Na svatého Samuele mlynář novou mouku mele.
(česká pranostika, 21. 8.)

Dolní mlýn; Munkamühle

Dolní mlýn; Munkamühle
161
1, 56
Jívka
542 34
Trutnov
Jívka
50° 31' 52.9'', 16° 6' 37.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dolní mlýn (Munkamühle) první písemná zmínka r. 1607, od r. 1713 s pilou, se postupně proměnil na bělidlo a mechanickou tkalcovnu lnu. Dnes průmyslový objekt.
U autobusové zastávky Jívka II, továrna
Jívka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o Jívce je v deskách zemských je v r. 1542, ale první osídlení bylo již ve 13. století a souviselo s rozšiřováním držav rodu třmene.

Roku 1607 je opět deskách zemských uvedeno  " Jívka s krčmou, rybníkem, též vsí, mlejnem a pilou pod tím rybníkem...". Jde o první písemnou zmínku mlýna a pily, které se udržely až do 20. století.

Od r. 1625 spadala Jívka natrvalo pod stárkovské panství až do r. 1848.

V Soupisu poddaných dle víry v r. 1651 je v Jívce uveden mlynář Jakub Kmunka, podle něhož mlýn dále nese název-Munkamühle.

Od r. 1713 byla při mlýně v Jívce také pila.

V Tereziánském katastru jsou v Jívce uvedeni 2 mlynáři, z nichž jeden-č.p.1-má mlýn o jednom kole na nestálé vodě, zakoupený od vrchnosti, druhý-č.p.5-si svůj mlýn vystavěl také na nestálé vodě. 

V roce 1836 uvádí Sommerova vlastivědná příručka v Jívce opět 2 mlýny / č.p.1-mlýn Munkův a č.p. 5-mlýn Sturmův/.

Podle podkladů ke Stabilnímu  katastru /1826-1860/ mlýn č.p. 1 na svrchní vodu se dvěma složeními vlastnili Franz a Franziska Pfeiferovi.

V r. 1846 se uskutečnila příslušníky rodiny Pfeiferů přestavba původního mlýna na mechanickou tkalcovnu lněného a bavlněného zboží s bělidlem.

Předek rodiny Georg Pfeifer, nar. 1558, pocházel ze slezského Poschwitz. Jeho potomek Josef Wenzel Pfeifer, syn Antona Pfeifera a Anny Marie Paschové, narozený 17. února 1785 v Jívce č.p.27, si vzal za manželku Annu Spitzerovou / 1790-1857/ z Dolních Verneřovic. Měl s ní 8 dětí, 4 syny a 4 dcery.

V pořadí čtvrtý narozený z těchto osmi dětí, Franz Anton Pfeifer,  narozený 14. června 1818 v Dolních Verneřovicích č.p.11, se oženil r. 1851 s Franziskou Margaretou Kaulichovou, dcerou bohatého obchodníka z Vernéřovic a měl s ní 3 děti. Za jeho života došlo k přeměně mlýna na tkalcovnu a bělidlo.

1840 Josef Pfeifer

Prostřední ze tří dětí Franze Antona Pfeifera a Franzisky Margarety Kaulichové, Franz Josef Pfeifer, nar. 22. března 1859, se  oženil s Františkou Kutíkovou z Hořiček. Měl s ní 2 syny, Franze Josefa / 23.8.1885/ a Alfreda / nar. 6.10.1886/. Předčasně zemřel v r. 1889 v nedožitých 30 letech. 

Do dospělosti dětí vedla firmu jejich matka Františka / 1859-1940/, podruhé provdaná za Hugo Hofmanna z Březové / děti Hugo, Otto, Jenny a Erna/. Od r. 1891 byla firma vedena jako F. a H. Hofmannovi. 

V r. 1891 Hofmanovi přestavěli mlýn a pilu na mandl. Při přestavbě došlo k objevu zlatého pokladu a nálezu mincí z doby Rudolfa II., Karla IV. a Marie Terezie.

V roce 1911 firmu převzali od matky bratři Franz Josef / 1885-1945/ a Alfred /1886-1958/ Pfeiferové, veřejná obchodní společnost.

V r. 1913 uskutečnili přístavbu tkalcovny.

V roce 1914 bratři Pfeiferové dále rozšířili bělidlo.

1930 mandl a elektrárna bratři Pfeiferové

V polovině 30. let koupil od bratrů Pfeiferových firmu Otto Rzehak ze Studnice, který dále provozoval výrobu a prodej textilního zboží.

Otto Rzehak textilku vlastnil až do r. 1945, kdy byl jako občan německé národnosti násilně vysídlen a na továrnu byla uvalena národní správa.

Národním správcem byl jmenován Hugo Mach z Nového Města nad Metují.

V r. 1948 byla tkalcovna znárodněna a začleněna pod  České lnářské textilní závody Texlen, později Úpolen.

Podnik fungoval jako textilka do r. 1953, kdy byl objekt převeden pod Velkoobchod Zelenina Hradec Králové.

Později  byla majitelem budovy textilní firma VEBA Broumov.

V r. 1995 koupila budovu od firmy VEBA Broumov firma Josef Kůs, Kůs a syn, která zpracovává textil, zejména jako stolní a ložní prádlo.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kmunka
  • Pfeifer
  • Munka

Historie mlýna také obsahuje:

1840 Josef Pfeifer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • výroba elektrické energie
          • tkalcovna
          • jiné
          1713 pila
          později bělidlo a tkalcovna
          1930 mandl a elektrárna
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,36 a 0,18 m3/s, spád obou 6 m, výkon 2 x 19 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,36 a 0,18 m3/s, spád obou 6 m, výkon 2 x 19 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorRaab, Arnold
            NázevOber Wernersdorf, Unter Wernersdorf...Jibka,...
            Rok vydání1993
            Místo vydáníForchheim
            Další upřesněníkniha, deutsch
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje19.5.2016
            AutorRaab, Arnold
            NázevOber Wernersdorf, Unter Wernersdorf...Jibka,...
            Rok vydání1993
            Místo vydáníForchheim
            Další upřesněníkniha, deutsch
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje19.5.2016
            AutorHorák, Václav; Reil, Roman;Zahradník, Pavel
            NázevJívka: Obrázky z dějin obce u pramene Metuje
            Rok vydání2013
            Místo vydáníObec Jívka
            Další upřesněníkniha
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje27.5.2016
            AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
            NázevMetuje známá i neznámá
            Rok vydání2020
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 125
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 33

            Místo uloženíSOA Zámrsk
            Název fonduMatrika Horní Vernéřovice
            Název archiválieMatrika Jívka NOZ 1785-1836
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíSOA Zámrsk
            Název fonduMatrika Horní Vernéřovice
            Název archiválieMatrika Jívka NOZ 1785-1836
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            29.9.2014 23:48 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2014 20:08
            doxa (Jan Škoda) 13.4.2024 21:46