Historie
Obecná historie:
Mlyn postavil v roku 1780 Jan Mikulinec na základe povolenia pána Nového Světlova v Bojkovicích. Mleli v ňom Jan Mikulinec a jeho potomkovia do roku 1876. Ako mlynári neboli oslobodení od platenia daní a ostatných pánskych robôt. Mlyn nebol súčasťou obydlia Jana Mikulinca, pretože to sa nachádzalo mimo vodný tok, ale to bola samostatná stavba asi 40 metrov od domu. Pôvodne býval Mikulinec v drevenici so šindľovou strechou, drevenicu noví majitelia zbúrali v 50. rokoch minulého storočia a niže nej postavili murovaný dom. Paradoxne na mieste, kde tiekol pôvodný prítok Predpolomského potoka, kvôli čomu im vraj dom stále vlhne. Z mlyna sa zachovala len jama pod mlynským kolesom, ktorú noví majitelia sčasti zahádzali, no sľúbili tam urobiť sondy, či by sa niečo zachované z pôvodného mlyna nenašlo.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Povolenie na postavenie mlyna dostal Jan Mikulinec 31.12.1779 na základe žiadosti. V múzeu v Bojkovicích je originál listiny, ktorou "Hrabě ze Saint Julien, dědičný pán panství Nového Světlova a starého Wartenburgu... v moci tohoto svobodného a veřejného listu za mé dědiče a budoucí držitele panství světlovského se vyznáva, kterak mne ve vší poníženosti žádal Ján Mikulinec, poddaný můj z Lopeníka, abych jemu tu hraběcí milost proukázal a při jeho kopanici nový mlejnek na jedno složení postaviti dovolil."
1828 Ondřej Mikulinec
Povolenie Ján Mikulinec dostal preto, aby z tejto časti Lopeníka nemuseli poddaní voziť obilie k mletiu na uhorskú stranu. Vzhľadom na spoločensko-politický vývoj v tomto regióne po zrušení poddanstva v roku 1848 sa dá usudzovať, že až do smrti posledného mlynára Martina Mikulinca v roku 1876 bol mlyn poddanský. Podľa dostupných záznamov v matrikách sa Martin Mikulinec ako mlynár už neuvádzal v roku 1869, keď sa narodil jeho jediný preživší syn Ondrej. Ten už v mlynárskej tradícii rodiny nepokračoval a taktiež nie je známe, že by sa na mlyne uvádzanom pod č. 118 ubytoval iný mlynár.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na leteckém snímku z roku 1950 již není patrný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mikulinec
Historie mlýna také obsahuje:
1780 - 1814 Ján Mikulinec
1814 - 1854 Martin Mikulinec, syn Jána
1828 Ondřej Mikulinec
1854 - 1876 Martin Mikulinec, syn Martina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Originál listiny k povoleniu stavby mlyna sa nacházal v Krajinskom archíve v Bojkovicích, prepis je k dispozícii v múzeu v Uherskom Brode.
Údaje o majiteľoch mlyna pochádzajú z rodných, sobášnych a úmrtných matrík farnosti Bojkovice, Starý Hrozenkov a Březová.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
