Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna otrokyně, jež mele ručním mlýnkem.
(Ex 11, 5)

Stabilní katastr

Stabilní katastr se stal v Čechách základem pro vyměření daní roku 1860, ale práce na něm započaly již roku 1817. V Čechách se měření odbývalo mezi lety 1826-1843. Součástí stabilního katastru je katastrální operát, tvořený třemi dílčími soubory: vceňovací operát s dokumenty a protokoly, jež tvoří podklad pro vlastní ocenění pozemků, písemný operát, kde najdeme údaje k jednotlivým parcelám, a originální mapy s povinnými císařskými otisky.

K mlýnům se ve vceňovacích operátech vztahují dva paragrafy, a sice § 5 – Flusse, Bäche, Teichen, Seen (řeky, potoky, rybníky, jezera) a § 14 – Industrialgewerke (průmysl, živnosti).

Pozemky na originálních mapách jsou barevně členěny podle druhu a opatřeny parcelním číslem, které odpovídá písemnému operátu. Mapy jsou v měřítku 1:2880. Vedle kolorovaných map byly pořízeny i tzv. císařské otisky a indikační skici. Indikační skici sloužily k zjišťování (indikování) změn. Jde vždy o několik čtvrtek slepených k sobě. Zachycena jsou tu čísla pozemkových i stavebních parcel a čísla popisná, navíc je vyznačeno, zda se jednalo o objekt z materiálů spalných (žlutě) nebo nespalných (rumělka). Nemuselo jít vždy nutně o dřevěný nebo zděný objekt. Záleželo také na krytině a protipožárních prvcích. Na většině indikačních skic jsou také na jednotlivých parcelách uvedena jména majitelů. V případě mlýna a dalších objektů s vodním pohonem lze snadno sledovat vodní cesty související s mlýnem a na návodní straně je mnohdy vyznačen i počet vodních kol, který však nemusí vždy odpovídat skutečnému stavu.

Vedle originálních map kreslených přímo v terénu a později kolorovaných vznikly jejich kopie, kam se již nezapisovaly pozdější opravy a vpisky /červeným inkoustem/. Tyto mapy se nazývají povinné císařské otisky. Originální mapy se v měřítku liší, otisky jsou všechny v měřítku 1:2880, ale při podrobnějším měření, hlavně u měst, se používalo měřítka 1:1440.

Velmi významnou a téměř nevyužívanou součástí měřického operátu jsou mapy pozemkové knihy a mapy vodní knihy v měřítku 1:2880. V nich najdeme detailní informace o vlastnictví jednotlivých parcel nebo o správcovství úseků vodních toků a výkonu vodních práv (např. mlynářského).

Z měřického operátu stabilního katastru je dodnes odvozena i většina platných katastrálních map na území České republiky. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70 % území dnešního státu.

Reambulace (revize) stabilního katastru proběhla již v letech 1869-1881, často však na škodu původního katastru. Zároveň se ukázala potřeba katastr neustále doplňovat. Roku 1896 byl tedy znovu revidován a o 2 roky později byla do katastru zavedena metrická míra.

Nový katastrální zákon byl pro Československo vydán až roku 1927.

Mapy stabilního katastru i jejich duplikáty, stejně tak indikační skici s písemným materiálem, jsou dostupné v NA v Praze, 1. oddělení. Císařské povinné otisky, katastrální operát, částečně originální mapy a indikační skici jsou deponovány v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, sign. 2B/a. Ve stejném fondu může badatel nalézt i zmíněné mapy vodní knihy, pod. sign. 2B/a/19.

Císařské povinné otisky a Indikační skici můžete najít na http://historickemapy.cuzk.cz. Císařské povinné otisky lze také dohledat na alternativním odkazu http://deskove-hry.110mb.com/cisarske-otisky.php?seznam=0/

 

Doporučit lze literaturu:

PEKAŘ, J.: České katastry 1654-1789: se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 1932.

 

Císařský otisk

Ukázka Císařského povinného otisku. Viz http://archivnimapy.cuzk.cz/.

 

Indikační skica

Ukázka Indikační skici. Viz http://archivnimapy.cuzk.cz/.