Kdo má peníze, může čerta přinutit,
aby jeho mlýnem otáčel.
(čínské přísloví)

Benešův, Gregorův mlýn

Benešův, Gregorův mlýn
37
Žďárec u Skutče
539 73
Chrudim
Žďárec u Skutče
49° 49' 52.9'', 15° 58' 48.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velmi dobře zachovaný, původně roubený mlýn z období před rokem 1651, s architekturou industriálního rázu z 1. poloviny 20. století. Mlýnice disponuje kompletním technologickým zařízením a dochován je i zbytek vodního kola.
na samém okraji obce Žďárec u Skutče
Žejbro
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1463 uveden mlýn ve Skutči

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn je posledním žďáreckým mlýnem. Původně roubený mlýn z období před rokem 1651. Na základě studia gruntovních knih panství Rychmburk je možné určit nejstaršího známého majitele mlýna - Jindřicha Krupku, který v roce 1683 převzal mlýn po svém zemřelém otci Matoušovi Krupkovi za sumu 220 kop míšeňských grošů. Vzhledem k odkazům na splátky potomkům předchozích držitelů je možné spojit tento mlýn s mlynářem Jiříkem Vojtíškem, který je jako jeden ze Žďáreckých mlynářů uveden v Soupise poddaných podle víry z roku 1651. (Zdroj: SOA Zámrsk, Poz. kn. OS Skuteč, inv. č. 59, kn. č. 12A, fol. 70.; Soupis poddaných pro Chrudimsko (aj.) dostupný zde: http://www.nacr.cz/publikace/e-knihy/. - Libor Aksler, ředitel Městského muzea Skuteč) (Z.M.)

Mlýn je také již zachycen na rukopisné kolorované mapě z let 1731-1732, které autorem je Ing. František Xaver Preitsch. V této době podle údajů na mapě mlýn vlastnila Dorota Vojtíšková (Doroth[ea] Wotitskin). Mlýn s jedním mlecím složením pohánělo kolo na vrchní vodu o průměru 340 cm.

1839 Filip a Anna Kosovi

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dne 07.07 1908 bylo vydáno živnostenské oprávnění 31/1908 pro živnost "mlynářství" na jméno Anton Bureš v čp. 37, Žďárec. (ZM)

Dne 01.05 1925 bylo vydáno živnostenské oprávnění 61/1925 pro živnost "mlynářství" na jméno Čeněk Gregor v čp. 37, Žďárec. (ZM)

Patrová budova mlýna pochází z přestavby v letech 1926 - 1937. Do té doby byl mlýn roubený.

1930 Čeněk Gregor

Poslední mlynář Čeněk Gregor zde mlel do roku 1949, kdy ho komunistický režim neprávem uvěznil a mlýn pak zestátnil.

Úryvek petice sepsané v roce 1950 na podporu mlynáře Gregora: "My níže podepsaní zemědělci v Radčicích, občané Žďárce a zemědělci z Vrbětic prohlašujeme, že mlynář Gregor všem po celou dobu okupace za největšího nebezpečí a perzekucí vycházel všestraně vstříc." (Z. Dušek: "Za to, že pomáhal lidem, dostal od komunistů 10 let žaláře", Noviny Chrudimska 11.12 1999).

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vojtíšek
  • Krupka
  • Bureš
  • Gregor
  • Beneš
  • Kos

Historie mlýna také obsahuje:

Matouš Krupka

1683 - Jindřich Krupka, převzal mlýn po svém zemřelém otci Matouši Krupkovi

1731 - Doruta Vojtíšková (Doroth[ea] Wotitskin)

1839 Filip Kos

1908 Anton Bureš

1925-1949 Čeněk Gregor

O zdejším vodníkovi vyprávěla v roce 1972 Anna Netolická ze Skutče (*1904): "Babička Kaplanová, rozená Dostálová, které by nyní bylo 115 let, si jako děvčátko vyšla se svojí kamarádkou Dočekalovou na procházku k Benešovu mlýnu. Když děvčátka přišla k rybníčku u mlýna, uviděla ve vodě vaničku a v ní překrásné dítě černých kudrnatých vlasů. Okolo sebe mělo mnoho korálků a v ruce husárka. Nemluvilo, ale posuňky lákalo děvčátka k sobě. Vtom bylo slyšet hlas zvonu zvonícího poledne. Děvčátka klekla a modlila se modlitbičku k poledni. Během této modlitby dítě s vaničkou zmizelo. Děti se plné vzrušení vracely domů. Blízko na poli pracoval rolník, kterému příhodu vyprávěly a on jim řekl. To jste dobře udělaly, že jste se modlily, to vás lákal hastrman."

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Původně přízemní objekt vyrostl postupně po přestavbě a modernizaci v 1. čtvrtině 20. stol. a v 30. letech do podoby vícepodlažního mlýna.\n

    Po roce 1926 proběhla přestavba mlýna do dnešní podoby a instalace uměleckého složení se dvěma válcovými stolicemi.

