Žehrovský mlýn, mlýn Žehrov, Bílý mlýn

Mlýn možná vznikl již za velké kolonizace ve 13. - 14. stol. na kostecké cestě ze severních Čech do Žitavy.

začátek 16. stol. - majitel mlýna Prokop Bavorynský z Bavoryně a Vlčího Pole

1548 Prokop prodal mlýn Petru Stařímskému

1558 - mlynářka Anna (patrně vdova po P.S.)

1608 "panský mlýn s pilou k řezání prken, do tohoto mlýna podrychetního té rychty k melivu obilí vézti a nositi jsou, k němuž nemálo rolí a luk náleží a ty na ten čas ke dvoru arnoštickému k užívání obráceny jsou"

1624 "mlýn žehrovský o třech kolech moučných pronajímá se ročně za 17 strychů pšenice, 135 korců žita a vykrmení 8 vepřů"

1661, 1684 - mlynář Havel

1686 - Pavel Fiala

1690 - Jeroným Fiala

konec 17. stol - Mikuláš  a Saloména Chudobovi

15.12.1715 "Kontrakt na mlýn Žehrovský obnoven jako předešle, za 300 kop míš., M. Chudobovi závdavek 51 kop míš. 235 grošů 5 peněz. Mikuáš Chudoba  platí nájem 22 zl.  30 kr. pololetně, vejmelného obilí 17 strychů 2 věrtele, za vykrmení 2 panských vepřů po 2 zlatých má odváděti. Naproti tomu vesnice s melivem jemu zanechány, jsou to: Doubrava, Žďár, Žehrov, Skokovy, Kamenice, Srbsko, Příhrází, kdyby někdo mlel v jiném mlýně, má zaplatiti mlynáři Žehrovskému tuplovanou měřici."

1773 - Václav Chudoba (*1742) s manž. Barborou

1788 - Václav a Božena Chudobovi

ze mlýna se odvádí 45 zl., vrchnost přispívá 25 zl. na čištění náhonu  a 4 zl. 30 kr. na dovoz mlecích kamenů

1808-1815 - nájemce Dominik Špalek

1824 Jan Hok s manž. Annou směnili oba mlýny v Koprníku s Dominikem Špalkem a jeho ženou Barborou za jejich mlýn na Žehrově čp. 14, patřící pod svijanské panství. Koprnické mlýny oceněny na 8.000 zl. a mlýn na Žehrově na 6.520 zl.

40. léta 19. stol mlýn koupil mlynář Matěj Knap z Valchovského mlýna v Železnici čp. 178 pro svého syna Matěje

1842 - Matěj Knap (1801-1866)

1862 ještě Matěj Knap (+1866)

1869 - syn Antonín Knap (*1842), jeho 3 bratři zde pracují jako stárek, mládek a prášek

1870 se sem přiženil František Jiránek, mj. nadaný houslista (vzal si Albínu, dc. Matěje Knapa, o 14 let starší)

1874 - Antonín Knap žádá Josefa Zajíce z Mlýnice o povolení zvýšit splávek na Žehrovce o 8 coulů

1874 na mlýn uvalena exekuce, odvrácena

1876 mlýn pronajat manž. Čermákovým z Turnova

1882 - František Jiránek, zeť Matěje Knapa

        - nájemce Bičík, hostinský na Žehrově, Jiránek provozuje jeho hospodu

1884 - Polovina mlýna nabízena v dražbě za odhadní cenu 14.328 zl., majitel Jiránek (RR)

v noci ze 7. na 8. květen 1890 mlýn včetně zásob vyhořel, mlýn byl pojištěn u Uhersko-francouzské pojišťovací a.s. v Praze, ta vyplatila 4591 zl., za něž byl mlýn znovu postaven

1891 - František Jiránek vyměnil mlýn na Žehrově s Josefem Šemberou za Podklášterský mlýn v Turnově

        - nový mlynář Josef Šembera uvedl mlýnskou ekonomiku do pořádku

mlýn převzal zeť Josefa Šembery Josef Laušman, syn Jana Laušmana, řídícího učitele z Bystřice u Jičína, s manž. Marií roz. Šemberovou (1877-1970). Absolvent strojní průmyslovky v Praze, nebyl vyučeným mlynářem.

1917 - postavena nová turbína

1918 - ve mlýně 2 vodní kola, instalace turbíny pro výrobu elektrické energie

1930  - majitel Jaroslav (Josef) Laušman

1940 - mlýn zmodernizován a přestavěn

1949 - mlýn znárodněn formou nájmu

1970 - ve mlýně pracuje Jaroslav Laušman, syn, pod Středočeskými mlýny Čerčany, mlel čočku a hrách pro Vitanu Byšice a rýži pro pivovary

1991 - mlýn vrácen Jaroslavu Laušmanovi ml., mlel obilí pro pekárny a mlýn Perner ve Svijanech

2004 - Jaroslav Laušman odešel do důchodu, zrušil pojistku na mlýn

2005 - mlýn zapálen neznámým žhářem