Zbožného mlynáře klobouk je dobrý k vypuzení ďábla.
(německé přísloví)

Sobětický mlýn

Sobětický mlýn
18
Sobětice
339 01
Klatovy
Sobětice u Klatov
49° 22' 11.1'', 13° 18' 59.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Hlavní mlýnská budova 19m dlouhá, dvoupatrová, 9m široká, 11.50m vysoká, zděná, v části 8m je mlýn, na zbytku 11m x 9m jsou v přízemí kuchyně a chlév a v prvním patře 7.50 válcová podlaha a byty, v druhém patře, 11m podlaha ku mlýnu, 8m půda. Za mlýnem jest přístavba pro motor, dl. 8.40m, šíř. 3m, výš. 2,75m.
Mlýn se nachází v údolí jižně od obce, cca 700m.
Mochtínský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dle dostupných informací od předků je položení základního kamene datováno kolem roku 1780.

První písemná zmínka o historii mlýnské usedlosti v Soběticích č. p. 18 byla nalezena na nepříliš kvalitní černobílé fotografii, kde je uveden rok 1808. Je zde uveden zemřelý mlynář Matěj Melichar z vesnice Sobietitza Josef Melichar, pravděpodobně syn Matěje

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1860„za Panování Jeho apoštolského Veličenstva Františka Josefa I. Císaře Rakouského“ jsou zmiňováni majitelé Matěj a Barbara Jabulkovi, kteří na základě smlouvy z 28. září 1860 prodávají mlýn v Soběticích „se všemi k němu patřícími staveními a pozemky. Dle starého Josefínského měření 2 jitra a 410 sáhů polí, 1 347 sáhů luk a 62 sáhů zahrad.“[1] Dále „veškeré při tomto mlýně se nacházející mlýnské nářadí a příslušenství“. Novými majiteli se stali manželé František a Markéta Bílý z Horosedel (dříve okres Mirovický, dnes okres Písek), kteří zaplatili za mlýn 8 400 zlatých rakouského čísla a museli zaplatit zjištěné dluhy ve výši 4961 zlatých rakouského čísla.

[1] Katastrální jitro je jednotka plošné míry v sáhové soustavě (1600 čtverečních sáhů = 5755 m²). Pro názornost lze uvažovat 1 jitro = 0,5755 ha. Čtvereční sáh je plošná jednotka v sáhové míře (1 čtvereční sáh = 3,596652 m²)

V roce 1880 je v sousedském sporu uváděna, coby majitelka mlýna v Soběticích, paní Anna Šaurová. Paní Šaurová vedla spor proti panu Františkovi Lencovi, nájemci dvora Sebětického, který prokopal hráz mlýnskéstrouhy, sousedící s loukou obhospodařovanou panem Lencem.Sousedský spor trval asi 4 roky a nakonec skončil smírem, kdy se pan Lenc svolil ke svedení vody přes dotyčnou louku a hráz se zavázal opravit za drobného příspěvku 10 zlatých od majitelky mlýna, jelikož k opravě bylo potřeba menšího množství kamení, dřeva a pomocné dělnické síly.

Na základě Kopulačního listu (dnešní oddací list) ze 7. dne měsíce července roku 1885 lze určit, že tohoto roku byl majitelem mlýna pan Josef Pilman (narozen 16. prosince 1856), syn Václava Pilmana, nájemníka mlýna v Habarticích č. p. 12 (okres Klatovy) a jeho manželky Johanny, rozené Králové z Kalu č. p. 12 (okres Klatovy). Jeho nevěstou se stala Rosalie (narozena 16. března 1851), vdova po Václavu Thumsovi, rolníku z Lub č. p. 10 (okres Klatovy). Rosalie rozená Zettlová byla manželskou dcerou mlynáře Jiřího Zettela z Seehäuseru č. p. 44 (dnes již zaniklá ves Jezerní chalupy pod Černým jezerem (okres Klatovy) a jeho manželky Barbory rodem Linsmajer ze Seewiesenu (dnešní část obce Javorná, městys Čachrov, okres Klatovy).

Krátce před svatbou, přesněji řečeno 5. dne v měsíci červenci roku 1885 uzavřeli novomanželé smlouvu svatební. V té je uvedeno, že ženich Josef je na základě trhové smlouvy ze dne 14. září 1884 vlastníkem mlýnské usedlosti č. p. 18 v Soběticích. Svatební smlouvou „svoji usedlost spolu s veškerým příslušenstvím a zařízením téže, se všemi užitky i právy, postupuje on a odevzdává tímto nastávající manželce své Rosalii do spoluvlastnictví tak, že ona bude vlastnicí jedné polovice usedlosti této i všeho příslušenství jejího“.

V roce 1910 vyhloubena studna umístěna v zadní části zahrady. Dále v tomto roce proběhla přestavba střechy na sedlovou s eternitovou krytinou.

