Historie
Obecná historie:
V Tržku stál již ve středověku velký biskupský mlýn. V roce 1871 byl postavený mlýn nový, který patřil akciové společnosti s 88 akcionáři. Mlýn ovšem ekonomicky neprosperoval a dostal se roku 1893 do veřejné aukce. Mlýn koupil největší akcionář Josef Faulhammer. Po nezbytných opravách došlo k navyšování produkce a po převzetí zařízení mlýna Karlem Faulhammerem nastala nová éra rozvoje. Roku 1926 zakupuje mlýn Valcha u Vysokého Mýta. V 50. letech byl veškerý rodinný majetek Faulhammerových znárodněn a mlýn v Tržku byl převeden na výrobu krmných směsí. Pamětníci vzpomínají jak ve své době velmi moderní zařízení mlýna bylo po demontáži vyhazováno z oken.
Po restituci za účasti Jana Faulhammera a jeho dvou společníků vznikla v roce 1991 firma FAULHAMMER s.r.o. která navázala na rodinnou tradici. Firma musela vykoupit zařízení výrobny, protože to nebylo součástí restituce a následně ho roku 2006 z důvodu zastarání a opotřebení značným nákladem modernizovat.
V roce 1993 se podařilo obnovit a zprovoznit mlýn Valcha, který po vybavení semele 40 tun obilí za 24 hodin a vyrábí pšeničné mouky. Obnoveny byly také dvě malé vodní elektrárny.
V roce 1994 bylo zakoupeno středisko Litomyšl jako skladové zázemí pro oblast Litomyšle a v roce 1997 bylo zakoupeno středisko Polička s velkokapacitním silem pro skladování obilovin, olejnin a luskovin. V roce 2004 bylo zakoupeno středisko Červená Voda, ve kterém se vyrábí krmné směsi a zároveň jsou zde také velkokapacitní sila a v roce 2007 mlýn Letovice, který je po kompletní výměně zařízení s kapacitou 40 tun obilí za 24 hodin a vyrábí žitné i pšeničné mouky.
Firma vyrobí 1200 tun krmných směsí a 300 tun mouky měsíčně.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1347 mlýn na 4 složení a dvůr, které patřily k biskupství Litomyšlskému
1425 Tržecký mýn zpustošen a vypálen od hiusitů zároveň s klášterem, dvorem a hrádkem
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1604 po svém otci Petru Trnkovi převzal Vavřinec Trnka
Roku 1636 koupil mlýn v Tržku Jan Šrut, který se přiženil k Maryaně vdově po Jiřím Procházkovi. Za mlýn zaplatil 168 kop 24 gr.
Kolem roku 1640 koupil mlýn v Tržku Jiřík Podhajský od Jana Šruta za 1000 kop.
O tři roky později přešel mlýn v hodnotě 1070 kop na Markuse Longra.
Roku 1654 se Kryštof Keppert přiženil ke Kristýně, vdově po Markusu Longerovi, a koupil po něm pozůstalý mlýn. Mlynářem na tomto mlýně byl v roce 1704 Jan Keppert.
V roce 1772 je na mlýně /č.p.17/ uváděn mlynář Josef Keppert, který převzal živnost od Kryštofa Mlynáře. Z mlýna platil na sv. Jiří a sv. Havla 51 kr a na sv. Jana a sv. Martina 15 kr. Vánoční úrok činil 30 kr, k tomu se deseti zlatými vyplácel z roboty a za jednoho kapouna platil 12 kr
Rodu Keppertů náležel 189 let
1870 přešel na akciovou spoilečnost
Trojdílný patrový zděný mlýn používán od 70. let 19. století k bydlení a jako sídlo správy. V roce 1870 vybudována samostatná pětipodlažní mlýnice, která je funkčně zcela nahradila. Tento mladší mlýn vznikla jako jeden z prvních akciových mlýnů v českých zemích!
1893 v dražbě koupil Faulhammer
1901 semleto 80 vagonů obilí
Pozoruhodné je, že nedaleko areálu mlýna došlo v roce 1910 k výstavě objektu s názvem Domov mlynářských. De fakto se jednalo o "ubytovnu", která poskytovala na tehdejší poměry vysoký standard bydlení.
Roku 1913 vznikl u železniční tratě sklad mlýnských produktů.
První světová válka (1914–1918)
1925 semleto 640 vagonů obilí
1926 v dražbě přikoupen mlýn Valcha ve Vysokém Mýtě
1930 Karel Faulhamer
1932 na služném a mzdě vyplaceno 600.000 Kč, na daních 750.000 Kč, finanční obrat 42,915.635 Kč
1933 semleto 1185 vagonů obilí
1936 zaměstnáno 11 úředníků a 45 stálých mlynářských pomocníků
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
04 2023 Budova starého mlýna byla zlikvidována
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Faulhamer
- Procházka
- Šrut
- Podhajský
- Longer
- Keppert
- Mlynář
- Trnka
Historie mlýna také obsahuje:
-1604 Petr Trnka
1604- Vavřinec Trnka
-1636 Jiří Procházka
1636-1640 Jan Šrut
1640-1643 Jiřík Podhajský
1643-1654 Marek Longer
1654- Kryštof Keppert
-1772 Kryštof Mlynář
1772 Josef Keppert
1893- Josef Faulhammer
1930 Karel Faulhamer
1939 - Karel Faulhamer a synové Karel a Jaroslav (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- visačka na pytel
