Pec a mlýn jsou líhní novinek.
(anglické přísloví)

Nebákov, Nebákovský mlýn, mlýn Podnebákov

Nebákov, Nebákovský mlýn, mlýn Podnebákov
12
21
Nebákov
512 63
Semily
Troskovice
50° 30' 10.3'', 15° 12' 11.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Nejstarší a nejmalebnější barokní mlýn z r. 1743 na Žehrovce. Je postaven pod hrází rybníka přímo u skály. Byl prohlášen za nemovitou kulturní památku.
Samota
Žehrovka
21501/6-4518
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1454-1455 - první zmínka o mlýně v souvislosti s nedalekým hrádkem, který vlastnila Machna z Nebákova.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1538 Bušek Hubojedský ze Slup prodal Lorencovi ze Šmolců dvůr, ves Roveň a pustý zámek Nebákovský s mlýnem Nebákovem

1575 - mlýn v majetku Elišky Smiřické

1602 - první známý mlynář Jiřík Vrána, vrchnosti odvádí o sv. Jiří a sv. Havlu po 60 groších (v urbáři hruboskalském)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1628 - Albrecht z Valdštejna prodal statek Křenovy a 2 vesnice spolu s mlýnem Nebákovským Pavlu Michnovi z Vacínova "Mezi týmiž lidmi bez potahu jest jeden grunt mlejn, slove Nebákovský o dvou kolech moučných, na jistý vodě, kterýž, kdyby vrchnost zakoupiti chtěla, to při vůli její zůstává."

1650 - mlynář Martin Vrána, vyučen na Podsemínském mlýně u mlynáře Jana st. Náhlovského

1669 - držitel mlýna Jaroslav Náhlovský

1674 se u něho učil syn Samuel Náhlovský

1735 - koupil Samuel Náhlovský, přikoupil kopanice na Žďářích

1743 - mlýn barokně přestavěn

1754 - Tereziánský katastr: mlýn o 2 kolech a 1 stoupě

do 1762 - Jarolím  Náhlovský (+ 1762)

1762 - syn Antonín Náhlovský za 560 zl. v hotovosti, 15.3.1763 přijat za mistra cechu mlynářského v Turnově

K mlýnu přimlýněni sedláci ze vsi Troskovice a z rychty čimyšlské

1770 - poslední barokní přestavba

1779 - Franz Krammer se přiženil k vdově Náhlovské, mlýn odkoupil, 1780 přijat do cechu

1783 - uvedeni mlynáři Antonín Náhlovský (*1743), poddaný skalský s manž. a Franz Krammer (*1760) s manž. Annou

1805 - Antonín a Marie Mladkovských, Marie rozená Krammerová, mlýn oceněn na 12.000 zl.

1807 - vyměnili mlýn v ceně 8800 zl. s Ignácem Štolovským za jeho vejsadní hospodu a masné krámy v ceně 10.000 zl.

po 1810 - prodej mlýna Františku Šumovi z Věžce u Libáně (panství starohrádecké) za 15.000 zl. rýn.

1823 Karel Cejnar, bez vyučení přijat do cechu mlynářského v Turnově

1825 - mlynář Macoun

1830 - mlýn koupil Antonín Saska z Dolního mlýna (Německá Dola)

U mlýna 22 korců polí na Křenovech a ve Žďářích, chovají 2 koně, 4 krávy, 6 prasat

1842 Antonín Saska

Ant. Saska prodal mlýn mlynáři Brunclíkovi z Libuně

1880 - mlýn měl 2 vodní kola

1882 - majiteli Josef Tomášek a Barbora Lebedová

1888 - mlýn prodán v dražbě, koupila Sparkasse in Liebenau (Spořitelna v Hodkovicích)

1892 - koupil Josef Žídek

1908 - prodej mlýna Václavu a Anně Víkovým, u mlýna 3,39 ha zem. půdy

1930 - mlynář Václav Vík

1935 - používáno dynamo k osvětlení mlýna

1943 - mlýn zavřen

1945 - mlynář žádal o povolení znovu obnovit provoz mlýna

1945 - 1951 - mlýn pracoval

1951 - mlýn uzavřen

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vrána
  • Náhlovský
  • Krammer
  • Mladkovský
  • Štolovský
  • Šuma
  • Cejnar
  • Macoun
  • Saska
  • Tomášek
  • Žídek
  • Vík
  • Lebeda
  • Brunclík

