Poté koupil mlýn opět mlynář Jakub, ale roku 1561 jej prodal mlynáři Ondrovi za 234 kop míšňských. Na mlýně však vázly sirotčí peníze a mlynář svým povinnostem nedostával, zapomínal na placení úroku, a tak byl Podbuční mlýn roku 1562 z rozkazu Albrechta Smiřického koupen. "Co je koliv mlynář podbučný Ondřej položil jest za ten mlejn, bylo zaplaceno jemu, a tak mlynář na tom mlejně nic nemá, neb ten mlejn jest v rukou J.Milosti pána", kterýžto pán vyplatil Jakuba mlynáře a ostatní věřitele prostřednictvím svého úředníka jana Sapáka roku 1563 a sirotky v letech 1565 a 1569. Podbuční mlýn byl panský ještě v roce 1614.
Náchodská obec měla za povinnost se starat o vodu, ale bývaly s tím nesnáze, protože hráze obou rybníků Podborného a Pilného bývaly protrženy častými přívaly vody a vyžadovaly rychlé a značně nákladné opravy. Na ty však nebylo vždy v obecní pokladně dost peněz, proto si konšelé 29. března roku 1500 jménem a se svolením obce vypůjčili k úpravě rybníků u zdjších občanů Jana Cidliny, Jana Písaře a Tomáš Funka 30 zlatých uherských na tři roky, z nichž platili ročně 2 kopy míš. grošů úroku. Obecní rybník byl i v té době pravděpodobně dost poničený, neboť půjčka nestačila a konšelé si miseli již 1. června téhož roku vypůjčit u Jana Cidliny a ostatních jmenovaných dalších 20 zlatých uherských "na zlatě dobrých a vážných", a to na rok do sv. Ducha, a platili z obecní pokladny navíc 2 kopy míš. grošů úroku.
Časté a nákladné opravy vodních děl přispěly ke sporu, který vznikl mezi náchodskou obcí a podbučním mlynářem Duchkem roku 1497 o spravování splávku a úpravy strouhy, vedoucí vodu na mlýn, do příkopů i do města. Obec si stěžovala, že mlynář zadržuje příliš mnoho vody, čímž zaviňuje poškození stávku a hráze, a že by měl proto opravy provádět sám. Mlynář Duchek zase tvrdil, že páni z města mají povinnost činit opravy, protožer mlýn je obecním majetkem. Spor byl rozřešen až na sklonku roku 1506 s přispěním jana z Janovic a na Žlebích. byla sepsána smlouva, "že Duchek mlynář a jeho budouicí mají sobě tu strouhu nově udělanou, jížto voa vede na mlýn bučný, opravovati od mlýnu až do stávku, kterýžto jest pod obecním rybníkem. A co se pak toho stávku dotýče, kdybyjaká přišla potřeba opravy, Duchek mlynář i jeho budoucí /potomci/ tu věc vznésti mají na purkmistra, kterýž by kolivěk ty časy byl a oni purkmistr a budoucím jeho dostatečně na své náklady budoucně opravovati beze vší odpornosti a Duchek a budoucí jeho má při opravě toho stávku býti, pokudž by se oprava měla státi. A také se má Duchkovi mlynáři a budoucím jeho okázati na obecním rybníce na stavidlech a znamenati, pokud by měl vodu sobě ku potřebě mletí držeti a vpouštěti".
Původní strouha vedla téměř ze středu hráze, kde býval splávek, jak lze dnes poznat na hrázi i na bažině. A právě tím bývala hráz často ohrožena a poškozena, neboť uprostřed hráze bývá největší tlak vody. Proto byla po uvedené dohodě stará strouha odstraněna, hráz v těchto místech opravena a zesílena a od staré strouhy dále k západu zřízena strouha nová. Strouha vedoucí od Podbučného mlýna k Pilnému rybníku byla majetkem obce, a tak příslušela povinnost ji čistit a sekat rákos po obopu březích.
Kdy se druhý rybník Plhovský či Pilný stal součástí bývalého náchodského panství, jsme nezjistili. Připomínáme však, že ještě roku 1619 byl majetkem obecním.
