Prostřední, Müllerův mlýn

Koryto řeky bylo upraveno a regulováno a náhon, který byl velmi dlouhý a zažínal nedaleko pod Horním mlýnem již není v terénu patrný.
D. Ducheček však doplnil:
Protože z místa, kudy náhon procházel, sám pocházím a z dětství tam znám "každý kámen", vím, že tam nějaké malé zbytku přece jenom jsou.
Teď budu mluvit o východní hranici zahrady u č.p. 186 (Hradec nad Svitavou), parcela 1073/1. Už jako malý kluk jsem si uvědomoval, že u této hranice zahrady je jakési vyvýšení terénu, dále příjezdová cesta k č.p. 188 trochu nepřirozeně překonává prudší stoupání a v minulosti vyvýšení terénu bylo ještě na jihovýchodní hranici zahrady u č.p. 190. Toto poslední vyvýšení je dnes překryto valem, který si majitel udělal jako ochranu před přívaly vody z východu z tzv. Jagošovy zmoly.
Kromě posledního popsaného vyvýšení, jak jsem už uvedl, je vyvýšení u parcely 1073/1 dodnes dobře viditelné a také terén od tohoto vyvýšení k řece Svitavě je s nepřirozeně velkým sklonem. Toto vyvýšení tvořilo pravý břeh náhonu mlýna - Mlýnského potoka dle Císařských otisků. A také podle Císařských otisků poloha náhonu tomuto místu odpovídá. Majitel č.p. 186 už z minulých dob ví, že za jeho zahradou protékala Svitava. To si však plete, nebyla to Svitava, ale mlýnský náhon. Bohužel, toto je pravděpodobně jediné místo, kde zbytky náhonu jsou. Prošel jsem celou délku bývalého náhonu, ale nikde jsem si už nějakých dalších známek nevšiml.
Mlýnský náhon musel kolmo protnout přirozenou proláklinu, která odvodňuje rozsáhlé území Jagošovy zmoly a dalšího území táhnoucího se až k Hřebečskému hřebenu. Téměř nikdy tudy voda neteče, jen při velkých deštích nebo v době jarního tání.
Mlýnský náhon musel tuto proláklinu s výškou asi 2m kolmo protnout, ale navíc celé řešení náhonu muselo umožnit odtok vody z Jagošovy zmoly do Svitavy při velkých deštích atd. Naši předkové vše vyřešili geniálně. Pro příležitostnou vodu z Jagošovy zmoly vytvořili umělý kanál, který začínal za mostem pod státní silnicí 1/43, prošel pod železniční tratí a dále směřoval mezi č.p. 192 a 583. Směřoval do místa, kde podle Císařských otisku překonal dnešní místní silnici, stáčel se doleva a dále směřoval k mlýnu.
Tento umělý kanál je dodnes, téměř v plném rozsahu zachovalý v terénu a také na katastrální mapě má své parcely, hlavní část parcela 8047. Tato parcela však na konci zatáčí doprava. Kanál přesto v terénu pokračuje rovně. Toto vzniklo tak, že po zrušení mlýnského náhonu část umělého kanálu ze směru od č.p. 583 zasypali a tím nasměrovali příležitostnou vodu do směru, který nese parcela. Voda potom dále teče pod mostkem pod silnicí a dále do Svitavy.