Historie mlýna také obsahuje:

1454-1455 - Machna z Nebákova

1602 -  Jiřík Vrána

1650 - Martin Vrána

1669 - Jaroslav Náhlovský

1735 - Samuel Náhlovský

do 1762 - Jarolín  Náhlovský

1763 - Antonín Náhlovský

1779 - Franz Krammer se přiženil k vdově Náhlovské

1783 - Antonín Náhlovský a Franz Krammer

1805 - Antonín a Marie Mladkovských, Marie rozená Krammerová

1807 - Štolovskému

po 1810 - František Šuma

1823 Karel Cejnar

1825 -  Macoun

1830-1842 - Antonín Saska z Dolního mlýna

Brunclík

1882 - Josef Tomášek a Barbora Lebedová

1892 - Josef Žídek

1908 - Václav a Anna Víkovi

1930 - Václav Vík

1945 žádost Václava Vika o povolení obnovy provozu:

"od 14. století pracoval až do roku 1943, téměř šest století žil, teprve německá nacistická obluda a její přisluhovači měli tolik sil ho zastavit. Odčiňte zlo a nechte rozléhat klapot staročeského mlýna, nechte šumět staletí!"

Pán na Nebákově miloval dceru mlynáře podnebákovského, ale ta se zaslíbila chalupníkovi ze sousedního mlkýna v Podsemíně. Jednou byli spolu na voru na rybníce u Nebákova a tu onen rytíř nebákovský, shlédnuv ze skal poblíž svého hradu, oba z té výše zastřelil.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Současná podoba barokního mlýna je z roku 1743. Mlýn je postaven z pískovcových kvádrů, je přistavěn na pískovcovou skálu. Mlýn má mansardovou střechu. Okna ve mlýnici nejsou původní.
      Mlýn stojí ve svahu - od hráze je mlýnice přízemní, z boční a čelní strany je mlýn jednopatrový s mansardou.
      V roce 2010 bylo k přízemní boční budově přistavěno patro s výklenkem a sochou p. Marie.
      Za mlýnem ve skalním výklenku vysoko ve skále je zachovalá socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1741.
      Za mlýnem je ve skále vytesán reliéf mlynáře s mlynářskou čepicí.
      Areál barokního mlýna v osadě Nebákov sestává ze zděné mlýnské budovy, která byla do současné podoby přestavěna roku 1743, náhonu rekonstruovaného roku 1941 a ve skalním výklenku umístěné sochy sv. Jana Nepomuckého.
      Celkový stav objektu je přizpůsoben tomu, že je v letních měsících využíván jako rekreační objekt.
      U pískovcové skály a u rybníka na parcelách p.č. 764/2, 765, 766/1, 766/2, 774/2 je jednopatrový mlýn zděný z kamenných kvádrů. Průčelí k rybníku pětiosé, okna v prvních dvou osách s kamenný ostěním, třetí osa vstupní dveře do mlýnské části mlýna se světlíkovým nadpražím, nad ním dvacetitabulkové okno, čtvrtá a pátá osa vždy jedno dvacetitabulkové okno segmentově zaklenuté. Pravý bok jednoosý, vstupní dveře do mlýnské části s profilovaným kamenným ostěním. Levý bok tříosý, k této části budovy přistavěn přístavek přízemní pětiosý /hospodářské zázemí/, sedlová střecha, eternit. Uvnitř ze vstupních dveří /první osa v levém boku/ se vchází do chodby, z ní do kuchyně a po schodech do prvního patra. V chodbě křížové hřebínkové klenby, jinak plochostropé. Mansardová střecha, eternit.
      Vedle mlýna ve skále ve výšce asi 3 m nad zemí menší nika s vystouplým ostěním, v nice soška sv. Jana Nepomuckého na nízkém profilovaném soklu v obvyklém postoji a oblečení. Pod nikou další malá nika, pod ní letopočet 1740.
      Ke skalní stěně přistavěno patrové stavení na půdorysu L tak, že krátké a delší křídlo svírají se skalou malý dvorek, ke krátké straně se na Z straně napojuje nižší hosp. křídlo. Budova mlýna neomítaná z pískovc. kvádrů — "štuků”, hosp. křídlo omítané. Podélné křídl jednotraktové, vpředu patrová část se světnicí v přízemí a pokojem v patře, vzadu prostor mlýnice s přístavkem turbiny krytým shora terénem, příčné křídlo příčně děleno na síň s černou kuchyní a sklípkem ve skále a horní síň ve vyšší poloze.
      V hosp. křídle 2 sklepy, nad nimi dílna. Ze dvorka přístupný dlouhý sklep v rozšířené skalní puklině a v čele skalní stěny tesaný sklípek.
      Sklepy v hosp. křídle: 2 valeně sklen. obdélné omítané prostory s větráky v S stěně, ve V studánka /při S a V straně/, dlažba z písk. desek vyspravených betonem.
      Sklepy na dvorku: Ze L části dvorka přístupný obdélný ve skále tesaný sklípek se segmentovým stropem, v SV koutě v puklině cca 12metrů dlouhý sklep, oba s písečnou podlahou.
      Přízemí: Za hlavním vchodem valeně klenutá síňka, vpravo vchod do světnice, vlevo strmé schodiště do patra. Za segmentovým pasem čtvercová černá kuchyně sklenutá polovinou valené klenby stoupající ke komínu ve zkoseném JV rohu. Levá část kuchyně tesaná ve skále - ve stěně obdélný výklenek. Z kuchyně přístupný segmentem „sklenutý” čtvercový sklípek tesaný ve skále, vlevo ve výklenku kamenná lavice, vpravo lavice nahražená vanou. v čele menší výklenek se segm. nadpražím. Plochostropá světnice s mimostředným okoseným průvlakem /bílen jako strop/, v SV koutě kachlová kamna se sporákem, ve V stěně vstup do spodního podlaží mlýnice. Mlýnice - obdélná trojlodní prostora, vzadu vlevo rozšířena o obdélnou ve skále tesanou alkovnu sklenutou polovinou valené klenby, vpravo plochostropý přístavek turbiny s cement. omítkami. Konstrukce stropu prostá, ale dobře tesařsky zpracovaná, sloup u průvlaku oddělujícího alkovnu, oba sloupy severního průvlaku a V sloup jižního tvořeny osou mlýnského kola, podloženy mlýnskými kameny. Z sloup J průvlaku původní - dřevěný válcový s odsazenou patkou a hlavicí a entazí dříku.
      V J stěně 2 segment. sklenutá jednoduchá litinová okna. Do patra strmé schodnicové schodiště. U V stěny osa řemenicového rozvodu od turbiny, ve stropě prostupy řemenic. Patro: Přístupné z horní síně sklenuté stlačenou valenou klenbou s 3 páry pětibokých výsečí /V pár je drobnější/. Síň má 2 výškové úrovně, z nižší Z v čelní stěně vstup do místností hosp. křídla, z vyšší vstup do obyt. prostor, na dvorek a na půdu. V Z stěně portál s lištou a ostění krbových dvířek stejné profilace, v portálu dvoukřídlé výplňové dveře se zbytky černé malby kolem zámku na bílém základním nátěru. Pod středním párem výsečí na J straně vstup do pokojů s dřev. profil. obložením a čtverc. deskou v rohu, v hnědé barvě, na S straně výklenek s drobnou půlkruhovou nikou v zadní části, vstup na půdu pod přímým nadpražím 2x lomeným schodištěm tesaným ve skále. Ve V stěně segm. sklenutý vstup na dvorek.
      Nad dolní síní úzká světnice o 3 párech 5 bokých výsečí ve stlačené klenbě. V SZ koutě podlahy vystupuje rub klenby schodiště. Proti vstupu ve střední výseči dveře do velké světnice, totožné s výše popsanými ze síně.
      Velká světnice: Čtvercová plochostropá prostora, osvětlená z J a Z okny v šikmých špaletách, ve V stěně zazděný segm. sklenutý vstup do mlýnice, v S koutě nově osazená nepůvodní klasicistní kamna. Strop s fabionem nad oblounovou římsou, uprostřed čtverc. štukové zrcadlo s čtvrtkruhovitě vybranými rohy s vystupujícími středy stran. Profilace zrcadla: obloun, lesbické kyma, čtvrtobloun a odsazení. Fabion čtvrtkruhový obloun na 2 násobném odsazení, na stropě 2 násobné odsazení.
      Mlýnice: Trojlodní prostor prosté tesařské konstrukce dvojice čtverc. sloupů s pásky vynášejícími průvlaky, na nichž leží stropní trámy. Konzola J průvlaku v Z stěně - druhotně užitá část trámu s částí tesané 8cípé hvězdy, ve V stěně hl. vstup. Místnost hosp. křídla nízká s hladkým stropem, osvětlená z J 2 okny s šikmými špaletami a segm. záklenky.
      Pudní prostor: Nad hlavní částí mansardový krov, v Z části porušený vyřezáním trámů, ve V části vestavěny mlýn. stroje. Nad S křídlem krov vaznicové soustavy nad odhalenými ruby kleneb /vazné trámy vyřezány/. V napojení křídel.
      Komín: Na starší nižší část s hlavicí a otiskem tehdejší střechy nadezděna nová cihlová část. Tělo staršího komína členěno vpadlou plochou s okosenými rohy ukončeno oblounovou římskou. Hlavice s lizén. rámcem v dolní části, v horní části od spoda: lysis, krycí deska a konická nejvyšší část. Dvorek tvaru L, delší rameno úzké, překrytá přečnívající střechou mlýnice, krátké čtvercové; tesaný do skály. Nejnižší místo u vstupu, od něj schodiště na plošinu před puklinou, z níž přístupný sklípek vlevo; vpravo tesaný výklenek, nad plošinou skála stesána do tvaru poloviny valené klenby s patkou vpravo.
      Z průčelí: Štítové /v J části dolní část mansardy/v S části pokračuje sedlová střecha nasazená ve zlomu mansardy, krytá šedým eternitem nakoso/. Ve štít. části 3 okenní osy, nad hosp. křídlem další okenní osa, při SZ nároží nízký cihelný komín. Štít oddělen kamennou římsou /krycí deska přetažena, v dolní části 2 ústupky/, členěn 3 mělkými pilastry /s pilastr chybí/. Přízemí bílené /přesahuje i na polovinu J průčelí /. Pod S oknem pravoúhlý portál s uchy a kapkami profilovaný po vněj. obvodě 2 lištami. Okna v přízemí i patře v kam. ostěních s dvojitou lištou po obvodě, uchy a kapkami, parapetní desky - nahoře oblounový okraj, pod ním ústupek, okna dvoukřídlá, nová, členěná do tabulek. V podkroví 2 okna v jednoduchém kam. ostění. Výplně členěny do 3 tabulek. U S konce štítů částečně zazděné okno jako v přízemí, ale bez uší; u SZ nároží čtvercové okénko s jednoduchým kam. ostěním, zúžené zazdívkou.
      J průčelí: 5osé, v Z části členění patrové /2 osy/, členění i detaily oken jako na Z průčelí. Střední osa v přízemí obdélný portál na můstek přes odpad náhonu s nadsvětlíkem uchy a kapkami profilace - 2 lišty; nad překladem ještě otevřená část segm. záklenku, dveře dvoukřídlé, skládané diagonálně s čtverci uprostřed výšky; v patře novodobé obdél. okno - tovární litinový rám s 4x5 tabulkami - ve starším otvoru. Pravé 2 osy - novodobá továr. okna se segment. záklenkem, 4x5 tabulek. Přístavek turbiny - nízká plechová pultová střecha, omítaný, skryt pod terénem, v Z stěně obdél. okno s jednoduchým dřev. rámem.
      V průčelí: Přízemní 2 osé, pološtít oddělen jednoduchou (s odsekanou profilací ?) římsou. Vlevo vstupní portá; vpravo zazděný otvor se segment. nadpražím, napravo od něj u skal. stěny v kvádru vyrytý letopočet 1743. Ve štítě vlevo od osy čtvercové okénko s kam. ostěním s 2 lištami po obvodě. Portál obdélný, s patkami a klenákem. Profilace ostění: obloun přecházející částí výžlabku ve stezku, 2 drobné ústupky v polovině plochy, ve hraně čtvrtobloun v odsazení. Patku obíhá vnější obloun, krycí deska odsazena. Klenák s volutami ve vrcholu, 2 výžlabky po stranách, úzkým výžlabkem v ose /nad ním kruh. terčík/, v dolní části svislých hran klenáku čtvrtobloun v odsazení. Dveře dvoukřídlé, rámové, diagon. skládané do středu, klapačka s patkou a hlavicí, v půli rozlomená sloučeným motivem hlavice a patky. Kování /klika, štítek zámku novější/.
      Hosp. přístavek: J průčelí: ve 2 osách zděný, patrový s hladkou bílenou omítkou, v Z části přízemní i v stupy z předložených schodišť, pod jednotnou sedlovou střechou z šedých azbestocement. šablon diag. kladených. U V konce obdél. hladký portál do sklepa, 2. portál půlkruhový, oba kamenné. Nad portály 2 čtverc. okna s jednoduchou šambránou, nová dvoukřídlá okna členěná do 4 tabulí. Stř. a Z část průčelí v novodobé úpravě s šedou střík. omítkou, otvory bez šambrán, od V: dveře, 2 okna, 2 dveře: okna i dveře ve špaletách. Nárožní část pův. roubená a bedněná.
      Z průčelí: Pův. dřevěné svisle bedněné se štítem, dnes zděné s šedou střík. omítkou.
      S průčelí: Jako J, bez otvorů.
      Dvorní průčelí: J: Přízemní bez otvorů, stěna vodorovně bedněná z fošen s přesahy, na kam. soklu.
      V: Přízemí se segm. zaklen. vstup. otvorem s dř. ostěním ve vnitřní líci; u J rohu se líc zdiva obloukovitě stáčí k západu, nad nárožím cihelný komín.
      Mlýn Nebákov situován pod skalním útesem, na kterém kdysi stával hrad Nebákov, od mlýna podle stavidel a rybníka cesta k obci (tesaná ve skále). Po levé straně cesty ze mlýnem ve skále tesaná socha sv. Jana Nepomuckého dat. 1740 a reliéf s hlavou mlynáře. Mlýn patrový, střecha mansardová, materiál pískovec - kvádry. Přední část mlýna obytné prostory, zadní část funkční. Pohon původně na hnací kolo s vertikální hřídelí, po rekonstrukci v roce 1943 přebudováno na pohon na turbínu. Od roku 1952 nefunkční, turbínu majitel využívá k vytápění objektu. Objekt slouží především k trvalému bydlení.
      Mlýn postaven na podélném půdoryse, materiál pískovcové kvádry. Situován podélnou osou souběžně s komunikací. Přední část objektu obytná, zadní část funkční, mlýnice. Stavba dvoupodlažní, boční pravá stěna přiléhá ke skalnímu masívu. V přízemí světnice, síň a komora, v patře povodně komory, dnes vše obytné. Podkroví využíváno jako sklad (část nad mlýnicí) část nad obytnými prostorami rovněž komory. Objekt vně bez omítky, interiér omítnut a obílen. Do objektu dva vchody - ve střední části domu do síně, odtud schody do patra, v zadním průčelí objektu vchod do mlýnice. Oba vchody původní, v kamenném ostění dvoukřídlové dveře. Okna původní, šestidílná v kamenném ostění s kamennými parapety a šambránami, v průčelí ve štítě prolomena menší okna čtyřdílná. Okna v mlýnici a nad vchodem nová, typizovaná, vícedílná v kovovém rámu. V zadním průčelí ve štítě prolomeno menší větrací okénko opatřené kovovou mřížkou (původní). Patro přístupné ze síně, půda z horní síně dřevěnými schody, střecha mansardová, krytina eternit.
      Vedle budovy mlýna do pravého úhlu přistaven kamenný přístavek, novějšího data než budova mlýna, přízemní, materiál pískovec, omítnutý, obílený s dvěma vchody s dřevěnými vrátky v kamenném ostění, se sedlovou střechou krytou eternitem. Slouží jako kůlna a dřevník.
      Socha sv. Jana Nepomuckého v hlubokém výklenku ve skále při cestě kolem rybníka do vesnice, podle náhonu. Socha světce ve velikosti cca 70 cm, statická, barevně polychromovaná (polychromie značně poškozena). Světec v kanovnickém šatě, s pravou nohou mírně nakročenou, v náručí drží krucifix. Pod výklenkem rytý nápis: J.N. 1740. Pozůstatky barevné polychromie - černý šat, černá čepice, postava bílá. Stav až na poškozenou polychromii zachovalý.
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • drobné sakrální památky
        • existující torzo uměleckého složení
        1930: 3 válcové stolice, loupačka, francouzský kámen
        Uvedené prvky technologického vybavení zaznamenány při průzkumu v roce 2006.
        Ve mlýnici použita jako sloup zkrácená hřídel vodního kola.
        Průvlak stropu mlýnice je vynášen sloupem s barokním tvarováním, na jehož patku stavebník použil kámen s lícním i čelním rýhováním = snad kámen z tzv. českého krupníku?
        (RUr)
        Dnes mlecí zařízení sice téměř úplné (paleční kolo, cévník, mlýnské kameny, moučnice atd.), ale nefunkční. U některých součástí je nutná oprava.
        Za mlýnicí jsou opřeny tzv. "francouzské" kameny, které umožňovaly kvalitnější mletí i mouku.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pekárna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        Mezi válkami se ve mlýně pekl chleba, peklo se 1x týdně 2-3 várky po 16 bochnících 4-5 kg
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • lednice
        rybník 7,23 ha, max. 135.200 m3
        Mlýn využíval vodního náhonu z rybníka.
        Vodní dílo - náhon k mlýnu na Nebákově je po celkové rekonstrukci v roce 1941, dnes náhon od rybníka k budově mlýna, k části, kde se nachází mlýnice, tvoří betonové koryto, ústí při levé boční straně domu. Rekonstruován je i pohon mlýna - kolo s horizontální hřídelí nahrazeno turbínou. Původní podoba náhonu při rekonstrukci značně pozměněna. Mlýn od roku 1952 nefunkční, turbíny využíváno v současné době k vytápění objektu.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisv roce 1935 byla nainstalována Francisova turbína s ležatým hřídelem a dynamo
        instalována 11 1940: průtok 172 l/s, spád 3,7 m, výkon 6,5 HP
        Funkční do roku 1952.

        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisv roce 1935 byla nainstalována Francisova turbína s ležatým hřídelem a dynamo
        instalována 11 1940: průtok 172 l/s, spád 3,7 m, výkon 6,5 HP
        Funkční do roku 1952.

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,168 m3/s (max. 0,195), spád 3,30 m, výkon 4,80 HP (max. 5), prům. 3,1 m, šířka 130 cm, 9 ot./min.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        PopisHnací vodní kolo původně v krytém přístavku při levé boční stěně domu, kolo na spodní pohon s horizontální hřídelí; v roce 1941 rekonstrukce – nahrazeno pohonem s vertikální hřídelí a lopatkami - turbínou.
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisk osvětlení
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisk osvětlení
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisvýkon 10 kW, používán při vypuštění rybníka
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • francouzský kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • průchodová
          • moučný vysévač | Počet:
          • 1
            • sací filtr
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorInternet
              Názevčlánek Nebákov
              Rok vydání2007
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/cesky_raj/turnovsko/nebakov/nebakov.htm
              Datum citace internetového zdroje19.10.2012
              AutorInternet
              Názevčlánek Nebákov
              Rok vydání2007
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/cesky_raj/turnovsko/nebakov/nebakov.htm
              Datum citace internetového zdroje19.10.2012
              AutorInternet
              NázevMlýn Nebákov, článek
              Rok vydání122
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.infocesko.cz/content/clanek_tisk.aspx?clanekid=2938&lid=1
              Datum citace internetového zdroje19.10.2012
              AutorInternet, S. Svoboda, svost@post.cz
              NázevNebákovský mlýn
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.rajnet.cz/web/zobraz.asp?id=635
              Datum citace internetového zdroje19.10.2012
              AutorKarel Čermák
              NázevPutování po Zlaté stezce Českého ráje, kniha
              Rok vydání2005
              Místo vydáníJilemnice
              Další upřesněníobrázky na str. 68 a 69
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1930
              Další upřesněníJičín, str. 40
              AutorJaroslav Egert
              NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
              Rok vydání2011
              Místo vydáníPresstar Modřišice Turnov
              Další upřesněníNebákovský mlýn, str.60 - 63, historická fotografie str.61
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              21.9.2012 21:09 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 29.8.2017 14:53
              David Veverka (David Veverka) 12.9.2013 20:21
              Radim Urbánek 17.8.2015 18:52
              doxa (Jan Škoda) 15.6.2025 18:56
              kolssteyn 2.3.2021 15:54