Mlynář je šlechtické dítko, na něj pracuje voda a vítr.
(německé přísloví)

Městečský mlýn

Městečský mlýn
7
Městečko
27023
Rakovník
Městečko u Křivoklátu
50° 3' 3.5'', 13° 51' 33.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn s pilou a elektrárnou (pila je opět v provozu), připomínaný k roku 1540.
250 m západně od kostela sv. Jakuba Většího v Městečku
Rakovnický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

mlynáři:

1540  Matěj Macek, později odešel na Roztocký mlýn

Bartoš z Kamene

1545  Mikuláš z Chýše

1549 od Mikuláše koupil Vondra Hromádka, syn mlynáře Jana Hromádky z Ryšína

1554 prodal Jírovi Květoňovi zavnému Kapoun ze Žiliny

1569 za 380 kop grošů koupil Vondra Šilha zvaný Pečárek

1574 přenechal synu Jírovi

1580 Urban Srp

1595 Jiří Mocík

1596 Hans Koenig-Král

1598 Mikuláš Krása

Matouš Čipera, mlýn oceněn na 455 kop

1603 2 kola, při mlýně pila

1604 Kašpar Foster, zámecký vrátný

1604 Pavel Urban z Pustovět

1606 Pavel Kohout ze Senomat, bývalý pachtýř panského mlýna v Budech

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1639 syn Tobiáš Kohout, křivoklátský hejtman Jan Hogen píše o jeho špatném hospodaření královské komoře, mlýn a pila v Městečku pustnou, mlynář dluží na úroku 641 zl.       

Hejtman navrhuje přestavět mlýn na vrchnostenskou huť, nerealizováno

1706 selský mlýn s jedním složením, při něm pila, platí se z něho důchodu obilného žita 12 strychů, protože se mu toliko jedna vesnice, totiž Městečko, ve kterém 2 potažití a 17 chalupníků jest, s melivem zanechává. Peněžitého úroku z něho jest 1 zl. 51 kr. ročně. Item z téhož mlýna díl do důchodu, díl k záduší a ostatek sirotkům po 6 zl. ročně gruntovních peněz skládati se musí. Kontribucí, mimo kamerální, podle proporcí jinších sousedů měsíčně odváděti musí po 33, 45, 48 gr. též po 1 zl. i více. K tomu koná po příkladu jiných poddaných robotu potažitou, totiž každý týden 3 dny. Mlýn nemá svých dědičných orných polí, jen 1 a 1/2 věrtele, zarostlých žádných, luk též podobně. Polí zadušních užívá pod 14 strychů a luk pod 1 vůz sena a platí z nich k záduší, ať osíval či ne, každoročně 5 zl.

syn Jindřich Kohout "se mlýna pustého ujal, jej znovu vystavil a z něho mnoho starých dluhů jak do důchodu, tak k záduší zaplatil. Podruhé zase dvakrát v jednom roce vyhořel a vše na svůj náklad zase vyzvedl."

Jan Kohout (bratr Jindřicha)

1723 koupil mlynář Petr Cippl, mlýn i pila zničeny požárem a  od základu přestavěny

1734 po smrti Petra Cippla se k vdově přiženil Jan Slapnička, mlýn má dvě složení a pilu, dostal se ale opět do hospodářských nesnází

1770 Cipplův pastorek Jan

1783 po jeho smrti vdova prodala mlýn Františku Staňkovi, měšťanu ze Slaného a provdala se za Jana Veselého, stárka z mlýna v Budech.

1785 František Staněk s manželkou Veronikou prodali mlýn Jakubu Eserovi, mlynáři ve Zbečně

14.9.1789 zemřel v Městečku č. 7, tedy ve mlýně,  Frantz Oeszr ve věku 80 let. (Tzn. byl mlynář, ale nebyl vlastníkem mlýna.)

1815 mlýn zdědil syn Antonín Eser

27. srpna 1828 žádal o souhlas k postavení dalšího složení na mlýně s tím, že by zvýšil počet mlečů a zavázal se platit z třetího složení 9 měřic žita nájmu navíc. Žádosti nebylo pro odpor sousedních mlynářů vyhověno.

19. dubna 1841 zemřela mlynářka Marie Eserová ve věku 52 let

1845 mlýn převzal Antonínův syn Karel Eser

otec Antonín Eser (Ezr) se s dalšími dětmi přestěhoval na Ezrův mlýn na Vltavě u Orlíka, který zakoupil a kde i 1855 zemřel 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

5. května 1849 Karel Eser zemřel ve věku 35 let, vdova Anna roz. Ryšlová prodala mlýn Františku a Anně Pišvejcovým

na přelomu 19. a 20. stol. mlýn modernizován, instalována turbína a válcové stolice

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 mlýn, pila elektrárna, majitel František Pišvejc

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Macek
  • Hromádka
  • Květoň
  • Šilha
  • Srp
  • Mocík
  • Král
  • Koenig
  • Krása
  • Čipera
  • Foster
  • Urban
  • Kohout
  • Cippl
  • Slapnička
  • Staněk
  • Eser
  • Pišvejc
  • Ezr

Historie mlýna také obsahuje:

1540  Matěj Macek

Bartoš z Kamene

1545-1549  Mikuláš z Chýše

1549-1554 Vondra Hromádka

1554-1569 Jíra Květoň zvaný Kapoun 

1569-1574 Vondra Šilha zvaný Pečárek

1574-1580 Jíra Šilha

1580-1595 Urban Srp

1595-1596 Jiří Mocík

1596-1598 Hans Koenig-Král

1598 Mikuláš Krása

Matouš Čipera

1604 Kašpar Foster

1604-1606 Pavel Urban 

1606-1639 Pavel Kohout 

1639-  Tobiáš Kohout

Jindřich Kohout

Jan Kohout

1723-1734  Petr Cippl

1734-1770 Jan Slapnička

1770-1783 Jan Cippl

1783-1785 Františeku Staněk

1785-1815  Jakub Eser

1815-1845 Antonín Eser (Ezr)

1845-1849  Karel Eser

1849 František Pišvejc

1930 František Pišvejc

1734 inventář Jan Slapnička:

4 násypky

3 pytlíky

2 voškrdy

1 železný sochor

1 pemrlice

1 železná palice

2 řešeta 

2 čepy v hřídelích

8 kruhů na hřídelích

8 nákladnic ze dřeva

2 vřetena

2 kypřice

2 pánvičky

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Rozsáhlý areál kolem nepravidelného dvora
      • schodiště
      • vyskladňovací otvor
      • náhrobky, pamětní desky
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          1706 jedno složení
          1734 dvě složení
          1828 žádost o povolení třetího složení, zamítnuto
          Dochovaný
          • pila
          Zaniklý
          • výroba elektrické energie
          1603 u mlýna pila
          1733 u mlýna pila
          1930 mlýn, pila elektrárna
          • náhon
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          1603: 2 kola
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,201 m3/s, spád 4,1 m, výkon 7,14 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          1603: 2 kola
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,201 m3/s, spád 4,1 m, výkon 7,14 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 20
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 20
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 135-136
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          5.11.2018 00:10 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 9.11.2018 19:22