Dal mouku, ale koláč nedostal.
(německé rčení)

Dolní, Parní mlýn

Dolní, Parní mlýn
91
Radkovská
Telč
588 56
Jihlava
Telč
49° 10' 26.1'', 15° 27' 38.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozsáhlý areál parního mlýna, prvního v Rakousku-Uhersku. Objekty jsou postupně opravovány.
Telčský potok
35681/7-5329
nepřístupný

Obecná historie:

Historie druhé opuštěné památky v Telči – parního mlýna - sahá do 16. století, konkrétně do roku 1553, kdy byla podle Ampapové poprvé doložena jeho existence.

„Provoz parního mlýna zde fungoval s přestávkami od roku 1807 do roku 1957, přičemž v letech 1825 - 1863 zde byla zřízena barvírna – bylo to v době, kdy byl mlýn součástí továrny na jemná sukna, kterou v Telči zřídil Jakub Lang. Roku 1825 byl provoz mlýna zrušen a zřízena barvírna. Od roku 1863 byl mlýn ve vlastnictví rodu Podstatských–Lichtensteinů (Podstatzky-Lichtenstein). Tomuto rodu patřil mlýn až do roku 1921, kdy byl zabrán státem,“ jmenuje k historii objektu mluvčí telčských památkářů.

V parním mlýně se dodnes dochovaly vantroky, což jsou dřevěná koryta na vodu obvykle přiléhající ke stěně mlýna. Ty pochází podle Ampapové z 19. století. V roce 1902 byla provedena úprava pohonu mlýna, který pak mohl využívat vodní kolo o průměru 8 metrů i parní stroj. „V době státního záboru v letech 1920 - 23 bylo zrušeno velké vodní kolo a nahrazeno Francisovou turbínou. Od roku 1927 až do znárodnění byl majetek v rukou Podstatských–Lichtensteinů, kteří provedli roku 1937 poslední přestavbu objektů a modernizaci strojního zařízení,“ říká mluvčí památkářů v Telči.

Po druhé světové válce mlýn přešel pod národní správu a pod různé instituce. Do roku 1957 spravovalo mlýn Hospodářské družstvo v Telči. Od tohoto roku bylo mletí zastaveno, stroje demontovány, po ukončení provozu sloužila mlýnice jako sklad obilí. „V roce 1958 došlo k havárii stropních konstrukcí z důvodů nadměrného zatížení. Po propadení stropů ve všech třech patrech mlýnice byl objekt opuštěn a dalších čtyřicet let chátral,“ dodává posmutněle Ilona Ampapová.

Tento pozoruhodný komplex technické architektury s fragmenty unikátního strojního vybavení převážně z 19. století, jenž umožňoval vodní i parní pohon, je působivě zasazen v krajině a tvoří místní dominantu i vysoce hodnotný doklad složitého vývoje a postupné adaptace mlýna. „Hlavní budova vykazuje též vysokou architektonickou hodnotu. Součástí této technické památky je i hráz rybníka se dvěma splavy, mosty a ocelové vantroky, které přiváděly vodu k turbíně,“ doplňuje mluvčí.

Co se týče současného stavu, tak ani u toho objektu není situace příznivá. Jak říká Ampapová, hlavní objekt mlýna je v havarijním stavu a vyžaduje komplexní obnovu. Již léta objekt při absenci obvyklé údržby chátrá, z čehož je největším problémem zatékání do zdiva, které tak degraduje a hrozí statické narušení budov. „Soukromý vlastník začal se záchranou areálu mlýna v 90. letech 20. století. Podařilo se obnovit část střešního pláště a tím zabránit další devastaci,“ dodává ještě k mlýnu mluvčí Ampapová. Severozápadní část objektu směrem od rybníka

V souvislosti s oběma zmíněnými památkami se nabízí otázka, zda by je nevyužilo město pro svou potřebu. Tomu by ale muselo předcházet odkoupení od soukromých majitelů. „Jde o objekty v soukromém vlastnictví. Město nezvažuje jejich odkup a využití,“ odpověděl na otázku redakce starosta Telče Vladimír Brtník s tím, že dle dostupných informací zvažoval prodej vlastník objektu Parního mlýna, a to včetně přilehlých pozemků. „O prodeji vily nemáme žádné informace. Samozřejmě objektů v Telči, které jsou ve špatném stavu a potřebují zásadní rekonstrukci, je více,“ dodal Brtník.


