Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
11. března 1715 vrchnost prodala mlýn, který dosud držel Matěj Hoffman Tomáši Mikulášovi za 200 kop, k mlýnu náleží dva kusy polí po 8 stryších
Tomáš Mikuláš je totožný s Tomášem Vícem, později psaným Švíc
10. prosince 1744 od svého otce Tomáše Švíce za 200 kop koupil mlýn syn Jan Švíc
20. ledna 1782 Jan Švíc prodal mlýn Václavu Kopřivovi
16. července 1816 Václav Kopřiva postoupil mlýn synu Matějovi
27. října 1844 Matěj Kopřiva předal mlýn dceři Petronile, provdané za Antonína Švestku
1. března 1850 Antonín Švestka přikoupil od obce více než 5 jiter polí
23. října 1877 Josef a Julie Švestkovi
1897 Emil Vosyka
1911 spolumajitelkou Emilie Vosyková
1913 František a Marie Šteralovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hoffman
- Mikuláš
- Víc
- Švíc
- Kopřiva
- Švestka
- Vosyka
- Šteral
Historie mlýna také obsahuje:
-1715 Matěj Hoffman
1715-1744 Tomáš Mikuláš, Víc, Švíc
1744-1782 Jan Švíc
1782-1816 Václav Kopřiva
1816-1844 Matěj Kopřiva
1844-1877 Antonín Švestka
1877-1897 Josef Švestka
1897-1913 Emil Vosyka
1913- František Šteral
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
