Kecat jako vodník pod mlýnem.
(ruské přirovnání)

Podškolský, Koblihův mlýn

Podškolský, Koblihův mlýn
139/214
nábřeží Husovo
Blatná
388 01
Strakonice
Blatná
49° 25' 26.7'', 13° 52' 53.8''
Mlýniště bez mlýna
Dnes již neexistující mlýn středovékého původu (zbořen 1969), po kterém zbyla jen část vodního díla.
100 m jižně od kostela Nanebevzetí P.Marie v Blatné
Lomnice
1000146903 (zrušeno 1967)
volně přístupný

Obecná historie:

Do tohoto mlýna byly přikázáni mleči z Buzic (z polovice) a Pacelic. Mlýn měl dvě složení a tři stoupy a byl na spodní vodu. První písemná zmínka je z roku 1640.

V roce 1837 vlastnil mlýn Šebor Jan a později Václav.

V roce 1915 vlastnil mlýn Jan Šebor.

V roce 1930 vlastnil mlýn Josef Koblich.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Při stavebním průzkumu zjištěno gotické zdivo

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

1640 I. písemná zmínka o mlýna

1716 ustavení blatenského mlynářského cechu - mlynář Martin Kocáb

1753 2 složení a 3 stoupy

1765 povinná činže vrchnosti 24 zlatých a 30 krejcarů a 35 strychů žita (1766 zvýšeno na 58 strychů, později dokonce 65 strychů). Mlynář smí chovat pár krav a pár prasnic, v čase sušení sena dostal jednoho robotníka na výpomoc. K mlýnu patří 4 strychy polí. Nový mlynář skládá při nástupu kauci 100 zl.

1773 4 stoupy, k mlýnu příslušní mleči z 1/2 Buzic, 1/2 Blatné a Pacelic (1789 Josef II. povinné přidělení zrušil)

1804 od vrchnosti koupil Jan Senokol, ihned pronajal Josefu Kačerovskému s manž. Eleonorou roz. Fontánovou z Blatné (1811 odešli na mlýn v Lapači)

1812 nájemce Antonín Žahour s manž. Ludmilou, dcerou mlynáře Hanzlovského z Bechyně

1823 mlýn koupil Václav Merkes

1826 koupil Jan Rosický

1836 koupil Václav Šebor (1814-1875), I. manž. Anna (1819-1837), II. manž Rozálie (1816-1869)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1873 Václav Šebor vedl spor ohledně povinnosti čistění mlýnské strouhy, musel čistit a odstraňovat led až k Jeklíku a navíc dbát, aby voda z rybníka Příkopy nepřepadala přes stavidla splavu Slupí (vyjma velké vody) ale vždy byla pouštěna přes mlýn (i když nemele) do náhonu k mlýnu Jeklík.

1875 mlýn převzal Antonín Šebor (1814-1881) z Červeného mlýna s manž. Marií (1869-1902), dcerou Matěje Šimsy, sládka z Bratronic

syn Antonín přešel na Dolejší mlýn u Lapače

1881 mlýn převzal syn Jan Šebor

stížnosti, že sousedé využívají náhon jako odpadní stoku

1895 spory s mlynářkou z Jeklíku, která nadměrně nadržuje vodu a mlálo odpouští, čímž nejen způsobuje zpětnou vodu, zabraňující mletí v Podškolském mlýně, ale zaplavuje i sklepy mlýna

21.6.1895 Blatná zasažena povodní, která protrhla 10 rybníků na lnářském panství, na půdě mlýna skrz probouranou střechu zachraňováni sousedi z okolních hroutících se domů

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1916 zemřel Jan Šebor, mlýn převzala dcera Marie (1889-1965)

leden 1918 se provdala za Josefa Kobliha (1887-1945), účetního u firmy Knotek, továrna na hospodářské stroje, syna rolníka z Chlumu čp. 20

 

1928-1933 nájemce Jan Pěč

1930 Josef Koblich

syn Jan Koblich se stal farářem, nejmladší syn Josef (*1923) vyučen mlynářem

za války mlýn nuceně uzavřen

1945 Josef Koblih st. se při čištění náhonu, kam byly svedeny splašky z městské věznice, nakazil tyfem a zemřel

mlýn převzal Josef Koblih ml.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1949 definitivně ukončen provoz, rodina se z mlýna odstěhovala do domku čp. 204 na náměstí

1963 památkově chráněný mlýn navržen k demolici

1965 zemřela Marie Koblihová roz. Šeborová

1969 mlýn zbořen

1970 náhon zakryt  a zatrubněn

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kobliha
  • Zítek
  • Metel
  • Čermák
  • Kocáb
  • Suchomel
  • Bastl
  • Prokopec
  • Housar
  • Pojer
  • Kurak
  • Mourek
  • Blažej
  • Nejedlý
  • Růžička
  • Senokol
  • Kačerovský
  • Žahour
  • Merkes
  • Rosický
  • Šebor
  • Koblih
  • Koblich

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • razítko
neexistuje
05 2012
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1753: 2 složení
          1870: mlýn o 3 složeních, používá se ale pouze střídavé dvousložení
          V roce 1915 měl mlýn jedno složení české, jedno francouzské a jedno válcové.
          1930:
          1 válcová jednoduchá stolice, délka 50 cm, šířka 25 cm
          1 český kámen
          1 francouzský kámen
          loupačka
          trier
          reforma
          výtahy
          příslušenství
          (turbína utáhla pouze 1 složení)
          Zaniklý
          • stoupa
          1753: 3 stoupy
          1773: 4 stoupy
          • stavidlo
          • rybník
          • odtokový kanál
          U zámeckých příkopů se nalézá splav zvaný Slupí na jižní straně u mostu, přes který přebytečná voda odtéká do Lomnice. Stavidla se nacházejí jen při mlýnských vantrokách.
          1930: mlýn odebírá vodu ze zámeckého příkopu (plocha 6,2 ha), náhon k mlýnu dlouhý jen 25 m a široký 4 m, částečně zaklenutý. Odpadní kanál dlouhý 420 m, zároveň slouží jako náhon na mlýn Jeklík. Problémem bylo neustále nadměrné nadržování vody v Jeklíku, které zde způsobovalo zpětnou vodu.
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Popis1870 instalována turbína, jako 2. v Čechách
          V roce 1930 byla ve mlýně Girardova turbína s vertikální osou o hltnosti 419 l/s, na spádu 1,1 m dávala výkon 4,6 HP, ve 30. letech již značně opotřebovaná
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Popis1870 instalována turbína, jako 2. v Čechách
          V roce 1930 byla ve mlýně Girardova turbína s vertikální osou o hltnosti 419 l/s, na spádu 1,1 m dávala výkon 4,6 HP, ve 30. letech již značně opotřebovaná
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          PopisJediný z blatenských mlýnů s koly na spodní vodu
          1870: 1 kolo na spodní vodu a 1 turbína
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorSiblík Josef
          NázevBlatensko a Březnicko
          Rok vydání1915
          Místo vydáníBlatná
          Další upřesněnís. 210, 217
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSiblík Josef
          NázevBlatensko a Březnicko
          Rok vydání1915
          Místo vydáníBlatná
          Další upřesněnís. 210, 217
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslava Pixová
          NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné
          Rok vydání2020
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 238-250
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          20.9.2014 21:56 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 12:44
          doxa (Jan Škoda) 8.11.2023 22:09