V roce 1871 papírnu v Březové - Podlesí čp. 8, která až do tohoto roku vyráběla ruční papír, prodává Ludvík Schütz, intenzívně se již věnující jen výrobě keramiky, za 11000 zl. Josefu Františku Daubkovy 30) . Ten ji ihned po přestavbě začlenil do své soustavy mlýnů v Brněnci a okolí.
Karel Schütz, obnovitel papírny v Březové - Podlesí a budovatel keramické továrny v Olomučanech, zemřel zde roku 1872. 28.září 1921 Daubkův obilní mlýn, dřívější Schutzova papírna, vyhořel a dnes zde můžeme vidět jen náhon se zbytky stavidla s upraveným okolním terénem z doby po roce 1950, sklepem ve stráni a malým domkem, kde se říká U spáleného mlýna
Mlýn J. F. Daubka Podlesí čp 8, místně zvaný Spálený mlýn
Původně jíchařská valcha, postavená vrchností v roce 1770. Tuto valchu zakoupil dne 29. října 1793 Josef Greissler (Gerieszler, Geisler) za 5.000 zlatých od německobělské vrchnosti. Josef Greissler pocházel z Nového měta pražského, kde mu v roce 1775 jeho papírna zcela vyhořela. Za 6 let přeměnil valchu v papírnu a v roce 1789 papírnu prodal svému synovi Josefu Greisslerovi za cenu 5. 400 zlatých ve dvou splátkách. Josef Greissler vyráběl v Podlesí ruční papír 18 let.
Papírna byla dne 10. června 1807 prodána Michalu Josefu Kleinheinsovi za cenu 9. 800 zlatých. Papírna byla přeměněna opět na valchu, později na přádelnu a v konci opět na papírnu.
18. 5. 1820 papírnu zakoupil v dražbě Karel Schütz z nedaleké papírny na Zářečí čp. 15, za cenu 284 zlatých a 24 kr. Karel Schütz papírnu kompletně přestavěl a zrekonstruoval ve zcela moderní papírenský provoz. V nově vystavěné budově z kamene, bylo zaměstnáno 24. dělníků u dvou kádí. Spolu s nemovitostí zakoupil Karel Schütz také dvě louky, jedno pole a ostrov místně zvaný Venedig. Karel Schütz zakoupil dne 22. 9. 1823 od Josefa Kleinheinsla soukenickou manufakturu na Zářečí čp. 9. V roce 1838 ještě Ludvík Schütz přikoupil od Antonína Webra, bydlištěm Zářečí čp 7. jednu louku u papírny v Podlesí za cenu 400 zlatých. V roce 1842 byl do papírny zaveden účelný vodovod pro stoupy, holandr a kádě. V roce 1843 se zde vyrobilo 50 balíků kancelářského papíru ,, medián“, 60 balíků malého a velkého kancelářského papíru a 220 balíků hrubého papíru. Papírenské výrobky se prodávaly po celém okolí, ale také v Brně, Vídni, Pešti a Hanburku. Kvalitní papír se vyráběl od května do září, v ostatním čase se vyráběl pouze hrubý papír.
25. 6. 1871 byla papírna J. Š. Daubkem odkoupena za 11. 000 zlatých. V roce 1872 byl zrušen provoz papírny a budova byla přestavěna na žitný mlýn, který byl poháněn nově vodní turbínou. Výroba jáhel byla v roce 1872 přesunuta z mlýna v Brněnci do nového provozu mlýna čp 8, na Podlesí. Vodní turbína brzy nedostačovala potřebnému výkonu a tak v roce 1874 došlo k dostavbě strojovny, kotelny, komínu a byl zde instalován praní stroj. V roce 1891 proběhla výměna vodní turbíny za novou, kombinovanou, dle patentu Lehmann, která byla v roce 1913 pro malý výkon vymněna za opět novější vodní dvojčitou turbínu s horizontální hřídelí, systému Francis o výkonu 34 HP, s vodním spádem 2,3 metrů, průtokem 1 700 l/s.
Žitný mlýn disponoval třemi mlecími stolicemi s příslušenstvím, k výrobě jáhel zde sloužily 4 loupačky s příslušenstvím a jedna kamenná mlecí stolice na mletí slupek z prosa. Počátkem roku 1895 byl parní pohon zrušen a nahrazen elektrickým pohonem, elektřina byla vedena z mlýna v Brněnci čp 6. 27. 9. 1920 tento mlýn, včetně zásob i hotových výrobků v objemu 50 vagonů zcela vyhořel a mlýn nebyl už nikdy obnoven. Ve spáleništi byla zřízena k vodní turbině elektrárna, která dodávala elektrickou energii pro novou jáhelku v Brněnci čp 2 a také pro osvětlení bytů zaměstnanců mlýna v Podlesí.
(M.Vítkovič)