Zdroj: https://jihlavska.drbna.cz/z-kraje/jihlavsko/17406-barokni-vila-v-telci-roky-chatra-stejny-osud-ma-i-mlyn-kde-byla-tovarna-na-luxusni-latky.html?fbclid=IwAR3fL_1J2d7xzLs9NrMzJTxjNJLK5Efo6a90bi24bCZcvcxAnVRoUC98CPE&utm_source=copy


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínky o mlýnu pocházejí již z roku 1553.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se postupně stal její součástí.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna.V roce 1887 byl do mlýna umístěn parní stroj vyrobený Pražskou akciovou společností (dříve Ruston a spol.)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1923 nahradila vodní kolo Francisova turbína.

Pravděpodobně se jedná o mlýn uvedený v Seznamu vodních děl pod č. p. 91, majitel Podstatzský - Lichtenstein (RR).

Provoz mlýna byl ukončen v roce 1957. Mlýn od ukončení provozu v roce 1957 chátral a došlo k propadu všech tří pater mlýnice a v tomto stavu je mlýnice dochována dodnes.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Alois Podstatzky-Lichtenstein (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Na Starém Městě v Telči se rozprostírá rozsáhlý areál bývalého parního mlýna. Komplex budov, umístěný na jižním konci Staroměstského rybníka, pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Vzhled telečského mlýna před tímto datem neznáme. Areálu dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí zbudovaná v empírovém slohu.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        stav v roce 2011 - V areálu se nacházejí zbytky cenného strojního zařízení jako je část transmisí, korečkové výtahy k přepravě meliva či dřevěné násypky.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • tkalcovna
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Voda do turbíny byla přiváděna potrubím v hrázi, které ústilo do vantroku, tj. otevřeného ocelového koryta, vedoucího nad úrovní terénu. Koryto, umístěné na kamenných pilířích, je v tomto stavu od roku 1888. Voda ke mlýnu je přiváděna ze Staroměstského rybníka dvěma přepadovými koryty, které jsou tesány do rostlé skály a vytváří zajímavou konfiguraci v terénu. Dalším technickým prvkem v areálu je odpadový kanál, který je rovněž tesaný do skály.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu.

        V r. 1930 zde byla 1 Francisova turbína, průtok 0,245 m3/s, spád 9,3 m, výkon 22,8 k.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu.

        V r. 1930 zde byla 1 Francisova turbína, průtok 0,245 m3/s, spád 9,3 m, výkon 22,8 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis
        Typparní stroj, lokomobila
        StavDochovaný
        VýrobceP.A.S. drive Ruston a spol.
        PopisVýrobce P.A.S. drive Ruston a spol. 1889.
        Kompaktní parní stroj s Radonovicovým rozvodem na vysokotlaké části a Corlisuvim šoupátkem na nízkotlaké části ... stroj má kondenzaci s vývěvou... odstředivý regulátor typ Proll chyby. Asi 80 HP.
        Stroj byl částečně restaurován. Písty již před lety ukradeny.
        výkon 60 HP
        Typparní stroj, lokomobila
        StavDochovaný
        VýrobceP.A.S. drive Ruston a spol.
        PopisVýrobce P.A.S. drive Ruston a spol. 1889.
        Kompaktní parní stroj s Radonovicovým rozvodem na vysokotlaké části a Corlisuvim šoupátkem na nízkotlaké části ... stroj má kondenzaci s vývěvou... odstředivý regulátor typ Proll chyby. Asi 80 HP.
        Stroj byl částečně restaurován. Písty již před lety ukradeny.
        výkon 60 HP
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        18.8.2013 13:17 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup 28.6.2018 12:11
        REAPERXCX 31.12.2013 18:53
        doxa (Jan Škoda) 19.5.2022 22:40