Historie
Obecná historie:
Mlýn Horův neboli Klukovický.
Jeho náhon začínal pod západní částí Červeného lomu. V prvním úseku vede souběžně s tělesem železnice. Dodnes je lemován torzy prastarých hlavatých vrb, tato místa jsou však velmi obtížně přístupná. Po zhruba čtvrt kilometru kříží železnici a směřuje ke mlýnu, stojícímu v atraktivní poloze skalnaté kotliny při soutoku Dalejského a Prokopského potoka. Těsně před ním najdeme zbytky zajímavého technického díla. Náhon zde křížil Klukovický potůček, přitékající od jihovýchodu. Na křížení byla vybudována nádrž (dnes zcela zaniklá), z níž bylo možno vodu pouštět buď ke mlýnu (pokračování náhonu za silnici z Klukovc do Prokopského údolí patrné jako výrazná terasa ve svahu) nebo upouštět původním potůčkem přímo do Dalejského potoka (zachovány zbytky kamenného stavidla).
Horův mlýn je nejcennější ze všech mlýnů na Dalejském potoce. Hlavní budova je renesančního původu, na průčelí lze dosud spatřit zbytky sgrafitové výzdoby. Nepřekvapí tedy, že mlýn je památkově chráněn. Navzdory tomu, dnes z něj stojí pouhé torzo; z nejstarší budovy fakticky jen obvodové zdi. Mě fascinuje zejména mohutná lednice, vestavěná do svahu za mlýnem, se zvláštní „apsidou“, jejíž funkci si neumím vysvětlit. Ostatní budovy areálu jsou z roku 1879, jak hlásá nápis na bývalé stodole.
Pamatuji, že v 90 letech minulého století byl ještě obydlený. majitel však nebydlel v hlavní mlýnské budově, která vesele pustla, upravil si k bydlení právě stodolu; ty doby dodnes připomíná satelit na jejím průčelí.
I tady existuje projekt na přestavbu s několika bytovými jednotkami, avšak – zřejmě i díky památkové ochraně – mnohem citlivější, než v případě Trunečkova mlýna. Zachovává hmotu mlýna i většinu dochovaných stavebních konstrukcí. Byť výtky by bylo možno vznést, zejména nerespektování původního tvaru zastřešení (sedlová střecha s proskleným štítem!), garáže umístěné do nejexponovanějšího pohledu na historickou budovu či přeměna lednice na terasu.... Ovšem, přestože projektová studie je již z roku 2018, zatím se nic neděje a objekty nadále chátrají.
Jan Moravec, 5.12.2022
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Pod Klukovicemi "dobré paměti Adam z Hradce (+1531), nejvyšší kancléř království českého, mlýn stavěti a grunty zakládati začal, ale držitel dvora Klukovic, Matěj Klukovský, tomu zabránil, základ gruntu zbořil a rozkopal i dělníky rozehnal".
1599 opět zahájena stavba
Stavbu dokončil před r. 1617 držitel klukovického dvora Jan Hoffmann.
Nazýván byl dříve též Dalejský či Klukovický mlýn, původně měl 2 kola a mlýnice zabírala celé přízemí.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Za třicetileté války mlýn poškozen.
Po válce koupil klukovické panství Pavel Michna z Vacínova, 1658 převzala jezuitská kolej v Klementinu.
V budově se dosud dochovala unikátní část technologického vybavení z r.1634.
1680 mlynář Hora (19.5.1680 narozena dcera Kateřina)
Podle K. J. Erbena byl 1679-80 dvůr a mlýn v Klukovicích dán za lazaret a hřbitov pražským židům (nedoloženo)
1684 raně barokní přestavba (letopočet na mlýnské hranici), zrušeno 1 vodní kolo, mlýnice zmenšena vestavěním 2 místností, nově vznikly dřevěné stropy a mlýnská hranice
1713 Tereziánský katastr: klukovický mlynář na vlastním mlýně o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě
1781 mlýn čp. 1
V roce 1825 byl majitelem mlýna Jan Hora, po kterém nese jméno
1840 dominikální mlynář
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po roce 1979 byl upraven k obytným účelům.
Mlýn je v soukromých rukách a postupně rychle chátrá.
1. 12. 2022: Celý rozsáhlý areál není dlouhodobě udržován, nachází se v havarijním stavu. Hlavní budova mlýna a špýcharu jsou zcela bez zastřešení. Střecha stodoly poškozena. Objekty i plochy areálu zarůstají náletovou zelení. Dříve provedené provizorní zakrytí některých konstrukcí je degradováno nebo zcela chybí. Po roce 2017 v souvislosti se změnou vlastníka probíhaly konzultace pro přípravu projektu. Fyzický stav kulturní památky zůstává ale stále beze změny havarijní.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hora
Historie mlýna také obsahuje:
1680 Hora
1825 - Jan Hora
1903 - Hora (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: