Původně vrchnostenský mlýn.
Stav k 25.6.2020 (HŠ)
1727 barokní přestavba
Za návodní stěnou s otvory pro 3 kola se nacházela mlýnice, k níž z boku přijížděly povozy s obilím. Dveřmi ve výši patra bylo obilí dopravováno na mlecí podlahu k násypným košům. Z mlecí podlahy byl pro místní přístup do dalších místností v patře, které byly až do stavebních úprav na počátku 19. století přístupné pouze z patra mlýnice. V přízemí přiléhala k mlýnici vytápěná šalanda a kuchyně s komorou. Za mlýnem dál do údolí byla postavena budova pekárny, při úpravách v roce 1819 byla její stavba zvýšená o patro a spojena chodbou s mlýnem, K přístupu do horního patra sloužilo vnější schodiště, je ho stopy lze dodnes nalézt na skalní stěně mezi oběma budovami.
Kamenná budova byla vystavěna roku 1727 jako hloubkový dvojktrakt. Torzální objekt mlýna se dochoval do úrovně 1. patra. Mlýnice je umístěna v levém dílu mlýna. V přízemí byla dále komnata šalandy, černé klenuté kuchyně a komory.
Budova je velmi významná v kontextu krajiny, a také jako dokument regionální historie. Tradice mlýna sahá až k roku 1515, kdy zde procházela hranice tří obcí a polesí velkostatku Bynovec. Sloužil hospodářům z okolních vsí a od roku 1814 se zde pálila kořalka. Mlýn proslul především koncem 19. století, kdy se stal oblíbeným turistickým cílem, vyhledávaným pro romantické okolí skalnaté rokle. Končila zde trasa pramicové přepravy zvaná Ferdinandova soutěska. Mlýn byl v provozu do druhé světové války, v 70. letech bylo dosud zachováno paleční kolo, křídel s vodním kolem ještě v 80. letech 20. století.
Objekt mlýna je vystavěn jako hloubkový dvojtrakt na obdélném půdorysu s delší osou ve směru sever-jih. Severní trak představuje obdélnou prostoru mlýnice, dnes bez dalšího členění. Jižní trakt je příčnou zdí předělen na západní místnost šalandy a na východní část dále dělenou hloubkovou příčkou na severovýchodní místnost černé kuchyně a jihovýchodní komoru. Objekt mlýna se dochoval do úrovně prvního patra. Vyzděn je zlomového pískovcového zdiva, jehož nároží jsou armována pečlivěji přitesanými pískovcovými kvádry. Hlavní vstupní východní průčelí má pět os se shodným rytmem. Prostřední osu v přízemí tvoří obdélný dveřní otvor rámovaný pískovcovým ostěním, jehož překlad má uprostřed jednoduchým páskem vymezeno obdélné pole s projmutými rohy a letopočtem 1727. Pole překladu je po stranách doprovázeno shodně tvarovanými, avšak již jen rytými, rámy. Stojky portálu mají na celou výšku ryté shodné rámy. Zbývající osy představují obdélné na výšku položené okenní otvory rámované neprofilovanými pískovcovými ostěními, s výjimkou prvního okna patra od severu, kde z něj zůstal pouze hrubý otvor. Nad otvory v první až třetí ose přízemí od jihu jsou patrné výše položené vylehčovací segmentové oblouky. Jižní průčelí má tři okenní osy v rytmu 2-1. Obdélné na výšku položené okenní otvory jsou rámovány neprofilovanými pískovcovými ostěními. Nad postraními okenními otvory přízemí jsou patrné výše položené segmentové vylehčovací oblouky. Severní průčelí je pouze v patře prolomeno trojicí obdélných na výšku položených okenních otvorů, které jsou rámovány neprofilovanými pískovcovými ostěními. Na východní polovině přízemí se částečně dochovaly omítky. V soklové části pod první osou od východu se nachází menší obdélný otvor s půlkruhovým záklenkem po hřídeli vodního kola. Přibližně v osách zbylých okenních otvorů se naházejí ještě dva zazděné otvory pro hřídel. Východní průčelí je v přízemí prolomeno třemi otvory. Severní představuje obdélný dveřní otvor rámovaný neprofilovaným pískovcovým ostěním, který směřuje do severního traktu-mlýnice. Prostřední čtvercový okenní otvor směřuje do severovýchodní místnosti jižního traktu-černé kuchyně. Jižní obdélný okenní otvor je zazděn a směřoval do jihovýchodní místnosti jižního traktu-komory, kde z něj zůstala obdélná nika se segmentovým záklenkem. Patro nad jižním otvorem prolomil patrně dveřní otvor bez dochovaného ostění. Severní trakt, mlýnice, je přístupný ze západní strany při jihozápadním nároží obdélným dveřním otvorem s jižní přímou a severní, směrem do interiéru rozevřenou, špaletou se segmentovým záklenkem. Přízemí je dnes od západu osvětlováno v ose místnosti pouze jedním obdélným okenním otvorem se šikmo k jihu rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem a parapetem. Severní okenní otvor západní stěny je zazděn. Patro je ze západu osvětlováno třemi obdélnými okenními otvory s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovými záklenky, bez parapetů. Severní okenní otvor nemá dochováno vnější ostění a segmentový záklenek nad špaletami. Jižní špaleta jižního otvoru je přímá, neboť navazuje přímo na mezitraktovou zeď, stejně jako jižní špalety vstupu v přízemí. Mezi přízemím a patrem je patrný ústupek ve zdivu. Severní stěna je v přízemí, při zemi, prolomena trojicí menších obdélných otvorů s půlkruhovými záklenky pro hřídele vodních kol, z nichž jen východní je otevřen. Patro je od severu osvětlováno trojicí obdélných okenních otvorů bez parapetů s dovnitř rozevřenými špaletami se segmentovými záklenky. Mezi přízemím a patrem je patrný ústupek ve zdivu, který je položen níže než u západní stěny. Na něj při severovýchodním průčelí navazuje parapet obdélné mělké niky. Východní stěna je v jižní části prolomena obdélným dveřním otvorem s do interiéru rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Práh otvoru je položen výše a přístupný několika kamennými stupni. Při severovýchodním nároží se nachází obdélná na výšku položená nika pro kolo. Po jižní straně dveřního otvoru se v přízemí částečně dochovaly interiérové omítky. Patrem neprostupuje žádný otvor. Mezi přízemím a patrem je patrný ústupek ve zdivu, výškově shodný se západním. Pod ním je v ose patrný čtvercový otvor sopouchu tahového komína. Jižní stěna je ve směru od východu prolomena obdélnou na výšku položenou nikou se segmentovým záklenkem, obdélným dveřním otvorem s pískovcovým neprofilovaným ostěním vedoucí do černé kuchyně, obdélnou na šířku položenou nikou se segmentovým záklenkem a obdélným dveřním otvorem do šalandy, který má směrem do mlýnice rozevřené špalety se segmentovým záklenkem. V ose nad západním dveřním otvorem přízemí je prolomen v patře obdélný dveřní otvor s pískovcovým neprofilovaným ostěním. Západně od něj se nachází obdélný na šířku položený okenní otvor. Patrně rovněž dveřní otvor, s výše položeným prahem, byl umístěn o něco východněji nad východním dveřním otvorem přízemí, ze kterého se dochoval pouze kamenný práh. Na úrovni prostřední niky býval cihelný tahový komín. Mezi přízemím a patrem jsou, na úrovni východního a západního ústupku zdiva, vyhloubené kapsy pro stropní trámy. Vzhledem k tomu, že na severní straně nemají opozita je pravděpodobně, že druhá zhlaví trámů byla uložena na hloubkově orientované příčce, která rozdělovala mlýnici na dvě polovina. Na tuto situaci poukazuje i severní špaleta západního okenního otvoru, která se předpokládaní příčce „vyhýbá“ a zároveň zajišťuje oknu jeho osové umístění na fasádě. Protože se po příčce nedochovaly stopy, byla patrně lehčí konstrukce, nebo její zdivo bylo k obvodovému zdivu přiloženo na spáru.
Západní část jižního traktu zaujala mírně obdélná místnost šalandy. Vstup do šalandy je veden z mlýnice východním dveřním otvorem mlýnice, na straně šalandy je opatřen neprofilovaným pískovcovým ostěním. Na západ od vstupu je prolomena ve zdivu obdélná na výšku položená nika se segmentovým záklenkem. Východně od vstupu nad úrovní překladu je prolomen malý otvor sopouchu, který ústil na straně mlýnice do cihelného tahového komína. V ose nad vstupem se v patře nachází obdélný dveřní otvor se špaletami rozevřenými do interiéru a segmentovým záklenkem. Na západ od něj, v ose niky přízemí, je prolomen obdélný na šířku položený, dříve čtvercový, okenní otvor s přímými špaletami se segmentovým záklenkem. V ose přízemního otvoru sopouchu je těsně pod korunou zdi i v patře otevřen sopouchový otvor. Západní stěnou prostupuje v přízemí a patře dvojice na osu položených okenních otvorů mající do interiéru rozevřené špalety se segmentovými záklenky, přičemž spodní otvory mají parapety. Mezi přízemím a patrem je patrný ústupek ve zdivu provázený kapsami po stropních trámech. Jižní stěna je zcela shodná se stěnou západní, pouze ústupek ve zdivu neobsahuje kapsy po trámech. Východní stěna je prolomena dvojící obdélných dveřních otvorů s neprofilovanými pískovcovými ostěními. Nad jižním otvorem je patrný vylehčovací segmentový oblouk, severní otvor jej postrádá. Po jižní straně severního portálu je prolomen obdélný otvor se segmentovým cihelným záklenkem. V patře na osu jižního dveřního otvoru je patrný obdélný otvor bez překladu a s ústupkem ve špaletách, který náležel dveřnímu otvoru s pískovcovým ostěním. Mezi patrem a přízemím jsou vyhloubeny kapsy pro stropní trámy, bez ústupku ve zdivu. Severovýchodní místnost jižního traktu, černá kuchyně, je z mlýnice přístupná východním obdélným dveřním otvorem, který má do interiéru kuchyně rozevřené špalety se segmentovým záklenkem. Obdélným dveřním otvorem s rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem je kuchyně propojena v západní stěně se šalandou. Na jih od vstupu je otevřen obdélný otvor s přímými špaletami. V minulosti zde však byl nebo měl být rozvrh otvorů jiný jak naznačuje záklenek nad otvorem, který je přerušen otvorem dveřním, který navíc není opatřen vylehčovacím pasem. Jižní stěna je prolomena hrubým obdélným dveřním otvorem s nedochovaným překladem, který byl patrně segmentový. Východní stěnou byl prostor kuchyně přisvětlován přibližně čtvercovým okenním otvorem s rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem a klesajícím parapetem. Kuchyně je zaklenuta segmentovou valenou klenbou s, od východu k západu, rostoucí vrcholnicí, která ústí do dymníku v severozápadním koutu místnosti. Klenba je vyzděna z pískovcových kvádrů. Jihovýchodní místnost jižního traktu, komora, je os sevru přístupná z kuchyně obdélným dveřním otvorem s nedochovaným překladem. Východní stěnu prolomila obdélná nika se segmentovým záklenkem na místě původního okenního otvoru, pod níž se dochovaly fragmenty omítek. Západním dveřním otvorem s rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem je komora spojena se šalandou. Od jihu je osvětlována obdélným okenním otvorem s rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem, pod nímž se dochovaly fragmenty omítek. Komora je zaklenuta plnou valenou klenbou s vrcholnicí orientovanou ve směru východ-západ s jedním párem styčných trojbokých výsečí nad plnými oblouky lunet. Klenba je vyzděna z pískovcových kvádrů.
Areál mlýna zv. Dolský je cenným autentickým hmotným pramenem, dokládajícím vývoj této specifické architektury nejen v oblasti Českosaského Švýcarska. Veškeré, byť v reliktech dochované zděné konstrukce mají vysokou výpovědní hodnotu o konstrukčních technologiích dané oblasti v 18.st. Opomenout nelze ani emocionální a kulturně-krajinnou hodnotu torzální architektury, jakou je malebnost a romantický účinek areálu a jejího okolí. Památkové hodnoty objektu spočívají zároveň v dochování řady autentických konstrukcí a prvků s vysokou vypovídací schopností o stavebněhistorické genezi areálu a jednotlivých objektů.
Torzo hlavní obytné budovy leží východně od objektu mlýna. Z původně obdélné jednopatrové zděné budovy kryté polovalbovou střechou kombinovanou s mansardou se dodnes dochoval v terénu jen její náznak.
Z původně z obdélné jednopatrové zděné budovy kryté polovalbovou střechou kombinovanou s mansardou se do dnes dochoval v terénu jen její náznak.
Obdélné pískovcové sklepy pocházející z 18. stol. jsou vytesány do skalního masívu a nalézají se východně od objektu mlýna.
Stávající torzo zděného objektu z pískovcových kvádrů představuje pozůstatek palírny z 18. stol., která měla původně hrázděné patro kryté sedlovou střechou.
objekt staré palírny z roku 1814 zanikl po lednové povodni roku 1846
Stávající torzo objektu představuje pozůstatek palírny, která měla původně hrázděné patro kryté sedlovou střechou. Objekt zděný z pískovcových kvádrů byl vystavěn na obdélném půdorysu s delší osou orientovanou ve směru severozápad-jihovýchod. Nejvíce zachována zůstává severní stěna, severní část stěny západní a části stěny jižní, zbylé části zdiva jsou destruovány. Východním zdivem, při jihovýchodním nároží byl veden obdélný vstup do palírny. Severním zdivem neprostupuje žádný otvor. Západním zdivem prostupoval, dle ikonografie, v ose obdélný okenní otvor, který dnes není rozeznatelný. Naopak je tomu u jižního zdiva, které bylo přibližně v ose průčelí prolomeno obdélným okenním otvorem, jak dává tušit široká polodrážka v dochovaném zdivu pro osazení ostění východní stojky okenního ostění. Po východní straně otvoru se nacházel obdélný dveřní otvor s ostěním, z nějž se dochovaly pouze stojky.
Celkem čtyři sklepení obdélného půdorysu jsou kaskádovitě umístěna do terénu jihozápadně od objektu palírny.
První sklep od východu, na obdélném půdorysu, je částečně zapuštěn pod převisu skalního masivu. Jeho západní stěnu a strop tak tvoří přitesaný skalní masiv. Zbývající stěny jsou vyzděny z pískovcových kvádrů. Severní stěnou prostupuje okenní otvor, východní stěnou pak obdélný vstupní otvor s pískovcovým portálem s polodrážkou pro dosednutí výplně.
Druhý sklep od východu, je částečně zasekán do skalního masivu. Čelní stěna je prolomena obdélným dveřním otvorem s obdélným na šířku položeným nadsvětlíkem. Zděné části sklepa jsou omítané.
Třetí sklep od východu na obdélném půdoryse je zaklenut segmentovou valenou klenbou z pískovcových kvádrů, jejíž patky dosedají na jižní a severní stěnu vyzděnou z pískovcových kvádrů. Na jižním líci severního zdiva předstupujícího před klenbu sklepa je patrný výběh pasu vyzděného rovněž z pískovcových kvádrů. Zadní, západní stěnu, tvoří přitesaný skalní masiv.
Čtvrtý sklep od východu je celý vytesán do skalního masivu a je dnes od východu přístupný nepravidelným obdélným otvorem na šíři celého sklepa. Do východní poloviny jižní stěny byla vytesána obdélná nika se segmentovým záklenkem. Přibližně do poloviny severní stěny byla vytesána dráže. V ose západní stěny se nachází přibližně čtvercový otvor, který však patrně vznikl přirozeně. Před stěnou byla vytesána lavice.
Obdélný objekt stájí byl přisazen delší osou ke skalnímu masívu. Obvodové zdivo a příčná zeď byly vyzděny z pískovcových kvádrů. V interiéru předělen příčnou zdí na dvě nepropojené části.
Objekt pekárny, vystavěný na obdélném půdorysu s delší osou orientovanou ve směru severozápad-jihovýchod, byl přisazen delší osou ke skalnímu masivu. Obdélný objekt pekárny byl v interiéru předělen příčnou zdí na dvě, nepropojené, části. Obvodové zdivo a příčná zeď byly vyzděny z pískovcových kvádrů. Severozápadní část objektu se dochovala v torzálnějším stavu, nežli část jihovýchodní. Dochovalo se pouze západní nároží, jihovýchodní příčná zeď a malý výběh jihozápadní zdi při jižním nároží, jehož původní patrně dveřní otvor byl opatřen zazdívkou z pískovcových kvádrů, ve které byl otevřen čtvercový okenní otvor. Severovýchodní stěnu tvořil přisekávaný skalní masiv. Obvodové zdivo jihovýchodní části pekárny se v úrovni přízemí dochovalo prakticky celé. Čelní, jihozápadní, stěna byla prolomena čtyřmi otvory. První a třetí otvor od jihovýchodu, představovaly obdélné okenní otvory s pískovcovými ostěními, které měly v interiéru přímé špalety se segmentovými záklenky. Z okenního otvoru ve třetí ose od jihovýchodu se dochoval pouze hrubý otvor bez ostění a záklenku. Druhým otvorem od jihovýchodu je obdélný dveřní otvor s pískovcovým ostěním, který má v interiéru přímé špalety se segmentovým záklenkem. Hrubý otvor ve čtvrté ose od jihovýchodu mohl náležet jak okennímu tak i dveřnímu otvoru. Severovýchodní a jihovýchodní stěna, přisazená ke skalnímu masivu, jsou zděné z pískovcových kvádrů. Severovýchodní stěna není zcela přisazena ke skále a ponechává tak zde menší obdélný prostor, který je přístupný menším obdélným otvorem s přímým překladem umístěným v jižní části severovýchodní stěny.
Z hospodářské budovy, patrně bedněné stodoly, se dochovala pouze část severovýchodní tarasní zdi a na ni kolmá zeď jihovýchodní. Zdi jsou vyzděné z pískovcových kvádrů. Fragmenty, snad podezdívky, se dají vysledovat na severovýchodě.
1. mlýn zv. Dolský
Patrová budova je vyzděna z kamenných kvádrů. Portál hlavního vstupu do mlýnice je pročleněn zrcadly, na překladu je datován letopočtem 1727. Ostatní ostění oken a dveří jsou hladká, z pískovce, bez profilace. Mlýnice čtvercového půdorysu je umístěna v levém dílu mlýna. V její štítové zdi je umístěna trojice otvorů po hřídelích vodních kol. Při úpravě z přelomu 19. a 20. století byla dvě vodní kola zrušena. Do mlýnice byl vestavěn, v prostoru původního otopného zařízení, mladší cihlový tahový komín. V přízemí byla dále umístěna komnata šalandy, černé klenutě kuchyně a komory.
V patře byly další dvě místnosti přístupné schodištěm od skály či z úrovně mlecí podlahy mlýnice. Po průchodu mlýnicí jsou za mlýnem ve skále tři tesané sklepy, které téměř navazují na dům.
2. dvojice sklepů ve skále (za mlýnem)
První sklep (směrem od jihu k severu) bez čelní stěny je pouze obdélný prostor bez dalšího členění. Dle několika dochovaných kamenných kvádrů byla původně čelní stěna vyzděna, a tím došlo k celkovému uzavření prostoru.
Druhý sklep je přístupný z části zachovaným pravoúhlým portálem, s chybějící horní částí překladu. Pečlivě tesaný interiér má na pravé straně obdélnou, segmentem zakončenou niku, naproti vstupu kamenný stupeň a na levé straně s oválný otvor do následujícího sklepa.
Třetí ze sklepů má čelní stěnu vyzděnou z kamenných kvádrů (částečně destruovaná), vstup - pravoúhlý portál je zakončený mírným segmentem. Sklep je pečlivě vytesán do skály na pravé straně je oválný otvor od vedlejšího sklepa.
3. torzo menší budovy - palírny
Z této budovy (původně hrázděné se zděným přízemím) se zachovalo pouze torzo zděného přízemí s částečným naznačením dispozičního řešení. Na východní straně byl dochován jednoduchý pravoúhlý kamenný portál (dnes zčásti zapuštěný v terénu). Dochované zdivo je postaveno z velkých kamenných kvádrů, nejvíce zachovaná je severní stěna a severozápadní nároží, jihozápadní část je zcela vyvrácena. Jižní část zdi a původním obdélným vstupním portálem se částečně zachovala.
4. torzo hlavní obytné budovy
Z této hlavní obytné budovy (původně celé zděné) se nezachovalo téměř nic v nadzemní části. Proto je nutné chránit alespoň pozemek, na kterém tato budova stála.
5. sklepení u palírny (sklepení z části ve skále za původní obytnou budovou)
Z tohoto objektu se zachovala čtveřice kaskádovitě umístěných sklípků. První (bráno od severu) je z větší části vyzděn z kamenných kvádrů, s oknem v severní stěně, vstupuje se do něj pravoúhlým portálem, zadní stěna je vytesána do skály, strop tvoří skalní převis.
Druhý sklípek, s dvojicí nad sebou umístěných obdélných otvorů, má v interiéru boční stěny omítnuty, zadní část je tesaná do skály. Třetí sklípek má segmentem zakončený portálek, interiér je vyzděn kamennými kvádry. Čtvrtý sklep s obdélným pravoúhlým portálkem je tesaný ve skále, přední strana je vyzděna z kamenných kvádrů, které jsou součástí kamenné terasní zdi kolem cesty.
6. torzo pekárny
Jihovýchodně za mlýnem jsou pozůstatky pekárny. Dochovalo se obvodové zdivo přízemí včetně umístění oken a dveří a vnitřního členění objektu. Zdivo z kamenných kvádrů je neomítané, v jižní části se vstupním otvorem.
7. torzo hospodářské budovy u pekárny
Vedle pozůstatků pekárny jsou, jihovýchodně od této, zvolna navazující hospodářské budovy, torzálně zachované obvodové zdivo přízemí. Zdivo je neomítané z kamenných kvádrů. Torzo tarasní zdi, která je pozůstatkem hospodářské budovy u pekárny, pravděpodobně dřevěné stodoly, která zde původně stála.
8. náhon - horní část
Náhon je vyzděn z pískovcových kamenů, dnes z části zanesen, nad je ním ve skále deska s vyrytým letopočtem 1760.
9. mostek
Kamenný klenutý mostek je konstrukčně jednodušší, s jedním segmentovým obloukem překlenuj ícím náhon. Je postaven z hrubě otesaných pravidelných kamenných kvádrů, po obou stranách mostovky bez zábradlí.
10. torzo jezu
Východně od mlýna přehrazuje vodní tok jez z hrubě otesaných pravidelných kamenných kvádrů. Torzo zděné nadzemní části je na levém (západním) břehu součástí p.p.č. 17, na pravém p.p.č. 669 a 675/1, na které navazuje.
dochované zdivo mlýnské budovy spolu se stavbou jezu, náhonu a lednice je dokladem účelové
hospodářské budovy, jejíž vývoj začal na počátku 16. století.
I přes svůj torzální stav areál mlýna dokládá všechny funkční součásti významného mlýnského komplexu, aktivně využívajícího pískovcových skalních útvarů.