Po dlouhých 32 let spolu manželé na mlýně hospodaří. Josef Pilman umírá 4. srpna 1917(ve věku 61 let) zanechav poslední pořízení 24. července 1917, kde odevzdává na základě testamentu dědičce Rosalii Pilmanové druhou půlku mlýnské usedlosti včetně veškerého inventáře. „Cenu mlýnské usedlosti této se vším příslušenstvím udává Rosalie Pilmanová obnosem 10.000 K, podotýkajíc, že jest to starý malý mlýnec na malém potoce sešlých budov s 10 korci[1] pozemků, dvěma kravami a jedním teletem. Náleží tedy do pozůstalosti manželova polovice usedlosti této v ceně 5 000 K.
[1] Korec je stará česká míra plošného obsahu. Platí, že od roku 1765 jeden korec = 2 877,5 m2.

Nelze dohledat, zda a kdo na mlýně po smrti Josefa Pilmana hospodařil, ale z písemného prohlášení Rosalie Pilmanové ze dne 21. května 1921 lze vyčíst, že chce postoupiti mlýn Josefu Pilmanovi z Harantu č. p. 27 (dnes část obce Klenová č. p. 27) nebo Františku Leistnerovi. Rosalie se rozhodla postoupit mlýn svému synovci Františku Leistnerovi.

František Leistner pocházel z mnoha dětí. Narodil se 18. listopadu 1898 v Lubech č. p. 60 (nádraží). Jeho tatínkem byl signální strážník Matěj Leistner, který si vzal za manželku Josefu (roz. Pilmanovou, sestru Josefa Pilmana, manžela ovdovělé Rosalie). František se po absolvování měšťanské školy vyučil brašnářem a posléze se vyučil v mlynářském oboru, protože působil jako mládek i stárek na mlýně v Soběticích.
František je dle sčítacího operátu ze dne 17. února 1921 na mlýně veden jako schovanec a dílovedoucí, čili stárek, který v Soběticích žije od roku 1908. Ve smlouvě trhové a svatební ze dne 18. ledna 1922 je uvedeno, že František a jeho nastávající nevěsta Marie Šatrová (narozena 25. května 1894) vyplatí do svých oddavek Rosalii Pilmanové za mlýn obnos 16.000 Kč. Oba nastávající se stali novými vlastníky mlýna, každý na polovici. Mimo to, byli povinni nastávající manželé poskytovat Rosalii doživotní výminek a byt a sice:
„Budou ji odváděti každoročně tři a půl q žita a stošedesát kg pšenice, v čistém zdravém předním zrně, pak čtyři q zdravých zemčat jedlých; dvacet kg ryzého másla čerstvého; čtyři metry dříví polenového, zdravého a vyschlého, pak patnáct q dobrého uhlí černého, pak čtvrtý díl všeho ovoce ze stromoví usedlosti té, každoročně; mimo to každodenně jeden litr mléka čerstvého, „teplého“, tak jak se z krávy nadojí, neodstředěné, pak denně dvě čerstvá vejce slepičí, nebo kopu vajec měsíčně.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Melichar
  • Pilman
  • Leistner

Historie mlýna také obsahuje:

1808 - Matěj Melichar

1808 - ? Josef Melichar

? - 1860 - Matěj a Barbara Jabulkovi

1860 - ? - František a Markéta Bílý

1880 - Anna Šaurová

1884 - Josef a Rosalie Pilmanovi

1918 - Rosalie Pilmanová

1922 - František a Marie Leistnerovi

1985 - Věra Vacková

2015 - 02/2017 - Jiří Vacek st.

