Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je poprvé připomínán na počátku 16. stol. kdy byl jeho majitelem mlynář Jindřich neb Jindra.
Jeho synové Václav zv. Divoký a Albrecht drželi dva výše položené mlýny.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Po něm byl mlýn dlouhá léta nazýván Jindrovským. Mlynář Jindřich zemřel roku 1520, mlýn po něm zdědil jeho syn Jiří zvaný též po otci Jindra. Jiří umírá roku 1531 a mlýn v cemě 135 kop gr. míš, 45 zl. rýn, 1 zl. uher. po něm dědí manželka Anna (dcera domažlického měšťana a rychtáře nad Chody Václava Piksy) a jejich děti. Vdova Anna se podruhé vdala, opět za Jiřího který byl znovu po mlýně zván Jindra, tento mlynář se otevřeně hlásil k česko-bratrskému vyznání. Po smrti manž. se znovu oženil s Dorotou, zemřel 1580. Mlýn po něm zdědil jeho syn, již erbovní měšťan Jan Jindra s přídomkem "z Bučína".
1596 probíhal spor mezi Janem st. Jindrovským z Bučína a domažlickými městskými mlynáři o vodoprávní záležitosti.
Po roce 1609 po + Jana st. Jindrovského došlo ke sporu mezi dědici a poté se majitelem mlýna stává opět erbovní měšťan domažlický Adam Voprcha z Uračova, primátor města Domažlic. Ten byl domažlickými měšťany označen za hlavního strůjce protihabsburského povstání ve městě a byl nucen uprchnout do Bavorska, na cestu si přilepšil částí obecního majetku z něhož spokojně dožil. Jeho konfiskovaný majetek ve městě včetně mlýna poté získává řád Augustiniánů
Řád sv. Augustina mlýn v následujících staletích pronajímal různým mlynářům.
1818 nájemce Jan Duchoslav (*1786) s manž. Dorotou roz. Ludvíkovou.
23.10.1877 komisionálně položen vodní cejch, za augustiniány převor P. Eustach Dušek.
V roce 1879 byl nájemcem mlýna Matěj Tauer (*1847) ze Zahořan, manž. Anna z Kdyně, toho roku začali mlít na moderním amerikánském válcovém složení.
V roce 1884 si mlýn pronajímá na 9 let mlynář Maxmilián Solfronk. (VJ)
Roku 1897 zde umírá 30ti letý Leopold Kühner, který byl vtažen mezi kolo a kladnici. (VJ)
4.11. 1902 augustiniánský konvent prodává mlýn Matěji a Dorotě Kellnerovým.
Roku 1903 byl mlýn přestavěn na strojní truhlářskou dílnu.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
1921 Matěj Kellner (*1865) a Dorota (*1866)
V roce 1930 byl majitelem truhlárny stále Matěj Kellner.
1940 Kellnerovi dědici
V roce 1947 žádali potomci M. Kellnera o možnost zvýšit stavbu o jedno patro což jim nebylo povoleno.
10.12. 1979 vydal MNV Domažlice rozhodnutí podle kterého měl být býv. mlýn do 30.12. 1980 odstraněn z důvodu výstavby nové ZŠ což se také stalo. Dnes je v místech kde mlýn stával parkoviště a parčík před budovou základní školy.
Demolice proběhla v letech 1979 - 1980. (VJ)
8. 2. 1980 zrušena památková ochrana
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jindra
- Voprcha
- Duchoslav
- Tauer
- Solfronk
- Kellner
Historie mlýna také obsahuje:
-1520 Jindřich Jindra
1520-1531 Jiří Jindra
1531- Anna Jindrová
-1580 Jiří zv. Jindra
1580-1609 Jan st. Jindrovský z Bučína
1609-1630 Adam Voprcha z Uračova
1630-1902 řád Augustiniánů
nájemci:
1818 Jan Duchoslav
1879 Matěj Tauer
1884-1893 Maxmilián Solfronk
majitelé:
1902-1940 Matěj Kellner
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
23.10. 1877 byl mlýnu vyměřen vodní cejch. Dvě česká složení tehdy poháněla dvě korečková vodní kola o průměru 3.5 m na něž vodu přiváděly 5.5 m dlouhé vantroky.
Pro nedostatek místa musel být vodní cejch společný s výše položeným Ludvíkovic mlýnem.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: