Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Pivovar a mlýn vznikly pravděpodobně již koncem 16. století v sovislosti s výstavbou renesančního zámku, který nechal vystavět Jan Bezdružický z Kolovrat v sousedství staré tvrze nad panským rybníkem, který byl zbudovaný ve stejné době jako zámek a mimo jiné sloužil k získávání ledu pro potřebu pivovaru. Spolehlivě je k datu 1592 doložen pouze pivovar, je ovšem pravděpodobné, že mlýn vznikl téměř současně s ním, nebo nedlouho poté.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn je zachycen na mapě I. voj. mapování, v té době se v Bystém uvádějí dva panské mlýny. Následně je mlýn zakreslen na indikační skice z roku 1839, v té době v obci krátce fungovaly dokonce čtyři mlýny.
V roce 1871 mlýn i se sousedním pivovarem vyhořel. Pivovar následně zaznamenal velký rozmach, když na základech vyhořelých budov byla vybudována nová varna, sklepy a sladovna, jejíž sočástí se stal již pouze šrotovník určený k šrotování sladu pro potřeby pivovaru.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V roce 1927 byl provoz pivovaru i sladovny ukončen a objekty sloužily pouze jako sklady.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Chátrající areál se měl v 80. letech dočkat rekonstrukce, první práce však poškodily především objekt sladovny jejíž část byla zbořena.
Po roce 1989 byl areál chátrajících objektů rozprodán. Stáčírna z 19. stol. slouží jako rodinný domek, v hlavní budově pivovaru je autodílna, sladovna byla kolem roku 2010 opatřena novou střechou, ale celkové rekonstrukce se stále nedočkala a dále chátrá.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
