Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

K čemupak je, že mnoho zrní do mlýna nosí,
když je mlýn rozbitý.
(holandské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dědkův, Křížův, Křížový mlýn

Dědkův, Křížův, Křížový mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

č.e. 488

Bývalé čp.

178

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Unhošť

PSČ

273 51

Okres

Kladno

Katastrální území

Unhošť

GPS

50° 3' 7.0'', 14° 5' 57.1''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Mlýn byl přebudován na výrobnu houslí.
V letní sezoně funguje ve mlýně pivovar a občerstvení.
Mlýn přestavěn ve stylu podnikatelského baroka, před západním průčelím instalováno vodní kolo.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Loděnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.dedkuv-mlyn.cz

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, jinak také zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. stol.

1840 majitel Václav Jahoda

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1875 manželé Štíbrovi

1880 Josef a Marie Grunclovi

1897 prodán v exekuční dražbě s vyvolávací cenou 27.091 zl., zakoupil Karel Špaček, Grunclovi zůstávají jako nájemci

1904 Grunclovi zakoupili mlýn v Sakách, nový majitel Václav Štěpánek

1908 Václav a Kateřina Štěpánkovi

vedle mlýna postavena pila

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna, pily a polního hospodářství Václav Štěpánek, č.p. 178.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1947 Štěpánek prodal mlýn Josefu a Marii Neprašovým, ti jej pronajali švagru Žiakovi

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 znárodněni, sezónní prodejna Jednoty

Vývoj po roce 1989

Po r. 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. Dnes se v tomto objektu vyrábějí housle. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Dědek
Štěpánek
Jahoda
Štíbr
Gruncl
Špaček
Nepraš

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

pol. 18. stol - Martin Dědek

1840 Václav Jahoda

1875 manželé Štíbrovi

1880 Josef a Marie Grunclovi

1897 Karel Špaček

1904 Václav Štěpánek

1908 Václav a Kateřina Štěpánkovi

1930 - Václav Štěpánek

1939 - Václav Štěpánek (RR)

1947 Josef a Marie Neprašovi

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2004

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn byl zchátralý, byl přebudován k jiným výrobním účelům.
Jednopatrová budova s vysokým štítem.
V posledních letech přestavěn ve stylu podnikatelského baroka

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn, pil a polní hospodářství

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

Velký rybník nad mlýnem vypuštěn a zrušen

Vodní motory

Popis

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

Výrobce

Popis1897 výkon 24 HP
dnes Instalováno před západním průčelím mlýna

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Výrobce

Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,32 m3/s, spád 5,7 m, výkon 19 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 1 + 1/4

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevMlýny na Kačáku

Rok vydání2008

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.potepli.estranky.cz/clanky/mlyny/mlyny-na-kacaku.html

Datum citace internetového zdroje18.11.2012

AutorInternet

NázevMlýny na Kačáku

Rok vydání2008

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.potepli.estranky.cz/clanky/mlyny/mlyny-na-kacaku.html

Datum citace internetového zdroje18.11.2012

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníPraha, str. 39

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 158-159

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, I. vojenské mapování (výřez), 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (hnědě) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, II. vojenské mapování (výřez), 1836-1852, © mapy.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, III. vojenské mapování (výřez), 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz