Historie
Obecná historie:
Mlýn patříval k usedlosti Krumbauerů čp. 24 ve Chvalovicích a býval pronajímám jednotlivým mlynářům. V polovině 19. stol. byl prodán.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V 60. letech 19. stol. zde údajně tragicky zahynul mladý mlynář (Klempera jeho jméno neuvádí), rozdrcený palečním kolem (viz příloha).
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 František Kimmel
u mlýna 6 ha pozemků
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1939-44 mlýn rekonstruován, vybaven turbínou a moderním zařízením
poslední mlynář František Pravda
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po demontáži mlýnského zařízení koupil Ladislav Skorunka
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930 František Kimmel
František Pravda
Ladislav Skorunka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
V 60. letech 19. stol. zde hospodařil svobodný mlynář (Klempera jeho jméno neuvádí). který tragicky zahynul při opravě palečného kola. Osudného dne přivezl jeden rolník ze sousední vesnice obilí k semletí. Mlýn byl otevřený, všude ticho, nikoho se nedovolal, až posléze uviděl mlynáře zaklíněného v palečním kole. Pokoušel se ho vyprostit sám, ale bez úspěchu, běžel proto přivolat sousedy, pracující na okolních polích, ale ani společnými silami se jim nepodařilo s tělem pohnout, jelikož ho držela tíže vody v naplněných korečcích vodního kola. Nezbylo než doběhnout pro mlynáře ze Strýčic, který si v podobných situacích věděl rady. Mladého mlynáře ale zpod kola vytáhli už mrtvého.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
