Když tito čtyři zemřou hladem, pomine svět:
kněz u jeptišek, rybářův kocour, pekařovo prase a mlynářův kohout.
(německé přísloví)

Bezděkovský mlýn

Bezděkovský mlýn
36
Rohozná
588 44
Jihlava
Rohozná u Jihlavy
49° 20' 47.0'', 15° 24' 37.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se zachovaným vybavením strojů
Rohozná
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

 r. 1759 Tomáš Bezděkovský /nar. 1705 na Bítovském mlýně a přišel z mlýna v Kácově, kde mlel v letech 1739 - 1759. Předtím mlel na Rožkovksém mlýně u Pelhřimova/ vystavěl starý mlýn a žádá vrchnost, aby na něm mohl zůstat, neboť se na mlýnu  výstavbou zadlužil a mlýn měl být vydražen. Patří k němu ještě olejna a pila.

r. 1760 sepsána smlouva, kdy Tomáš Bezděkovský postupuje synovi Františkovi nestorovi (*1741) mlýn, olejnu a dvojí kola mlýnská

r. ??? předal František mlýn synovi Františkovi (*1769)

r. ??? předal František mlýn synovi Franzovi (*1798)

r.1815 byl mlýn vyvázán vyvazovací tabulkou a povinností bylo odvádět pelhřimovskému statku  40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje proti povinnosti pelhřimovských - dodat šindel, železo, plech a dříví na vodní kolo a spravování vantroků a čištění kanálů

1829 František Bezděkovský

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Podstatný význam pro panství měl také Velký Rohozenský rybník, který byl při koupi rohozenské rychty v roce 1572 odhadnut na cenu 500 kop českých grošů a roku 1625, kdy do něj bylo nasazeno 40 kop kaprů, byl zmiňován jako největší rybník na panství.

r. 1865 předal mlýn Franz (*1798) synovi Josefovi (*1839), který zůstává na dolním mlýně

r. 1872 spolek mlynářský prohlašuje Josefa Bezděkovského (*1839) za mistra mlynářského

 16.8.1875  byl tento rybník prodán Josefu Bezděkovskému, mlynáři v Rohozné čp. 36 - vyvazovací řízení bylo za 7500 zlatých splatit do 1.11.1875, později upraveno na 8 000 zlatých splatných do 20 let.

r. 1877 na podzim Josef (*1839) nechal vysušit rybník na parcele č. 2113/2 a č.2045. Vysušením rybníka získaná plocha cca 25 ha luční plochy slibovala vyšší výtěžek než právě upadající hospodářství rybniční. Možnost výhodného prodeje sena pro koně pelhřimovského vojska. V té době měl rybník rozlohu cca 32 ha. Kdy byl Velký Rohozenský rybník vybudován dosud není známo.

 Někdy před rokem 1878 koupil horní mlýn ( bývalá papírna) František (*1832), bratr Josefa (*1839), který se svým bratrem vedl soudní spor ohledně mlýnské strouhy zbudované v místě vysušeného rybníka. Horní mlýn r. 1928 vyhořel a pro nedostatek financí již nebyl zprovozněn.

r. 1916 se začalo s přestavboupůvodního  mlýna do nynější podoby.

Byl to nejmodernější mlýn v pelhřimovském okrese.

Prvním zvoleným starostou po vzniku samostatného Československého státu byl mlynář Josef Bezděkovský (čp. 36), který byl rovněž starostou obce v předešlém volebním období a to v posledním období za existence Rakouska – Uherska. Jaká byla politická příslušnost tohoto starosty, bohužel jisté není, jelikož k prvním komunálním volbám z roku 1919 s nedochoval dostatek materiálů. V seznamu zvoleného zastupitelstva z voleb v roce 1923 je však uveden jako zástupce Československé strany lidové a bylo by dosti nepravděpodobné, kdyby změnil svou politickou orientaci.

1930 František Bez děkovský

Podáním ze dne 3. ledna 1948 požádal Josef Bezděkovský, majitel mlýna v Rohozné, čp. 36, o vodoprávní schválení projektu na provedení obnovy rybníka v Rohozné. Zaplavená plocha při stálem vzdutí měla obnášeti 25,8360 ha.

31.1.1948 byl projekt schválen, ale výstavba rybníka se už z politických důvodů nekonala.

Před tímto únorem však stačili doplatit dluh na modernizaci mlýna.

Ze vzpomínky poslední mlynářky Věry Bezděkovské:

Když nastalo stěhování kulaků, mezi nimiž jsme byli počítáni i my Věra a Josef Bezděkovských, přišel nám oznámit předseda JZD pan Josef Rod z č. 27, že nás má odvézt auto na státní statek "Peklo" za Pelhřimovem. My jsme se s manželem skoro rozplakali tou zprávou. Když nás viděl po těchto slovech úplně zdrcené, řekl nám, že se pokusí to oddálit. Druhý den se s panem Josefem Bartoškou č. 152 rozjeli do Pelhřimova na pracovní úřad oznámit, že mlynáře Josefa Bezděkovského stěhovat nemohou, protože má na půdě sklad 6 vagonů žita a rozemleto 80 q pšenice a tudíž by zůstali mleči, co zde měli obilí na semletí bez mouky pšeničné a chleba. Vrátili se s radostí, kterou předali i na nás, že dokud se obilí nesemele, tedy ve mlýně zůstaneme. Uteko 6 neděl a stěhování se přerušilo a my jsme s manželem zůstali ve mlýně dále. Později jsme ještě nějakou chvilku šrotovali obilí pro JZD. Pak mlýn zavřeli a vrátili zpět, poněvadž se manžel rozstonal a mlynáře žádného nesehnali. Tedy můžeme děkovat těmto dvěma pánům Rodovi a Bartoškovi, že se o nás tak pěkně přátelsky postarali.

Po smrti posledního mlynáře Josefa Bezděkovského zůstala na mlýně jeho nejmladší dcera Věra Bezděkovská, provdána Štěchová.

Věra a Zdeněk Štěchovi se na prosbu bývalé mlynářky Věry Bezděkovské domohli vrácení pozemků, které patřily ke mlýnu, v restitucích v roce 1992 a začali na nich hospodařit. V té době byl zájem o znovuotevření mlýna a mletí. Zdeněk Štěcha si dokonce udělal i mlynářský kurz. Nakonec se mlýn neotevřel. Důvodem bylo otevření jiného mlýna v okolí. Mlýn tedy zůstal zavřený, ale vybavený všemi stroji. 

V roce 1999, kdy zemřel Zdeněk Štěcha ve věku 47 let, se o hospodaření začali postupně starat nejstarší dcera Věra a její budoucí manžel Petr Řezníček. V současnosti Řezníčkovi mlýn stále obývají, hospodaří na 220 ha zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství. Pěstují luskovinoobilné a jetelotravní  směsky, obilí, pelušku, brambory. Chovají masný skot plemene Aberdeen Angus a ovce plemene Suffolk a mají v plánu mlýn otevřít pro veřejnost.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bezděkovský
  • Štěch
  • Řezníček

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Web, který se věnuje rodu Bezděkovských https://bezdekovsky-web-2.webnode.cz/

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      \n

      V roce 1916 byl původní mlýn přestavěn do nynější podoby.  Mlýn byl nejmodernější v celém pelhřimovském okrese.

      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující torzo uměleckého složení
      SokA Pelhřimov, Fond OÚ Pelhřimov, Bezděkovský mlýn, Rohozná čp.36, Vodní kniha I, příručka č112/2014, č.položky 112
      (Výpis)
      Podle příhlášky pro zápis do vodní knihy z r. 1902 následující stav:

      Horní vodní kolo má průměr 4 m a šířku 0,6 m a žene střídavě jedno české mlýnské složení užívané co špičák a hospodářskou mlátičku a řezačku. Dolní vodní kolo o průměru 4,25 m a šířce 0,9 m žene střídavě dvě válcové stolice nebo dvě jednoduché stoupy. Český mlýnský kámen má průměr 0,8 m. Obě vodní kola jsou dřevěná, dvouvěncová na horní vodu.

