Kdo není spokojen, když žije jako slepice ve mlýně,
toho nouze naučí žít jako tele na vsi.
(německé přísloví)

mlýn ve Slavíkovicích

mlýn ve Slavíkovicích
719
13
Npor. Krále
Rousínov - Slavíkovice
683 01
Vyškov
Rousínov u Vyškova
49° 11' 37.1'', 16° 52' 14.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn postavený okolo čtvercového dvora stojí na okraji obce na pravém břehu potoka Rakovec. Budovy mlýna pocházejí z konce 18. století, jak uvádí letopočet ve štítu mlýna. Obytná budova a části mlýna obrácené do ulice jsou opravené, původní budova mlýna chátrá.
Ve mlýně je zapsaná firma TONOPE na výrobu mlýnských výrobků.
Mlýn má v Seznamu vodních děl č. p. 29. (RR)
Na kraji obce
Rakovec
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ke mlýnu existují dokumenty - viz Literatura.

údajně založil šlechtic František Sušil

poté zde působil jeho bratr

Budovy mlýna pocházejí z konce 18. století, jak uvádí letopočet ve štítě mlýna.

1826 Jan Chrlický

1908 od Přibyla koupil Václav Trnka

1922 se sem přiženil Josef Toman

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Toman.

1935 Václav Trnka, Josef Toman

1947 Josef Toman

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Toman
  • Trnka
  • Chrlický
  • Sušil
  • Skřivánek
  • Přibyl

Historie mlýna také obsahuje:

1826 Jan Chrlický

-1908 Přibyl

1908-1922 Václav Trnka

1922- Josef Toman

1935 Václav Trnka

1939-1947 - Josef Toman (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
částečně adaptován
09 2014
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    • raná moderna do roku 1920
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Současná budova mlýna v sobě uchovává velmi staré jádro s pozdějšími úpravami, souvisejícími s modernizací strojního vybavení.
    Stavba je patrová ze smíšeného zdiva, zastřešená kombinovanou sedlovou střechou pokrytou obdélníkovou cementovou taškou.
    Do mlýna se vchází v přízemí ze dvora dvoukřídlými dveřmi, kterou vedou přímo do mlýnice. Po pravé straně byl uzavřeném prostoru strojovny od roku 1927 umístěn pomocný dieslový motor, pozdějí též elektromotor o výkonu 15 HP.
    Vlevo od hlavního vchodu do mlýnice se vstupuje do obytné části tvořené v přízemí 4 místnostmi (největší tzv. šalanda má vstup přímo z mlýnice). v II. patře obytné části jsou 2 místnosti. V obytné části se nacházela velká chlebová pec, obsluhovaná přímo z kuchyně.
    Dvůr uzavírá přístavba - sklad obilí a hospodářský objekt s chlévy pro dobytek, od komunikace je ohrazen kůlnou a zídkou. K vyskladňování mlýnských výrobků sloužil dřevěný skluz.
    V suterénu mlýnice se nachází převodní zařízení od turbín a motorů, pohánějící transmisí všechny stroje ve mlýně. Na mlecí podlahu a do patra se chodí po dřevěných schodech. Z mlecí podlahy je možný průchod ke stavidlům. V dalším patře se obilí sypalo do násypek k semletí, melivo se zde pytlovalo a třídilo, či ručně míchalo v moučnici. V podstřeší jsou umístěny mísicí, čisticí a vysévací stroje.
    Nad obytnými místnostmi, šalandou a komorou je prostor s násypkami hotových mlýnských výrobků a vstup do přístavby sloužící jako sklad obilí.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • komín
      • existující poloumělecké složení
      Ve mlýně se dochovalo kompletní strojní vybavení uměleckého válcového mlýna. Jde o doklad vývoje technologie u venkovského mlýna, kde do původní mlýnice s českým složením bylo zabudováno umělecké složení. Vzhledem k tomu, že umělecké složení s pomocným strojním zařízením potřebuje mnohem více podlaží, bylo využito pro tyto stroje podstřeší budovy. Navzdory většímu počtu strojů jde v tomto případě o jednoduché umělecké složení umožňující výrobu krup, krupice, mouky a šrotu pro dobytek.
      Přízemí mlýnice:
      V přízemí se nachází strojovna, kde dříve stával dieslový motor, který mlýn poháněl v případě nedostatku vody. Širokým řemenem převáděl výkon na vodorovnou hřídel a hlavní transmisi se šesti řemenicemi, umístěnou pod stropem v přízemí.
      Tato poháněla v přízemí umístěnou porcelánku a na mlecí podlaze umístěnou průchodní loupačku a další 3 válcové stolice a šrotovník. Jedna řemenice přenášela pohyb na transmisi v podstřeší. V přízemí se rovněž nachází spodní hlavy výtahů a přístup k turbínám.
      Mlecí podlaha mlýnice
      Na mlecí podlaze se nachází mlýnské složení s kameny o průměru 88 cm a násypkou sloužící ke šrotování a jeřáb s dřevěnou šibenicí a železnými kleštěmi na zvedání a otáčení mlecích kamenů. Dále jednoduché válcové stolice s litinovými rýhovanými válci značky Josefa Prokopa synové - Pardubice s dvojitým zásobníkem a průchodná loupačka.
      Zanáška mlýnice
      Zanáška mlýnice se nachází o něco výše nad úrovní mlecí podlahy. Na zanášce stojí aspirační skříň, pytlovací trubky na mouku od hranolového vysévače, spodní hlava kapsového korečkového výtahu a násypka na obilí. Přes toto podlaží prochází řemen spojující hlavní řemenice.
      Podstřeší
      Vrchní hlava kapsového korečkového výtahu, spádové trubky, triér, šrotový a moučný hranolový vysévač, reforma
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      • odtokový kanál
      • turbínový domek
      Voda byla ke mlýnu přiváděna 420 m dlouhým náhonem z potoka Rakovce. Ke vzdouvání hladiny byl využíván kameno-betonový jez.
      Vodní kniha 1885: Z rousínovského potoka otevřenou strouhou přiváděná voda pohybuje při mlýně č. 13 ve Slavíkovicích dvě kola nma svrchní vodu. První kolo má průměr 3,25 m, šířka 0,92 m a žene špicovací zařízení obyčejné konstrukce. Druhé kolo má průměr 3,25 m a šířku 1,70 m a žene dvě francouzská složení a jedno německé. Od nejnižšího bodu na obvodu vodního druhého kola až k úpatí spodního žlabu jest vzdálenost 0,15 m. Ku pohybu jednoduchého listu na pile slouží kolo na vrchní vodu 3,20 m v průměru a 1,16 m šířky mající.
      Výška hladiny záložní vody v hlavním žlabě nad hlavní prah jest v hamovém instrumentu, vyhotoveném od c.k. okresního hejtmanství Vyškovského dne 18. května 1877 na 0,479 m normirovaná.
      Udržování vody v rousínovském potoce a jeho přítocích ve struze děje se pomocí na levém břehu potoka se nalézajího dřevěného padacího stavidla. Volná délka jeho na hlavním prahu mezi dřevěným obložením obnáší 9,30 m. Dle komisního protokolu má majitel slavíkovického mlýna právo na hlavní práh náplaty 204 mm výšky tak položiti, aby při velkém návalu vody, vodou samy ostraněny býti mohly. Ustanovení výšky odstranitelných náplat na hlavním prahu spočívá na odpadu od spodního žlabu vrchnějšího Staro-Rousínoveckého mlýna až k hladině záložní vody slavíkovického splavu. Splav tento má dřenicové tečiště a dřenicovou předělenou pokryvku 2,00 m širokou a po obou stranách dřevěné obložení.
