Mottlův mlýn; Oppelitzermühle

Samota v katastrálním území Opolenec.Dům číslo popisné 15/st.p.21 je zobrazen na mapě Stabilního katastru :Čechy-5504-1 mapový list č.004.V současné době je stavební parcela zrušena a dle Katastru nemovitostí je označena jako p.č.460.Dle publikace "Im Lande der Künische Freibauern" nese nemovitost označení "Oppelitzer Mühle" .
(Jan Vlček)

Mlýn stál v nadmořské výšce 595 m a 950 m jv od hlavní opolenecké kaple (649 m.n.m.), necelých 40 m od pravého břehu Opoleneckého potoka. Štíty v poslední podobě mlýna směřovaly na ssv a jjz. V zákresu mlýna v indik. skice mapy stab. kat. stálo stavení ale štíty na z a v. Toto porovnání dokládá (stejně jako šrafovaný zákres stavby v orig. mapě stab. kat.), že došlo k výrazné přestavbě objektu. Zatím nejstarší doložená zmínka o mlýnu je z roku 1837, kdy byl jeho majitelem Josef Mottl. Patrně již několik desetiletí před odsunem pův. obyvatel (prokaz. již v r.1921) mlýn nesloužil svému hlavnímu účelu, ale jen k zemědělskému hospodářství. Mlýnský náhon byl zhruba 230 - 250 m dlouhý. Jeho začátek již nelze v terénu s jistotou rozpoznat. V jednom možném místě začátku náhonu je v pravém břehu místo s terénní prohlubní možná naznačující existenci menší nádržky. Druhý možný začátek náhonu je zhruba o 20 m níže po proudu. Tok náhonu 30 m východně od mlýna procházel kamenným propustkem pod jednou z cest, která asi 40 m jv od mlýna křižovala (mostkem či brodem) Opolenecký potok a stoupáním v protilehlém svahu přišla k silnici do Kašp. Hor. U rozcestí, přibližně 20 m nad mlýnem, stála kaplička (dle orig. mapy. stab. kat.) - bohužel již zaniklá. U jiného rozcestí (cesta z Opolence se zde rozděluje buď ke mlýnu nebo do Kašp. Hor) vzdáleného od mlýna 170 m severně stál (a stále stojí) kříž. Asi 60 m od zmíněného kříže jsou při cestě do Kašp. Hor v mapě z r. 1837 zakreslena boží muka - nyní již zaniklá. Mlýnská budova v roce 1949 ještě stála celá. O deset let později zůstávaly výrazné zdi demolované budovy bez střechy a za dalších pět let již zde byla jen nepatrná zarůstající rozvalina. Do současnosti zůstal dobře dochovaný pouze sklep pod mlýnem. Částečně pak i náhon a kameny ohraničené staré cesty. Vše víceméně zachovalé je zachyceno na novodobých fotech - postupně je přidám.

Po již zmíněném Josefu Mottlovi byl zdejším mlynářem Johann Georg Hofmann, který se narodil v roce 1796 ve Schürerově Dvoře ve svobodné královácké rychtě Seewiesen (Zejbiš, Javorná) Jakobu Hofmannovi a Anně Marii roz. Leroch z Kochánova. Ještě než se stal Johann Georg opoleneckým mlynářem, bydlel ve Zdíkově, kde byl sládkem v tamním panském pivovaru. S jeho druhou manželkou Katharinou roz. Landgraf, dcerou kvildského domkáře, měl mj. syny Karla (*1842) a Wilhelma ml. (*1844). Oba po otci mlynařili v Opoleneckém mlýnu. Karl si vzal Sofii roz. Glaser, dceru kašperskohorského mistra pekařského a Wilhelm ml. byl oddán s Annou roz. Čechovou z Vimperku. Roku 1881 se mlynáři Wilhelmu Hofmannovi ml. (patrně poslednímu zdejšímu mlynáři) narodila dcera Maria, která se provdala za o necelé tři roky staršího brusiče skla Karla Josefa Thurnera, jenž byl synem chalupníka z opoleneckého čp.3 "Kalupmer" a Marie roz. Hoidn z Vel. Koz. Hřbetu čp.1 "Nazibauer". Posledními původními obyvateli byli manželé Samer s dětmi a s nimi dcera bývalého mlynáře Maria Thurner rozená Hofmann. Ti hospodařili na 5,5 ha pozemků. Přesná datace vlastnictví mlýna jeho majiteli je v komentáři p. Vlčka.

( vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: portafontium.eu + ceskearchivy.cz + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern")