Historie
Obecná historie:
V roce 1609 koupila rožmberská správa nedaleko Prachatic Bartošův mlýn, při kterém nechala postavit pivovar. Původní mlýn, pocházející z poloviny 16. století, byl stavebně značně rozšířený o veškeré provozní celky, jež k pivovaru příslušejí. Objekt získal přestavbou renesanční tvář. Jednopatrovou budovu zdobila psaníčková sgrafita. Jako sklad a stáčírna piva sloužila renesanční budova až do devadesátých let 20. století. Po polovině 17. století prošel pivovar barokní přestavbou související s jeho rozšířením. Jádro i nadále tvořil původní mlýn, kolem něho probíhala vodoteč náhonu. Severní, hlavní trakt pivovaru obsahoval k mlýnu sousední byt bednáře s černou kuchyní, následoval pivní sklep ve své obdélné rozlehlosti spojující spilku s ležáckým oddělením. Závěr pivovaru dále k západu zaujímala varna se sladovním hvozdem v patře. Zadní výplň pivovaru zaujala sladovna s přízemním humnem a půdami s valečkou nad ním. Za sladovnou se rozkládala pivovarská zahrada. Koncem 18. století pivovar vyhořel, v důsledku obnovy v roce 1797 došlo k rozšíření pivního sklepa o další, vyhloubený za náhonem. Zároveň byla zvětšena i spilka. Úpravy probíhaly kontinuálně, až do druhé poloviny 19. století. Hlavní investicí pak bylo zřízení nového sklepa s lednicí, což znamenalo přechod na technologii spodního kvašení. Sklep byl zprovozněný v roce 1882, projekt vypracoval stavitel Spiehs. V roce 1899 pivovar opět vyhořel a ačkoliv byly učiněny kroky k jeho znovuzprovoznění, nedošlo k němu. Ještě před první světovou válkou se z bývalého pivovaru stalo distribuční centrum schwarzenberských piv. Jediným zachovaným prostorem, kromě části mlýnice s obydlím pro panského bednáře se zázemím, je interiér starého sklepa, ve svém důsledku obdélná místnost sklenutá na tři středové sloupy, vespod kamenné s hranolovitými dříky, kterými je vynášena v cihle vyvedená klenba. Za starým sklepem bývala lednice, spolu se sladovnou a částí novější novější spilky. Varna zasahovala až k bráně do pivovaru a dochoval se z ní pouze soklovitý spodek současného hrazení. Nad přízemní varnou, kterou se procházelo obloučkovitým portálkem do starého sklepa, býval byt sládka a sál sousedící se sladovním hvozdem. V jihozápadním nároží nynějšího objektu mělo být těleso komína. Sladovna byla v závěru 19. století opatřena novým, již zmíněným hvozdem, nahrazujícím původní valachovitý v patře nad varnou. Později byla sladovna upravovaná, čímž vznikl uprostřed stavebního komplexu malý vnitřní dvorek. Sklepy mají trojmístnou dispozici s centrálním prostorem lednice opatřeným krátkou předprsní a stropově vytaženým do výše. Po obou bočních stranách lednice bývaly dvě sklepní kóje. Vzhledeme ke spodním vodám byly i nové sklepy terénně nadstavěny a jejich prostor se vychlazoval středovou lednicí. Zatímco budovy bývalého pivovaru dnes chátrají, protější objekty původních pomocných provozů prošly částečnou přestavbou a mají plné využití k účelům soukromých prodejen či skladů. V bývalých sklepích je restaurační zařízení, sauna, masážní salon a sportcentrum.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Bartošův mlýn byl přestavěn na pivovar za vlády Viléma z Rožmberka ve 2. pol. 16. stol.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem objektu Josef Vondrášek, objekt sloužil jako truhlářství.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Značně zchátralý objekt je v současné době postupně rekonstruován městem Prachatice. Jeho další existence tak již snad není ohrožena.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Bartoš
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: