Není mlýn bez mouky, není přítel bez chyby.
(německé přísloví)

Rýzmburský, Šafránkův, Regnerův mlýn

Rýzmburský, Šafránkův, Regnerův mlýn
65
Olešnice
549 41
Náchod
Olešnice u Červeného Kostelce
50° 27' 3.7'', 16° 5' 6.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na potoce Olešnice pod Prostředním rybníkem. Nyní rodinný dům.
Pod hrází bývalého rybníka pod školou
Olešnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na potoce Olešnice vznikly zadržením vody tři rybníky, Horní, Prostřední a Dolní, jedinečná příležitost postavit tam během času tři mlýny.

O tzv. Rýzmburském mlýnu ve vlastnictví rýzmburského panství, který je napájen vodou z Prostředního rybníka, je první písemná zmínka již v r. 1534.  

1601 rýzmburské panství zakoupili Smiřičtí v Náchodě

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn pod Prostředním rybníkem v Olešnici patřil do vlastnictví rýzmburského panství. Jména mlynářů, poddaných, kteří měli mlýn v pronájmu, nejsou proto dlouho ani v urbářích uváděna. Až Olešnický urbář z r. 1738 stanovuje jejich povinnosti.

Z toho se dovídáme, že v r. 1734 měla rybník pronajatý obec Olešnice. Olešnický rychtář Josef Šafránek byl vzdělaný a schopný dobře vést svěřený panský mlýn. 

1736 dle urbáře mlynář povinen odvádět každý rok 28 korců výmelného a na sv. Havla platit 1 zl.

Po Josefu Šafránkovi panský mlýn převzal jeho syn Antonín Šafránek, nar. r. 1741, zemřel 31.1.1821 ve věku 80 let.

Pak mlýn převzal Antonínův syn z 1. manželství František Šafránek, narozený r. 1784. 

Další mlynáři se pak rychle střídali:

1819 Dorota a Antonín Šrůtkovi

Od r. 1824 Marie a Ignác Regnerovi

Od r.1830 Josef Prchal 

1840 provozoval mlýn Filip Vejdluh.

Velká povodeň ve večerních hodinách 19.6.1843 způsobila na mlýně velké škody. To byl pravděpodobně důvod odchodu mlynáře Vejdluha z mlýna.

V r.1844 je pak na mlýně uváděn mlynář Fratišek Crha /nebo Brha/.

1845 už mlynář Antonín Hloušek se svojí ženou Barborou.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1850 se tu uvádí  jako pronajímatel a provozovatel Antonín Kadaník /zemřel 23.7.1856 ve věku 52 let/, původem ze Slatiny nad Úpou. V r. 1838 se mu narodil syn Adolf Kadaník, který se oženil 9.10.1860 s Annou Hanušovou ze Zábrodí. Adolf chtěl bydlet ve svém, a tak později koupil mlýn u Dolního rybníka č.p. 96. Mlýn č.p.96 byl velmi zanedbaný a vyžadoval velké opravy, proto se tam přestěhoval až r. 1863.

V r. 1860 vlastnil mlýn Antonín Čepelka, za prodej zaplatil obci 5 zl.

V r. 1865 jako provozovatel a následně vlastník Josef Regner, který pocházel z rodiny Václava Regnera z Kostelce č.p.129. Jeho žena, roz. Reimannová, pocházela z Dreibornu. Od r. 1867 do r.1880 byl Josef Regner také starostou obce Olešnice.

1870 zakoupil Josef Regner, obci zaplatil 10 zl.

V r. 1886 došlo po císařském posvícení 19.10. k velkému požáru a mlýn lehl popelem. (Národní listy uvádějí datum požáru 17. 10. - RR).

V r. 1887 po smrti své první ženy a syna Josefa z druhého manželství Josef Regner  mlýn prodal manželům Nývltovým a z mlýna odešel.

Nový mlynář Antonín Nývlt pocházel z č.p.35 v Zábrodí.  

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlynář Antonín Nývlt 16.6.1926 zemřel. Poté živnost převzal jeho syn Josef Nývlt.

1930 Josef Nývlt

Zmodernizovaný mlýn převzal kolem r. 1940 vnuk Antonína Nývlta, také Josef.

Po r. 1948 se mlýny rušily. Záměr KSČ byl likvidace majitelů živností.  11.2. 1951 byla ve mlýně U Josefa Nývlta provedena domovní prohlídka, zabaveny legálně držené zbraně, a omezena živnost. Provoz mlýna byl následně omezen a sloužil už jenom pro potřeby vzniklého zemědělského družstva. V r.1952 byl mlýn zrušen úplně.  

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

11.5.1990 zemřel Josef Nývlt, poslední mlynář v č.p. 65.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šafránek
  • Šrůtek
  • Regner
  • Prchal
  • Vejdluh
  • Crha
  • Hloušek
  • Kadaník
  • Čepelka
  • Nývlt
  • Brha
  • Vajdluh

Historie mlýna také obsahuje:

Josef Šafránek

Antonín Šafránek

František Šafránek

1819  Antonín Šrůtek

1824 Ignác Regner

1830 Josef Prchal 

1840 Filip Vejdluh. (Vajdluh)

1844 František Crha /Brha/.

1845 Antonín Hloušek

1850 Antonín Kadaník (nájemce)

1860 Antonín Čepelka

1865-1887  Josef Regner

1887-1926 Antonín Nývlt

1926-1940 Josef Nývlt.

1930 Josef Nývlt

1939 - Josef Nývlt (RR)

1940-1990 Josef Nývlt ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m3/s, spád 3,5 m, výkon 4,25 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m3/s, spád 3,5 m, výkon 4,25 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet:
            • AutorHepnar, Antonín;Wolfová, Jiřina
              NázevOlešnické mlýny v 18.-20.století
              Rok vydání2014
              Místo vydáníČervený Kostelec
              Další upřesněníSborník Rodným krajem č. 49
              Datum citace internetového zdroje14.5.2016
              AutorHepnar, Antonín;Wolfová, Jiřina
              NázevOlešnické mlýny v 18.-20.století
              Rok vydání2014
              Místo vydáníČervený Kostelec
              Další upřesněníSborník Rodným krajem č. 49
              Datum citace internetového zdroje14.5.2016
              AutorZdeněk Jánský
              NázevDěje obce studnické
              Rok vydání2018
              Místo vydáníStudnice
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorAntonín Hepnar
              NázevPohledy do historie Olešnice
              Rok vydání2007
              Místo vydáníČervený Kostelec
              Další upřesněnís. 69, 266-267
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 7
              AutorEva Koudelková a kol.
              NázevÚpa známá i neznámá
              Rok vydání2023
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnís. 220

              Místo uloženíSOA Zámrsk
              Název fondu
              Název archiválieFarní matriky Olešnice
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signatura
              Místo uloženíSOA Zámrsk
              Název fondu
              Název archiválieFarní matriky Olešnice
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signatura

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              4.10.2014 00:46 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2018 18:26
              Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 19:56
              doxa (Jan Škoda) 19.3.2023 23:29