Historie
Obecná historie:
Mlýn Klempišovský – Čermákův. Tento mlýn, ležící asi v polovině cesty ze Senomat do Rakovníka, patřil až do koupě Senomat Rakovníkem – 1613 – Senomatům.
Z mlynářských nájemců je první zmínka asi z roku 1609 o Janu Finklovi / “Klempišovi“ /, který prodává mlýn Šimonu Vítkovi. Pak následují 1657 Jan Čech, 1679 –
Jiří Pochman, 1683 – Václav Čech, 1698 – mlýn zničen povodní, 1700 – nájemce neznám, avšak je dochována zpráva o ročním nájmu tohoto obecního mlýna, 1738 – Václav Čech, 1773 Matěj Zákon, po něm potomci Zákonové.
Z roku 1853 je zachována zpráva o požáru Zákonovic mlýna, je zcela zničen, ale v několika letech znovu vystavěn. Posledním majitelem Čermák.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Pod mlýnem Klempišovským byla roku 1547 přeložena mlýnská strouha a zřízen jez, aby si obec zajistila přítok vody do města.
O novou strouhu učinili Rakovničtí smlouvu s mlynářem Janem Klempišem u přítomnosti hejtmana křivoklátského Zikmunda z Gersdorfu, Jana Šlovského a obce senomatské. Klempiš dobrovolně dopustil dědičně strouhu novou v louce své počíbajíc až do louky Jakuba Štěrby a postoupil z ní, co strouha místa zaujme i s břehy a pod dolejším břehem až do staré strouhy. V náhradu dány mu palouk Shejbalovský a kus dědiny. (František Levý)
Roku 1607 se uvádí, že obec nechala mlynáři Klempišovskému sežnout obilí. Tehdy byl mlýn v majetku rakovnické obce a pachtýř na něm odváděl obci 20 zlatých a 100 korců žita ročně.
21. července 1609 povodeň mlýn strhla. V příštích letech byl však obnoven, neboť 11. srpna 1611 je zaznamenáno, že paleční kolo rozdrtilo Matěji Cendelíkovi, synovi mlynáře Klempišovského, ruku tak, že mu ji museli „uříznouti až po rameno“. (Zdroj: Josef Klempera) (MK)
1698 – mlýn zničen povodní
1738 mlynář Václav Čech
1750 k mlýnu náleží 20 korců dědin, z mlýna se ročně odvádí 20 zlatých a 100 korců žita
4. listopadu 1773 město prodalo mlýn za 500 zl. a 20 zl. a 90 korců žita roční činže Matěji Zákonovi
Od roku 1833 byly u řady mlýnů zřizovány pily pro pořez dřeva. Jak uvádí Ferdinand Malec v své Rakovnické kronice: „Roku toho (1833) žádali mlynáři Jan Hauner (Červený mlýn, dříve Špitálský), Matěj Zákon (Klempišovský, dříve obecní mlýn), Josef David (Kotroušovský mlýn, dříve náležel ke dvoru Senomatskému) za povolení ku postavení pil na řezání prken. Dostali všickni povolení od magistrátu s tou podmínkou, že jsou povinni v základě patentu z roku 1814 platiti své vrchnosti – zde důchodu obce rakovnické – v půlletních lhůtách 5 zl. CM ročně, a že jsou vázáni obci potřebné prkna, fošny a latě za náhradu od jedné devítiloketní klády v částce 7 kr. CM přede všemi jinými řezati.“
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1849 dle zákona o vyvazení majetku se mlynář vykoupil od činže a emfyteutických dávek a byly mu postoupeny pohraniční grunty, s tím, aby v pořádku udržoval břehy při potoce neb rybníce, jakož i sousední cestu
1853 mlýn vyhořel, nově přestavěn
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Čech
- Zákon
- Čermák
- Finkl
- Klempiš
- Vítek
- Pochman
Historie mlýna také obsahuje:
-1609 Janu Finkl /“Klempiš“/
1609- Šimon Vítek
1657 Jan Čech
1679 – Jiří Pochman
1683 – Václav Čech
1700 – nájemce neznám
1738 – Václav Čech
1773, 1833, 1841 – Matěj Zákon
1930 – Bohumil Čermák (MK)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