    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • schodiště
    • vyskladňovací otvor
    • prostup pro hřídel vodního kola
    • náhrobky, pamětní desky
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • krov
    • dveře
    • schodiště
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • existující umělecké složení
    Od vodního kola prochází kovová hřídel do mlýnice. Na hřídeli je osazena kovová rozeta s 6-ti dřevěnými rameny nesoucí věnec s dřevěnými palci (boční paleční kolo). Palce zapadají do litinového pastorku předlohové hřídele a tvoří tak pravoúhlý převod. Na této předlohové hřídeli je osazeno malé čelní paleční kolo, jehož zuby zapadají do dalšího pastorku na druhé předlohové hřídeli s řemenicí. Řemenice roztáčela hlavní transmisi, ta pak stroje na 1. podlaží. Všechny hřídele převodů jsou usazeny v ložiskách na betonových či cihelných patkách. Ve vyšších patrech se pak nalézají menší rozvodové transmise uložené v ložiskových věšácích, které rozváděly potřebnou energii od hlavní transmise k jednotlivým strojům na 2. podlaží a pod střechou. Ve spodních prostorách spatříme také zdobenou mlýnskou hranici s profilací odhadem klasicistního původu, novější nakrápěcí mechanismus a automatickou váhu. Na vyšších podlažích se nalézají tyto stroje: 2x jednopárová válcová stolice, 1x dvoupárová válcová stolice tupovka, periodická loupačka, šrotovník, válcová míchačka, 2x rovinný vysévač, dvojitá reforma, soustava hranolových vysévačů, aspiratér s žejbrem, koukolník - triér, skříňové ssací filtry, autokap, šnekové dopravníky a zásobníky. Množství kapsových výtahů prochází všemi patry.
    Strojní technologie je převážně z 30. let 20. stol. Některé starší stroje jsou pak z 20. let 20. stol. např. hranolové vysévače a převodová soukolí s transmisemi.

    David Veverka - výzkum dochované strojní technologie mlýnů v roce 2013.
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popisstroje od této firmy: aspiratér s žejbrem a kokolník - triér, reforma, 2x rovinný vysévač, válcová stolice jednopárová, loupačka
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popisstroje od této firmy: aspiratér s žejbrem a kokolník - triér, reforma, 2x rovinný vysévač, válcová stolice jednopárová, loupačka
    VýrobceMacháň a spol., Pardubice
    Popisstroje od této firmy: válcová stolice tuplovka, válcová stolice jednopárová, míchačka, ssací skříňové filtry
    Pův. jedno složení.
    obyčejné složení (odstraněno po modernizaci na počátku 20. stol.) -zbyla pouze mlýnská hranice
    Před 1926 instalace uměleckého složení se dvěma válcovými stolicemi.
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    • pohon zemědělských strojů
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • vantroky
    • jalový žlab
    • akumulační nádržka
    • odtokový kanál
    • lednice
    • most, propustek
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavDochovaný
    PopisMlýn pohánělo vodní kolo s dřevěnými věnci, korečky (lopatkami) a rameny, avšak usazenými již na kovové hřídeli s dvěma rozetami. Kolo bylo menšího průměru, ale širší. Toto modernější kolo nahradilo starší celodřevěné po přestavbě a modernizaci mlýna asi ve 20. letech. 20. stol.

    V roce 1930 1 kolo na vrchní vodu o průměru 340 cm; průtok 0,122 m3; spád 4,60 m; výkon 3,0 HP. Dochováno je torzo tohoto vodního kola.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavDochovaný
    PopisMlýn pohánělo vodní kolo s dřevěnými věnci, korečky (lopatkami) a rameny, avšak usazenými již na kovové hřídeli s dvěma rozetami. Kolo bylo menšího průměru, ale širší. Toto modernější kolo nahradilo starší celodřevěné po přestavbě a modernizaci mlýna asi ve 20. letech. 20. stol.

    V roce 1930 1 kolo na vrchní vodu o průměru 340 cm; průtok 0,122 m3; spád 4,60 m; výkon 3,0 HP. Dochováno je torzo tohoto vodního kola.
    Popis
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    PopisPůvodně vodní molo na spodní vodu o prům. 340 cm.
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    Popis
    Typelektrický motor
    StavDochovaný
    Popis
    Historické technologické prvky
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
      • periodická
      • válcový
      • moučný vysévač | Počet:
      • předvysévač | Počet:
        • dvouskříňový
        2
        1x dvoudílná
        • sací filtr
        • autokap
        • válcová
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
          NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
          Rok vydání2013
          Místo vydáníChrudim
          Další upřesněnístr. 83, číslo 14
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
          NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
          Rok vydání2013
          Místo vydáníChrudim
          Další upřesněnístr. 83, číslo 14
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 7., str. 24, číslo 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíNárodní archiv Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválieDotazník k přihlášení do Mlynářského ústředí
          Evidenční jednotkakart. č. 393
          Inventární číslo, signatura4148
          Místo uloženíNárodní archiv Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválieDotazník k přihlášení do Mlynářského ústředí
          Evidenční jednotkakart. č. 393
          Inventární číslo, signatura4148

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          6.12.2014 05:29 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.4.2016 23:34
          Radim Urbánek 20.10.2017 09:46
          meisl (Zdeněk Meisl) 18.11.2017 00:39
          doxa (Jan Škoda) 10.3.2024 00:31