      Podle výměru z r.1916 bylo Josefu Bezděkovskému povoleno zaměnit dvě vodní kola 2 vodními spirálovými Francisovými turbínami, z nichž první spotřebuje 316 l/s, druhá 156 l/s, pro spád 5,5 m. Při kolaudaci 10.10.1921 konstatováno, že stavba v hlavních rysech souhlasí s projektem. Mlýnské zařízení se skládá ze 3 válcových stolic, 1 francouzského kamene, 1 špičáku a jedné loupačky s příslušenstvím.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Dochovaný
      • stoupa
      • pohon zemědělských strojů
      SokA Pelhřimov, Fond OÚ Pelhřimov, Bezděkovský mlýn, Rohozná čp.36, Vodní kniha I, příručka č112/2014, č.položky 112
      (Výpis)

      Povolení k pohonu hospodářské mlátičky a řezačky vodní silou uděleno v r. 1902.

      Pekárna a pila již nedochovány

      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      SokA Pelhřimov, Fond OÚ Pelhřimov, Bezděkovský mlýn, Rohozná čp.36, Vodní kniha I, příručka č112/2014, č.položky 112
      (Výpis)
      Podle příhlášky pro zápis do vodní knihy z r. 1902 následující stav:

      Odpadní voda od horní mlýna se pod mlýnem spojuje s jalovým potokem. Hned po spojení je v potoce jez, kterým se voda nahání do mlýnské strouhy ke mlýnu čp.36. V mlýnské strouze je pod mostem, který přes ní vede, jalový dřevěný splav s jedním stavidlem používaným při čištění strouhy. Strouha ústí do vantrok1,2 m širokých se dvěma stavítky. Stavítko k hornímu kolu je 45 cm široké, k dolnímu kolu 70 cm. Jez na potoce byl následkem sporů opatřen v r. 1884 provizorním normálním znamením.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisVe mlýně bývaly 2 Francisovy turbíny
      1930: 2 turbíny Francis
      1) hltnost 0,16 m3/s, spád 5,5 m, výkon 8,5 HP
      2) hltnost 0,316 m3/s, spád 5,5 m, výkon 17,1 HP
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisVe mlýně bývaly 2 Francisovy turbíny
      1930: 2 turbíny Francis
      1) hltnost 0,16 m3/s, spád 5,5 m, výkon 8,5 HP
      2) hltnost 0,316 m3/s, spád 5,5 m, výkon 17,1 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • čistírenský vysévač | Počet:
        • jednoskříňový
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorSokA Pelhřimov
          NázevFond OÚ Pelhřimov pro Bezděkovský mlýn, Rohozná čp.36
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníVodní kniha I, č.příručky 112/2014, č.položky 111
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSokA Pelhřimov
          NázevFond OÚ Pelhřimov pro Bezděkovský mlýn, Rohozná čp.36
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníVodní kniha I, č.příručky 112/2014, č.položky 111
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorNedbal Jakub
          NázevEkostatek rodiny Řezníčkovy
          Rok vydání2018
          Místo vydáníRohozná
          Další upřesněníZáznam na internetu - youtube
          Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=Y2VYsvNC4Ws&feature=share
          Datum citace internetového zdroje26.10.2018
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 25
          AutorJan Bezděkovský
          Názevweb o rodu Bezděkovských
          Odkazhttps://bezdekovsky-web-2.webnode.cz/
          Datum citace internetového zdroje2. 1. 2024

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          22.5.2013 16:43 uživatelem Bezděkovský mlýn

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.1.2024 19:30
          REAPERXCX 5.9.2023 00:56
          doxa (Jan Škoda) 29.12.2023 20:18
          pepino 19.11.2017 11:02