Hodně vody proteče tam, kde mlynář spí.
(skotské přísloví)

Charvátův, Horní královský mlýn

Charvátův, Horní královský mlýn
57
Zbečno
270 24
Rakovník
Zbečno
50° 2' 35.3'', 13° 55' 10.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý mlýn u hlavní ulice nad soutokem potoka Klíčavy s Berounkou. Mlýn byl přestavěn a slouží k obytným účelům.
Na místě mlýna nebo v jeho blízkém okolí patrně stával středověký Horní královský mlýn, zaniklý při povodni 1531.
Na okraji obce
Klíčava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1343 zemřel  zbečenský farář zeman Mikuláš, od roku 1319 písař a od  1330 kancléř královny Elišky Přemyslovny. V závěti uvedl, že od královny dostal darem oba zbečenské mlýny a nyní je odkazuje plaskému klášteru. Toto však bylo proti mysli křivoklátskému purkrabí Haimanovi a mlýnů se jednoduše zmocnil. Král Jan Lucemburský sice nařídil, aby mlýny klášteru vrátil, to se však stalo až v roce 1348.

1420 po vypálení  kláštera v Plasích připadly oba mlýny Zbečnu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1531 velká voda vzala oba zbečenské mlýny

1544 mlynáři Jiříkovi povoleno postavit nový mlýn na potoce Klíčavě, není však jisto, zda jej dokončil.

za 32 kop grošů koupil Jakub Kleb

1561 "mlýn i sídlo, na kterém jest seděl, a se vším, co k tomu gruntu od starodávna náleželo a se všemi povinnostmi"  prodal za 60 kop míšeňských Matouši Mravencovi, přijal zálohu 15 kop. Prodej povolil Jiřík z Entenšlenku, úředník na Křivoklátě.

1562 Matouš Mravenec prodal Jeronýmu Caprdovi z Přítočna

1568 ten prodal Tomáši Vrabcovi

1569 koupil Matěj Pekař

1574 koupil Martin Zbečenský

mlýn vyhořel

1602 na opraveném nebo novém mlýně seděl mlynář Jan

1608 zemřel ranou morní, k vdově se přiženil Tomáš Hudec

Události
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1636 mlynář Svatoš zvaný Krupička

mlýn zničen za třicetileté války

1650 mlýn znovu postavil Václav Kotlík, vzápětí ho prodal Zikmundu Kamenickému zvanému Konečný

1658 Matěj Krupiička, syn budského mlynáře Martina Krupičky

mlýn má jedno složení, při něm pila, 50 strychů polí, 1,5 věrtele zahrady a na jeden vůz sena louky

dio vrchnostenského důchodu se platí ročně 18 strychů žita a měsíčně 1 zlatý 10 grošů kontribuce, robota potažní

mlýn selský pro Zbečno, Újezd, Račice, Sýkořice, Běleč, Bratronice, Lhotu a Lány s Vašínovem

1694 Matějův syn Václav Krupička

1730 vnuk Václav Krupička

1752 Václav Krupička poslední

1800 Matěk Karásek

1801 Jakub Eser, od 1785 vlastní mlýn v Městečku

nájemce Ivan Stříbrzský

1804 prodal mlýn Václavu Dvorskému

od toho mlýn koupil Antonín Myška

1831 žádá, aby mu byla prominuta činže 15,5 měřice žita, jelikož mlýn v posledních letech stál

1872 Josef a Alžběta Charvátovi

1903 Antonín s nezletilým synem Leontýnem Charvátem

V roce 1930 byl ve mlýně mlynářem Antonín Charvát.

1941 Antonín a Božena Charvátovi

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Charvát
  • Kleb
  • Mravenec
  • Caprda
  • Vrabec
  • Pekař
  • Zbečenský
  • Hudec
  • Svatoš
  • Krupička
  • Kotlík
  • Kamenický
  • Konečný
  • Karásek
  • Eser
  • Stříbrzský
  • Dvorský
  • Myška

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    08 2013
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl zcela přestavěn na rodiný domek.

      Z původního mlýna zbyly jen základy do výše přízemí.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • most, propustek
          Náhon byl zcela zasypán, nejou po něm v terénu žádné stopy
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 4,7 m, výkon 2,18 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 4,7 m, výkon 2,18 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 20
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 20
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 122 - 123
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          25.9.2012 17:23 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 24.1.2013 19:21
          Radomír Roup 24.6.2018 17:14
          doxa (Jan Škoda) 6.11.2018 20:57
          kytaras (Tomáš Kučera) 29.11.2021 19:11