Historie
Obecná historie:
Prvým známym mlynárom bol Ondrej Vráblik, po ňom boli mlynári jeho potomkovia až do roku 1866, keď sa stáva mlynárom Kašpar Gardovský. V roku 1880 je mlynárom Vilém Mošnovský, ktorý však na mlyne nebýval. V roku 1890 je mlynárom aj majiteľom uvádzaný František Ptáček, ktorý si na mlyne zriadil aj obchod. Od roku 1896 sa venoval už len obchodu a nemlel. Ptáčkovcom mlyn patril ešte aj v roku 1910, ale venovali sa už len poľnému hospodárstvu.
Mlyn je však zaznačený ešte na mape z roku 1949 ako posledný z troch mlynov Vráblikovcov.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vráblík
- Ptáček
- Gardovský
- Mošnovský
Historie mlýna také obsahuje:
1757 Ondrej Vráblik
1780 - 1806 Juraj Vráblik
1806 Ondrej Vráblik (syn Juraja)
1806 - 1816 Martin Vráblik (syn Juraja)
1818 - 1859 Ján Vráblik (syn Juraja)
1859 - 1861 Anton Vráblik (syn Jána)
1862 Jozef Vráblik (syn Jána)
1866 Kašpar Gardiovský
1880 Vilém Mošnovský
1890 František Ptáček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Informácie pochádzajú z matriky narodení, sobášov a úmrtí obcí Lopeník, Starý Hrozenkov, Bojkovice a Březová.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
