aj.
          VýrobceJosef Trapp, Plzeň
          PopisDnes asi zaniklé mlecí kameny
          VýrobceJosef Trapp, Plzeň
          PopisDnes asi zaniklé mlecí kameny
          po roce 1900 zařízení modernizováno:
          2 francouzské kameny od firmy Trapp z Plzně
          1 český kámen z Přílep
          1 válcová stolice
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          po r. 1900 obnoven jez a stavidlo na původním místě
          od jezu voda vedena strouhou na mlýnské kolo
          mlýnskou strouhu stavěl mistr z Čičovic u Prahy
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,038 m3/s, spád 7,9 m, výkon 2,62 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,038 m3/s, spád 7,9 m, výkon 2,62 HP
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszakoupen 1903, výkon 6 HP
          Typbenzínový motor
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popiszakoupen 1903, výkon 6 HP
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 131-132
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          27.8.2018 11:33 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.9.2018 19:31