02/2017 - ? - Jiří Vacek ml.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • výuční list
  • živnostenský list
  • domovský list
  • razítko
částečně adaptován
11 2021
  • dochována pouze mlýnice
  • dochován pouze obytný objekt/obytná část
  • dochovány hospodářské části
venkovský
mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
  • baroko do roku 1800
  • klasicismus do roku 1850
  • raná moderna do roku 1920
zděná
vícepodlažní
\n
  • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
  • dveře
  • okno
  • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
  • schodiště
  • vyskladňovací otvor
  • prostup pro hřídel vodního kola
  • drobné sakrální památky
  • vrata, brána
  • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
  • trámový strop
  • klenba
  • krov
  • dveře
  • schodiště
  • historický mobiliář
  • existující torzo obyčejného složení
  • existující umělecké složení
VýrobceUnion a. s., České Budějovice
Popisčtyřkrupičná reforma č. 3, šířka rámečků 360 mm, r.v. 1939
VýrobceUnion a. s., České Budějovice
Popisčtyřkrupičná reforma č. 3, šířka rámečků 360 mm, r.v. 1939
VýrobceUnion a. s., České Budějovice
Popisšrotovník o průměru válce 400 mm, r.v. 1939
VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
Popishranolový vysévač 2650x800 mm
VýrobceLeopold Kašpar, Velké Senice u Olomouce
Popisloupačka Mars Tripartis č. 0, r.v. 1926
VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
Popisporcelánová 1 párová stolice typu Wegmann, délka válců 400 mm, průměr 350 mm, r.v. 1926
VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
Popisfrancouzský mlecí kámen, průměr 36"
VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
Popishranolový vysévač dunstový, 1700x800 mm
Výrobcemlynář, sekerník, zhotovitel (tesař truhlář), řemeslná dílna nebo malá tovární výroba
Popisžejbro se dvěma síty, doma vyrobeno, 1250x600 mm
VýrobceHaid
Popistrieur (koukolník), 1700x420 mm
VýrobceSchik, Plzeň
Popissortýr (předvysévač), 1700x600 mm
VýrobceUnion a. s., České Budějovice
Popismíchačka s prohrabovadly délky 1m, objem 15 q, r.v. 1924
Dochovaný
  • výroba elektrické energie
  • pohon zemědělských strojů
  • stavidlo
  • náhon
  • normální znamení
  • akumulační nádržka
  • odtokový kanál
  • lednice
Voda v Mochtínském potoce byla vzdouvána jízkem o sv. šířce 1.50m a výšce 60cm, dřevěným, a naháněna jest do náhonu mlýnského. Celková délka náhonu od stavidla napouštěcího až ke mlýnu byla as 500m, šířka 2 až 4m, hloubka vody 30-40cm. Před vantrokami rozšiřoval se náhon v malou nádržku mlýnskou. Velikost byla as 8x14m, hloubka as průměrně 50cm, koruna hráze asi 40cm nad normální vodou. Vantroky byly betonové 60cm vysoké. Pokračováním vantrok betonových byl dřevěný žlab o světlé šířce 87cm a výšce 60cm. Stavidlo na kolo bylo 65cm široké a 50cm vysoké. Za stavidlem na kolo byl dřevěný žlab na kolo, 2.40m dlouhý, 65cm široký, 30cm vysoký. V den měření bylo ve vantrokách na délku 4.70m vody 28cm vysoko a stavidlo na kolo bylo povytaženo 10cm nad prahem. 5.4.1933
Typvodní kolo na vrchní vodu
StavZaniklý
Výrobce
PopisMlýn byl poháněn jedním vodním kolem korečkovým na svrchní vodu. Vnější průměr 430cm, šířka mezi věnci 80cm, hloubka 28cm, 9 obrátek za minutu, nejvyšší výkonnost 8 KS. Vyrobeno v roce 1938.
Typvodní kolo na vrchní vodu
StavZaniklý
Výrobce
PopisMlýn byl poháněn jedním vodním kolem korečkovým na svrchní vodu. Vnější průměr 430cm, šířka mezi věnci 80cm, hloubka 28cm, 9 obrátek za minutu, nejvyšší výkonnost 8 KS. Vyrobeno v roce 1938.
Typvodní kolo na vrchní vodu
StavZaniklý
Výrobce
Popisv roce 1930 uváděno 1 vodní kolo na svrchní vodu, průtok 0,104 m3/s, spád 4,3 m, výkon vodního díla 4 k.s.
Typdynamo
StavDochovaný
VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
Popiso výkonu 1KS k vlastnímu osvětlení mlýna, stavení a hospodářských budov.
Typdynamo
StavDochovaný
VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
Popiso výkonu 1KS k vlastnímu osvětlení mlýna, stavení a hospodářských budov.
Typnaftový motor
StavDochovaný
VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž
PopisV roce 2012 prodán sběrateli.
r.v. 1935, 1 válec, 2 taktní, vrtání 12 cm, 600 ot., výkon 6-8 KS
Typbenzínový motor
StavDochovaný
VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž
Popisv roce 2012 prodán sběrateli
3-4 KS
Historické technologické prvky
  • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
  • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
  • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
  • francouzský kámen | Počet: 3
    • uměleckého složení
    • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
    • periodická
    • válcový
    • moučný vysévač | Počet: 2
    • předvysévač | Počet: 1
      • jednoduchá
      1
      • šneková
      • kapsový výtah | Počet: 6
        • ruční
        • pemrlice
        • špičák
        • oškrt
        • rudlík
        • šablony
        • pachole
        • granik
        AutorFrantišek Leistner
        NázevDotazník k zápisu do mlynářského rejstříku
        Rok vydání1939
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnídotazník Mlynářského ústředí
        Odkazv osobním vlastnictví
        Datum citace internetového zdroje
        AutorFrantišek Leistner
        NázevDotazník k zápisu do mlynářského rejstříku
        Rok vydání1939
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnídotazník Mlynářského ústředí
        Odkazv osobním vlastnictví
        Datum citace internetového zdroje
        Autorokresní úřad v Klatovech
        NázevVýměr vodního díla
        Rok vydání1933
        Místo vydáníKlatovy
        Další upřesnění
        Odkazosobní vlastnictví
        Datum citace internetového zdroje15.1.2017

        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uloženíNárodní archiv
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválieDotazník k zápisu do mlynářského rejstříku
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        11.1.2017 22:39 uživatelem jirka.vacek87

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 8.6.2017 21:52