      54,20 m nad polštářem mlýnského chránidla jest na levém břehu strojové struhy ústí žlabu od pily s chránidlem 0,75 m šířkou ve světlosti 0,78 m výšky. Délka žlabu u pily až ku středu vodního kola činí 6,80 m.
      2,95 m pod chránidlem u pily jest na levém břehu strojové struhy výpustka 1,69 m široká ve světlosti a 1,29 m vysokým listem opatřená.
      Výpustka má dřenicové tečiště 3,45 m dlouhé po obou stranách zděné obložení s fošnovým šalováním. Od výpustky vycházející oběžní struha spojuje se se spodní struhou.
      40,80 m pod výpustkou jest hlavní prah do landfestu zasazen. Na tomto prahu spočívající dvě chránidla, která 1,08 m a 1,49 m šířky v průtoku mají. Tato dvě chránidla mají za účel v zimě za silných mrazů tvoření se ledu ve strojové struze zameziti. Výška listu při obou chránidlech má 0,479 m šířky.
      Landfest nalevo od mlýnského stavení má 10,45 m délky, 1,80 m šířky, 0,86 m výšky a jest z fošen 10 cm silných konstruirován. V landfestě nachází se hnací chránidlo pro první kolo, nad jeho temenem s otvorem ve světlosti 0,54 m. Práh pro hnací struhu druhého kola jest na konci landfestu 1,85 m pod vrchním chránidlem zasazen. Chránidlo hnacího žlabu jest 1,29 m v otvoru světlosti a 0,28 m vysoké.
      Spodní struha mlýnská spojuje se 10 m pode mlýnem s divokym potokem.
      Pro dosažení vodního práva pro mlýn a pilu ve Slavíkovicích nejsou žádné písemné doklady. Vodní právo zakládá se na nepamětně starém, nepopiratelném užívání jeho a tudíž i faktickém stavu.
      1928: Je postaven pevný betonový jez sloužící k nahánění vody na mlýn. Jezové betonové těleso je při hořejším sklonu opatřeno římsou a nahoře tvoří přelivovou hranu dřevěný práh, na němž je usazen nástavek o výšce 23 cm.
      xxx
      V roce 2012 byly zahájeny práce na obnově původního stavu, tj. zavodnění původního koryta mlýnského náhonu. Záměrem však již není přivedení vody a zprovoznění turbín.
      Zavodněním náhonu a obnovením tůně pod přepadem došlo nejen ke zlepšení podmínek pro růst vodních porostů (olše bez vody usychají), ale vytvořily se i podmínky pro mokřadní flóru a faunu.
      Popis
      Popis
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVýměna dvou vodních kol za 2 vodní turbíny Francisovy - 310 l, 11,8 HP a 220 l, 8,4 HP povolena výměrem OÚ ve Vyškově 23.11.1932
      V r. 1930 zde byly 2 Francisovy turbíny, průtok 0,31 + 0,22 m3/s, spád 3,7 m, výkon 11,8 + 8,4 k. (RR)
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popispřed 1932 2 kola na svrchní vodu pro mlýn
      1) průměr 3,25 m, šířka 0,92 m
      2) průměr 3,25 m, šířka 1,70 m
      1 kolo pro pilu prům. 3,20 m, šířka 1,16 m
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Popisinstalován 1927
      demontován 2008
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Popisinstalován 1927
      demontován 2008
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popisvýkon 15 HP, napětí 360 V
      instalace povolena výměrem ONV ve Vyškově 3.9.1949
      umístěn ve strojovně vedle dieslového motoru, používán jen jako záložní při nedostatku vody
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • průchodová
      • čistírenský vysévač | Počet:
      • moučný vysévač | Počet:
        • jednoskříňový
        • jednoduchá
        • kapsový výtah | Počet:
        • pytlový skluz - exteriér | Počet:
        • AutorInternet
          NázevSlavíkovice - Mlýn – historické materiály
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníDokumenty ke mlýnu
          Odkazhttp://www.slavikovice.info/?page_id=1388
          Datum citace internetového zdroje7.9.2014
          AutorInternet
          NázevSlavíkovice - Mlýn – historické materiály
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníDokumenty ke mlýnu
          Odkazhttp://www.slavikovice.info/?page_id=1388
          Datum citace internetového zdroje7.9.2014
          AutorInternet
          NázevIng. Stanislav Pecha - TONOPE, mlýn Slavíkovice
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníVýroba mlýnských výrobků
          Odkazhttp://rejstrik.penize.cz/ares/41617037-ing-stanislav-pecha-tonope-mlyn-slavikovice
          Datum citace internetového zdroje7.9.2014
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníBrno, str. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorAlois Kleveta
          NázevMlynářský sborník Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska
          Rok vydání2021
          Místo vydáníVyškov
          Další upřesněnípříspěvek Ing. Jarmily Pechové z 03 2021 na s. 44-57

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          7.9.2014 09:25 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.2.2019 08:45
          Radomír Roup 27.6.2018 19:20
          REAPERXCX 15.4.2022 00:28
          doxa (Jan Škoda) 22.3.2023 09:25