Ví, odkud voda na mlýn teče.
(německé rčení)

Daubkův mlýn

Daubkův mlýn
8
Brněnec - Podlesí
569 04
Svitavy
Brněnec
49° 38' 9.1'', 16° 30' 52.9''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn, původně papírna Ludvíka Schütze, stál u náhonu, který se odděluje ze Svitavy. V roce 1921 mlýn vyhořel, prostor po něm byl zplanýrován. Na jeho místě zůstalo jen zchátralé stavidlo, náhon a malý sklípek ve srázu.
Samota
Svitava
volně přístupný

Obecná historie:

V roce 1871 papírnu v Březové - Podlesí čp. 8, která až do tohoto roku vyráběla ruční papír, prodává Ludvík Schütz, intenzívně se již věnující jen výrobě keramiky, za 11000 zl. Josefu Františku Daubkovy 30) . Ten ji ihned po přestavbě začlenil do své soustavy mlýnů v Brněnci a okolí.
Karel Schütz, obnovitel papírny v Březové - Podlesí a budovatel keramické továrny v Olomučanech, zemřel zde roku 1872. 28.září 1921 Daubkův obilní mlýn, dřívější Schutzova papírna, vyhořel a dnes zde můžeme vidět jen náhon se zbytky stavidla s upraveným okolním terénem z doby po roce 1950, sklepem ve stráni a malým domkem, kde se říká U spáleného mlýna

Mlýn J. F. Daubka Podlesí čp 8, místně zvaný Spálený mlýn 


Původně jíchařská valcha, postavená vrchností v roce 1770. Tuto valchu zakoupil dne 29. října 1793 Josef Greissler (Gerieszler, Geisler) za 5.000 zlatých od německobělské vrchnosti. Josef Greissler pocházel z Nového měta pražského, kde mu v roce 1775 jeho papírna zcela vyhořela. Za 6 let přeměnil valchu v papírnu a v roce 1789 papírnu prodal svému synovi Josefu Greisslerovi za cenu 5. 400 zlatých ve dvou splátkách. Josef Greissler vyráběl v Podlesí ruční papír 18 let.

Papírna byla dne 10. června 1807 prodána Michalu Josefu Kleinheinsovi za cenu 9. 800 zlatých. Papírna byla přeměněna opět na valchu, později na přádelnu a v konci opět na papírnu.

18. 5. 1820 papírnu zakoupil v dražbě Karel Schütz z nedaleké papírny na Zářečí čp. 15, za cenu 284 zlatých a 24 kr. Karel Schütz papírnu kompletně přestavěl a zrekonstruoval ve zcela moderní papírenský provoz. V nově vystavěné budově z kamene, bylo zaměstnáno 24. dělníků u dvou kádí. Spolu s nemovitostí zakoupil Karel Schütz také dvě louky, jedno pole a ostrov místně zvaný Venedig. Karel Schütz zakoupil dne 22. 9. 1823 od Josefa Kleinheinsla soukenickou manufakturu na Zářečí čp. 9. V roce 1838 ještě Ludvík Schütz přikoupil od Antonína Webra, bydlištěm Zářečí čp 7. jednu louku u papírny v Podlesí za cenu 400 zlatých. V roce 1842 byl do papírny zaveden účelný vodovod pro stoupy, holandr a kádě. V roce 1843 se zde vyrobilo 50 balíků kancelářského papíru ,, medián“, 60 balíků malého a velkého kancelářského papíru a 220 balíků hrubého papíru. Papírenské výrobky se prodávaly po celém okolí, ale také v Brně, Vídni, Pešti a Hanburku. Kvalitní papír se vyráběl od května do září, v ostatním čase se vyráběl pouze hrubý papír. 


25. 6. 1871 byla papírna J. Š. Daubkem odkoupena za 11. 000 zlatých. V roce 1872 byl zrušen provoz papírny a budova byla přestavěna na žitný mlýn, který byl poháněn nově vodní turbínou. Výroba jáhel byla v roce 1872 přesunuta z mlýna v Brněnci do nového provozu mlýna čp 8, na Podlesí. Vodní turbína brzy nedostačovala potřebnému výkonu a tak v roce 1874 došlo k dostavbě strojovny, kotelny, komínu a byl zde instalován praní stroj. V roce 1891 proběhla výměna vodní turbíny za novou, kombinovanou, dle patentu Lehmann, která byla v roce 1913 pro malý výkon vymněna za opět novější vodní dvojčitou turbínu s horizontální hřídelí, systému Francis o výkonu 34 HP, s vodním spádem 2,3 metrů, průtokem 1 700 l/s.

Žitný mlýn disponoval třemi mlecími stolicemi s příslušenstvím, k výrobě jáhel zde sloužily 4 loupačky s příslušenstvím a jedna kamenná mlecí stolice na mletí slupek z prosa. Počátkem roku 1895 byl parní pohon zrušen a nahrazen elektrickým pohonem, elektřina byla vedena z mlýna v Brněnci čp 6. 27. 9. 1920 tento mlýn, včetně zásob i hotových výrobků v objemu 50 vagonů zcela vyhořel a mlýn nebyl už nikdy obnoven. Ve spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektrickou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna v Podlesí.

(M.Vítkovič)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Valchu v Podlesí koupil od německobělské vrchnosti dne 29.října 1783 za 5000 zl. Josef Geissler (Geiszler, Geisler), papírnik z Nového Města pražského, když mu v Praze roku 1775 papírna vyhořela. Valchu koupil i s polem a přeměnil ji v papírnu. Za 6 let ji roku 1789 prodal svému synu Josefovi, který otci její o něco vyšší cenu 5400 zl. zaplatil ve dvou splátkách, v den koupě složil 1276 zl. a zbytek 4184 zl. o 7 let později roku 1796 25) . Josef (* 1759) se dva roky předtím oženil s Rosalií, dcerou Františka Wehusteského. Papírník Josef Geissler ml. platil do vrchnostenského důchodu roční činži 80 zl. s povinností dodávat do vrchnostenské kanceláře papír (po 1 rysu velkého konceptního a velkého kancelářského a půl rysu velkého poštovního), za pole měl vyměřen nájem 3 zl. 30 kr., ale stavební opravy v papírně šly na jeho náklad. Papírník byl svobodný, nerobotoval, ale zato se řídil dalšími nařízeními vrchnosti. Musel se starat o řádný odtok vody, chránit břehy, lovit ryby směl jen pro vrchnost, jinak by byl pokutován 10 říš. tolary. Nápoje byl povinen kupovat jen v Bělé, rozumí se vrchnostenské pivo, jinak mu hrozila opět pokuta 3 říš. tolarů.
Josef Geissler v Podlesí vyráběl ruční papír 18 roků. U jeho otce a pak i u něj pracoval v papírně tovaryš Josef Lang, jehož synům Josefovi a Antonínovi byli oba papírníci kmotry. V matrice narozených je u tovaryše Josefa Langa uvedeno ,.Papiermacher", u Josefa Geisslera ,. „Papiermeister“).
V roce 1807 Josef Geissler výrobu ručního papírnu v Podlesí ukončil a papírnu 10.června toho roku prodal za 9800 zl. Michalu Josefu Kleinheinsovi, který zřejmě ve výrobě papírnu již nepokračoval, neboť potřeboval rok, aby ji přeměnil opět ve valchu a tak budově vrátil původní poslání. Nejdříve byla valchou, později přádelnou, aby za 13 roků byla opět přestavěna na papírnu.
Karel Schütz (1789 - 1872), syn Ludvíka Schutze z nedaleké papírny v Zářečí, ji od Michala Kleinheinse 18.května 1820 koupil v dražbě. Poněkud již zašlý podnik Karel Schütz do roka přebudoval na zcela novou papírnu. Spolu s realitou koupil ještě dva kousky louky, ostrov Venedig a pole, a to vše výhodně, neboť dražební cena nebyla vysoká, 284 zl. 24 kr. O tři roky později, 22. září 1823, k papírně ještě přikoupil z Kleinheinsova majetku soukenickou manufakturu v nedalekém Zářečí čp. 9, kterou pak vlastnil až do roku 1836. Nakonec roku 1838 koupil od rolníka Antonína Webra v Zářečí čp. 7 za 400 zl. ještě louku u papírny.
Papírník Karel Schütz v papírně nově postavené z kamene pracoval u 2 kádí s 24 dělníky. V roce 1843 vyrobili 50 balíků kancelářského papírnu
mediánu, 60 balíků velkého a malého kancelářského papírnu a 220 balíků hrubého papírn, když rok předtím papírník zavedl účelný vodovod pro stoupy, holendr a kádě. Své výrobky prodával v širokém okolí, ale i v Brně, Vídni, Pešti a dokonce až v Hamburku. papír musel tedy být dobré kvality. Kancelářský papír papírna vyráběla od polovice května do září, hrubý papír v ostatních měsících roku.
Karel Schütz byl všestranný podnikatel, výrobu papírnu v Březové  opustil a papírnu v Podlesí roku 1849 prodal za 1000 zl. i s příslušenstvím
svému synovi Ludvíku Schützovi. Poté působil krátký čas pravděpodobně na některé papírně v Brně, aby roku 1852 koupil v Olomučanech u Blanska továrnu úplně jiného oboru, továrnu na keramiku.
Jeho syn Ludvík Schütz však v papírně v Podlesí nepracuje, i když ji vlastní, neboť spolu s otcem Karlem a bratrem Arnoldem, který byl na studiích práv v Praze a ve Vídni 29) , pod firmou Gebrüder Schütz rozvíjejí výrobu keramického zboží v Olomučanech. Tento nově nabytý podnik přivádějí posléze k velkému rozkvětu, Ludvík přispěl svým vzděláním vchemii a Arnold, pozdější právník a také starosta Olomučan, svými organizačními schopnostmi.

.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

V r. 1871 prodal Ludvík Schutz papírnu v Březové-Podlesí č. 8 za 1 100 zl. Josefu Františku Daubkovi, který ji přestavěl na obilný mlýn a začlenil do své soustavy mlýnů v Brněnci a okolí.

 

28. IX. 1920 vyhořel Daubkův obilní mlýn a nebyl obnoven.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Po úpravách terénu v 50. letech 20. století nelze přesně určit, kde mlýn stál (poloha určena podle katastru nemovitostí - RŠ). Zbyl po něm náhon, stavidlo a sklípek ve stráni. Malému domku, který stojí nedaleko se říká "U spáleného mlýna".

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1871 -  Ludvík Schutz papírna v Březové-Podlesí

1871 -  Josef František Daubek


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Mlýn byl přestavěn z papírny.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            V roce 1872 byl zrušen provoz papírny a budova byla přestavěna na žitný mlýn, který byl poháněn nově vodní turbínou.
            Výroba jáhel byla v roce 1872 přesunuta z mlýna v Brněnci do nového provozu mlýna čp 8, na Podlesí.
            Žitný mlýn disponoval třemi mlecími stolicemi s příslušenstvím, k výrobě jáhel zde sloužili 4 loupačky s příslušenstvím a jedna kamenná mlecí stolice na mletí slupek z prosa.
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            Zaniklý
            • papírna
            V roce 1821 zde vystavěl Ludvík Schütz papírnu.
            25.6.1871 byla papírna J.Š. Daubkem odkoupena za 11. 000 zlatých.
            V roce 1872 byl zrušen provoz papírny a budova byla přestavěna na žitný mlýn.
            1920: Ve spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektrickou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna.
            • stavidlo
            • náhon
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1872 nová vodní turbína
            V roce 1891 proběhla výměna vodní turbíny za novou, kombinovanou, dle patentu Lehmann, která byla v roce 1913 pro malý výkon vymněna za opět novější vodní dvojčitou turbínu s horizontální hřídelí, systému Francis o výkonu 34 HP, s vodním spádem 2,3 metrů, průtokem 1. 700 l/s.
            1920 Ve spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektricou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna.
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,4 m3/s, spád 2,32 m, výkon 27 HP
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1872 nová vodní turbína
            V roce 1891 proběhla výměna vodní turbíny za novou, kombinovanou, dle patentu Lehmann, která byla v roce 1913 pro malý výkon vymněna za opět novější vodní dvojčitou turbínu s horizontální hřídelí, systému Francis o výkonu 34 HP, s vodním spádem 2,3 metrů, průtokem 1. 700 l/s.
            1920 Ve spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektricou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna.
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,4 m3/s, spád 2,32 m, výkon 27 HP
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisVodní turbína brzy nedostačovala potřebnému výkonu a tak v roce 1874 došlo k dostavbě strojovny, kotelny, komínu a byl zde instalován parní stroj.
            Počátkem roku 1895 byl parní pohon zrušen a nahrazen elektrickým pohonem, elektřina byla vedena z mlýna v Brněnci čp 6.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisVodní turbína brzy nedostačovala potřebnému výkonu a tak v roce 1874 došlo k dostavbě strojovny, kotelny, komínu a byl zde instalován parní stroj.
            Počátkem roku 1895 byl parní pohon zrušen a nahrazen elektrickým pohonem, elektřina byla vedena z mlýna v Brněnci čp 6.
            Typelektrický motor
            StavZaniklý
            PopisPočátkem roku 1895 byl parní pohon zrušen a nahrazen elektrickým pohonem, elektřina byla vedena z mlýna v Brněnci čp 6.
            Typdynamo
            StavZaniklý
            PopisVe spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektricou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna.
            Historické technologické prvky
            AutorInternet - Miroslav Kučera
            NázevPapírny na Svitavě a Třebovce
            Rok vydání2000
            Další upřesnění2. Březová nad Svitavou (Brisaviensis) Podlesí
            Odkazwww.soupispamatek.com/WEBHREBECSKO/papirny.doc
            Datum citace internetového zdroje5.4.2014
            AutorInternet - Miroslav Kučera
            NázevPapírny na Svitavě a Třebovce
            Rok vydání2000
            Další upřesnění2. Březová nad Svitavou (Brisaviensis) Podlesí
            Odkazwww.soupispamatek.com/WEBHREBECSKO/papirny.doc
            Datum citace internetového zdroje5.4.2014
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 19

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            5.4.2014 22:40 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 6.6.2014 21:50
            doxa (Jan Škoda) 11.9.2023 00:31