Mlýn, který nejde, nedělá mouku.
(německé přísloví)

Klášterský, Mnichovic, Kellnerův mlýn

Klášterský, Mnichovic, Kellnerův mlýn
52
Monsiňore Bohumila Staška
Domažlice
344 01
Domažlice
Domažlice
49° 26' 21.8'', 12° 55' 19.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn připomínaný již na počátku 16. stol. prošel zajímavými osudy. K jeho demolici došlo v letech 1979-80 v souvislosti s výstavbou nové základní školy.
V centru města
Zubřina
53078/4-2016 (3. 5. 1958 - 8. 2. 1980)
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé připomínán na počátku 16. stol. kdy byl jeho majitelem mlynář Jindřich neb Jindra.

Jeho synové Václav zv. Divoký a Albrecht drželi dva výše položené mlýny.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Po něm byl mlýn dlouhá léta nazýván Jindrovským. Mlynář Jindřich zemřel roku 1520, mlýn po něm zdědil jeho syn Jiří zvaný též po otci Jindra. Jiří umírá roku 1531 a mlýn v cemě 135 kop gr. míš, 45 zl. rýn, 1 zl. uher. po něm dědí manželka Anna (dcera domažlického měšťana a rychtáře nad Chody Václava Piksy) a jejich děti. Vdova Anna se podruhé vdala, opět za Jiřího který byl znovu po mlýně zván Jindra, tento mlynář se otevřeně hlásil k česko-bratrskému vyznání. Po smrti manž. se znovu oženil s Dorotou, zemřel 1580. Mlýn po něm zdědil jeho syn, již erbovní měšťan Jan Jindra s přídomkem "z Bučína".

1596 probíhal spor mezi Janem st. Jindrovským z Bučína a domažlickými městskými mlynáři o vodoprávní záležitosti.
Po roce 1609 po + Jana st. Jindrovského došlo ke sporu mezi dědici a poté se majitelem mlýna stává opět erbovní měšťan domažlický Adam Voprcha z Uračova, primátor města Domažlic. Ten byl domažlickými měšťany označen za hlavního strůjce protihabsburského povstání ve městě a byl nucen uprchnout do Bavorska, na cestu si přilepšil částí obecního majetku z něhož spokojně dožil. Jeho konfiskovaný majetek ve městě včetně mlýna poté získává řád Augustiniánů

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Řád sv. Augustina mlýn v následujících staletích pronajímal různým mlynářům.

1818 nájemce Jan Duchoslav (*1786) s manž. Dorotou roz. Ludvíkovou.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

23.10.1877 komisionálně položen vodní cejch, za augustiniány převor P. Eustach Dušek.

V roce 1879 byl nájemcem mlýna Matěj Tauer (*1847) ze Zahořan,  manž. Anna z Kdyně, toho roku začali mlít na moderním amerikánském válcovém složení.
V roce 1884 si mlýn pronajímá na 9 let mlynář Maxmilián Solfronk. (VJ)

Roku 1897 zde umírá 30ti letý Leopold Kühner, který byl vtažen mezi kolo a kladnici. (VJ)

4.11. 1902 augustiniánský konvent prodává mlýn Matěji a Dorotě Kellnerovým.
Roku 1903 byl mlýn přestavěn na strojní truhlářskou dílnu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1921 Matěj Kellner (*1865) a Dorota (*1866)

V roce 1930 byl majitelem truhlárny stále Matěj Kellner.

1940 Kellnerovi dědici

V roce 1947 žádali potomci M. Kellnera o možnost zvýšit stavbu o jedno patro což jim nebylo povoleno.

10.12. 1979 vydal MNV Domažlice rozhodnutí podle kterého měl být býv. mlýn do 30.12. 1980 odstraněn z důvodu výstavby nové ZŠ což se také stalo. Dnes je v místech kde mlýn stával parkoviště a parčík před budovou základní školy.

Demolice proběhla v letech 1979 - 1980. (VJ)

8. 2. 1980 zrušena památková ochrana

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jindra
  • Voprcha
  • Duchoslav
  • Tauer
  • Solfronk
  • Kellner

Historie mlýna také obsahuje:

-1520 Jindřich Jindra

1520-1531 Jiří Jindra

1531- Anna Jindrová

-1580 Jiří zv. Jindra

1580-1609 Jan st. Jindrovský z Bučína

1609-1630  Adam Voprcha z Uračova

1630-1902 řád Augustiniánů

nájemci:

1818 Jan Duchoslav

1879 Matěj Tauer

1884-1893 Maxmilián Solfronk

majitelé:

1902-1940 Matěj Kellner

 

23.10. 1877 byl mlýnu vyměřen vodní cejch. Dvě česká složení tehdy poháněla dvě korečková vodní kola o průměru 3.5 m na něž vodu přiváděly 5.5 m dlouhé vantroky.
Pro nedostatek místa musel být vodní cejch společný s výše položeným Ludvíkovic mlýnem.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
05 2012
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    zděná
    jednopatrový
    Směrem do dvora byl mlýn patrový, směrem k silnici přízemní.
    Dlouhá obdélná budova se zděnými štíty
    1873 při přestavbě mlýna nalezeno žulové nadpraží, v jehož středu byl vytesán kolčí štítek se čtyřmi sekerkami a letopočtem 1567. Bylo zazděno nad vstupem do mlýnice, při demolici mlýna se ztratilo.
    Bývalý vodní mlýn upravený na obytný dům. Přízemní stavba se sedlovou střechou ukončenou polovalbou. V náhonu zachován hřídel mlýnského kola. Objekt demolován.
    Po úpravách v r. 1963 porušena pam. hodnota.
    Jednopatrový dům o 3x5 okenních osách, krytý sedlovou taškovou střechou s polovalbou. Průčelí jsou hladká, ukončená profilovanou hlavní římsou, na které na straně k náhonu spočívá hladký trojúhelný štít se 3 okénky.
    V r. 1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem, fasáda nově upravena, vše v souvislosti s novou úpravou křižovatky.
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1877: 2 česká složení
        Zaniklý
        • dřevoobráběcí dílna
        1903: přestavěn na truhlářskou dílnu, 7.1.1904 povolen provoz
        • náhon
        • lednice
        Lednice existovala až do demolice mlýna.
        23.10.1877 položen vodní cejch, pro nedostatek místa společný s Ludvíkovským mlýnem
        5,5 m dlouhé vantroky, z nichž voda vytékala dvěma stavítky do koryt, z nichž padala na dvě korečková kola
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1877: 2 korečková kola, prům 3,5 m
        V roce 1930 truhlárnu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.127 m3/s, spád 3.87 m, výkon 4.2 HP
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1877: 2 korečková kola, prům 3,5 m
        V roce 1930 truhlárnu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.127 m3/s, spád 3.87 m, výkon 4.2 HP
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 11
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 11
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorProcházka Zdeněk
        NázevDomažlické mlýny, mlynáři a mlýnská strouha
        Rok vydání2010
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr. 34-39
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorProcházka Zdeněk
        NázevDomažlické mlýny, mlynáři a mlýnská strouha
        Rok vydání2015
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr. 34-39

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        5.3.2015 15:20 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 25.2.2018 21:34
        doxa (Jan Škoda) 27.5.2025 00:05
        jirka.vacek87 12.1.2018 18:38