Historie
Obecná historie:
První zcela jistá zmínka o mlýnu je z kupní smlouvy z 25.7.1573.
První písemná zmínka o mlýnu jako majetku panství Ostré pochází z r. 1515. R. 1654 přešel pod správu panství Bynovec. Mlýn měl tři kola, z nichž dvě poháněla mlecí zařízení a jedno pilu. R. 1727 byl mlýn zcela přestavěn. K mlýnu patřila i smolárna a pekárna, r. 1814 přibyla palírna. Výčepní právo získal mlynář až r. 1888. Od r. 1845 zde osm let sídlilo oddělení finanční stráže. Po nástupu nových technologií mlýn těžko odolával konkurenci. Na počátku 20. stol. byl stavebně upraven, mlelo se v něm do r. 1910. Změnil se na výletní restauraci. Dnes z jeho slávy zbyly jen romantické zříceniny a záběr ve filmové pohádce Pyšná princezna.
Ve zlatých dobách turistiky koncem 19. století mlýn sloužil jako výletní hostinec a zároveň dolní stanice člunové dopravy, která podobně jako v Tiché (Edmundově) a Divoké soutěsce byla provozována i zde v soutěsce Ferdinandově (podle návštěvy následníka trůnu-od mlýna až po dolní okraj Srbské Kamenice). O významu tohoto místa svědčí i to, že nedaleký most přes Kamenici z r. 1902 patří mezi první železobetonové stavby na území Rakousko-Uherska.
Poslední obilí bylo na Dolské mlýně semleto r. 1931.
Po r. 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a do odlehlé samoty se nikomu natrvalo nechtělo. Mlýn patřil mezi první vyrabovaná stavení v této oblasti a filmaři, točící zde později Pyšnou princeznu, kvůli několikavteřinovému záběru strhli sousední budovu bývalého hotýlku, jejíž trosky zasypaly strouhu odvádějící vodu přitékající ze sousedního údolíčka, což také uspíšilo následnou zkázu. Nyní nalezneme na místě bývalé osady mimo vlastní budovu mlýna ještě 4 další zříceniny (jednu opodál při turistické cestě do Srbské Kamenice) a zbytky 2 mostů přes Kamenici-jeden nedaleko na tzv. Mlýnské cestě a druhý asi 0,5 km po proudu na cestě Kostelní.
V současnosti probíhají z aktivity NP České Švýcarsko, občanského sdružení Dolský mlýn a p. N. Belisové brigádnické práce na vyčištění okolí hlavní budovy.
Na podzim 2008 byla na původním místě obnovena lávka na Mlýnské cestě.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1921 zde již mlynářská činnost není psaná. Objekt vlastnil Johann Kessler. (RR)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Do r. 1634-Vilém Vchynský (Kinský).
1634 - Aldringenové
1696 Johann Christoph Pohl
1733-1747 Jacob Porsche
1747-1945 rod Pohlů
poslední majitelka Marie Diennbierová (roz. Pohlová)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Legenda o Dolském mlýnu První legenda vypráví o tragédii, která se tu prý udála v 16. století. Mlynářův syn odešel do světa na zkušenou. Když se po letech vracel, byl už z něj muž a jeho tvář zdobil plnovous. Nevracel se s prázdnou, nejen že na cestách dospěl v muže, stal se z něj navíc velký boháč. Cestou domů se zastavil v hospodě a vyprávěl sousedům o všem, co ho ve světě potkalo. Navečer vyrazil k mlýnu, byla už tma a on chtěl své rodiče překvapit. Předpokládal, že v noci nebude poznán a tak se nechal ubytovat jako pocestný. Bohatě mlynáři za nocleh zaplatil a uložil se k spánku. Zlato však zaslepilo mlynářovi oči. Spícího pocestného společně se ženou zavraždili a okradli, tělo ještě v noci zakopali v lese. Druhý den ráno přišel se sedlák zeptat zda-li mají radost ze shledání se synem. S vědomím, že zavraždili vlastního syna nemohli žít. Prý ještě téhož dne se mlynář oběsil a jeho žena skočila do náhonu. A jak už to tak bývá, dodnes prý po okolí bloudí duch zavražděného mlynářova syna a čeká, až ho nějaká dobrá a poctivá duše vysvobodí.
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: