Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Ježovští mlynáři bez přesné lokalizace mlýna:
1699 Tomáš Kříž
1699 Pavel Matáš
1732 Antonín Daněk
1758 Karel Turza
1762 Mikuláš Tuma
1769-1774 Matěj Němec
Prostřední mlýn:
1827 František Kunst
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V 19. století vlastnili mlýn (č.p. 45) František a Rozálie Menšíkovi.
První světová válka (1914–1918)
na mlýn se přiženil František Vávra (vzal si Andělínu Menšíkovou), který odsud pak odešel mlynařit do Nětčic
Dcera Menšíkových Andělína prodala mlýn i s pozemky 9.1. 1929 Janu a Anně Zálešákovým. Jejich syn František byl posledním mlynářem ve mlýně.
V roce 1930 je jako mlynář ve mlýně uváděn Blažej Měsíček (patrně nájemce)
František Zálešák byl posledním mlynářem ve mlýně.
(historie doplněna dle Elišky Duškové)
Dne 15.3. 1943 byl mlýn německými úrady zavřen.
Po r. 1945 byl mlýn krátkou dobu v provozu.
V 50. letech 20. století byl znárodněn a provoz v něm byl ukončen.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Menšík
- Zálešák
- Měsíček
- Vávra
- Kříž
- Matáš
- Daněk
- Turza
- Tuma
- Němec
- Kunst
Historie mlýna také obsahuje:
19. století František a Rozálie Menšíkovi.
1827 František Kunst
František Vávra
1929 Jan a Anna Zálešákovi
1930 - Blažej Měsíček
František Zálešák
1939 - Jan Zálešák (RR)
xxx
Ježovští mlynáři bez přesné lokalizace mlýna:
1699 Tomáš Kříž
1699 Pavel Matáš
1732 Antonín Daněk
1758 Karel Turza
1762 Mikuláš Tuma
1769-1774 Matěj Němec
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
