Každý rád na svůj mlýn
nahání vody.
(české přísloví)

Nové, Lukášovské mlýny, Vávrův mlýn

Nové, Lukášovské mlýny, Vávrův mlýn
1239/2
1239-1244/II., 1292-1294/II.
Nové mlýny
Praha - Nové Město
110 00
Hlavní město Praha
Nové Město
50° 5' 32.3'', 14° 25' 43.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
V těchto místech stávalo devět pražských nových mlýnů, postavených na vltavských ostrovech, které byly později spojeny s břehem. Mlýny byly zbořeny při regulaci Vltavy začátkem 20. století. Z mlýnů se zachovala původní obytná renesanční budova, přestavěná barokně v 17. století a klasicistně ve 30. letech 19. století. Dnes je v této budově (Vávrův dům) umístěno poštovní muzeum.
Uprostřed města
Vltava
40042 / 1-1189
veřejně přístupný

Obecná historie:

Komplex mlýnů (Hlavsův, Veselého, Pickův, Pejrovna), z nichž dosud zachován mlýn Vávrův (dnes Poštovní muzeum).

Jednotlivé mlýny:

čp. 1239 Vávrův mlýn

čp. 1242 mlýn Veselých, umělecké složení, přestavěn 1870, novogotické průčelí

čp. 1244 obytná budova, 1874 zakoupena pražskou obcí, která zde zřídila kancelář vodárny a stanici ku zkoušení vodoměrů

čp. 1292 Františka Sudy

čp. 1293 Fauknerův či Šebelův

čp. 1451 dřevěná stavba u Sudova mlýna

čp. 1528 postaven mlynářem Pickem v 70. letech 19. stol. na místě vyhořelého, poč. 20. stol. nazýván Dietzův


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V zakládací listině kláštera břevnovského: "...desátek ze všeho knížecího hospodářství polního, náležejícího k Rybníku a Poříčí u Prahy s usedlostí jednou tudíž na Poříčí u samé Vltavy k vystavění sobě potřebné stodoly a s jezem v témž místě k vystavění mlýnu." 

Mlýny, kterým se říkalo nové, byly v těchto místech už ve 14. století. Mlýny byl postaveny mezi vltavskými ostrovy, které byly později spojeny s břehem. Mezi ostrovy a břehem bylo mnoho vodních - loďkových a pobřežních mlýnů. Ve 14. století, ještě před založením Nového Města v roce 1348, byly v těchto místech Bernáškovy nebo Lukášovy mlýny, někdy od roku 1462 pak Mlezivovské nebo Mlezimovské a od roku 1484 Nové mlýny. Lodní mlýny povolil král Václav IV. Novému Městu v roce 1394.

před rokem 1348 se dělily na řadu českou a německou

1360 náležely Bernardu Seidlovi z Písku, po nějaký čas nazývány Bernáškovými. Po jeho smrti přešly na jeho syny Frama, Bernarda a Prokopa

od konce 14. stol. je vlastnil jakýsi Lukáš, nazývaly se Lukášovy. Po jeho smrti 1428 se ze 2/3 dostaly do majetku jeho syna Prokopa a 1/3 zdědil syn Jan

Lukášovské mlýny na Poříčí postaveny po roce 1458 mlynářem Janem z Nymburku, mistrem Hřídelem a tesařem Holubem

po smrti Prokopa a Jana skoupili od jejich vdov mlýny v letech 1462-1463 písaři královské kanceláře Jan z Lestkova zv. Mleziva, Pavel z Třeboně a Chval z Kolína.

Jan z Lestkova vlastnil 2/3 mlýnů, 1470 prodal 1/3 Burianu Lestkovcovi, od něhož ji 1472 převzal Jošt z Einsidle, sezením na Týřově, tajemník krále Jiřího z Poděbrad. Od něho odkoupil tuto třetinu ještě téhož roku purkrabí Pražského hradu Alexandr Kapoun ze Smiřic.

Druhou třetinu prodal Jan z Lestkova 1473 zemanovi Oldřichu z Toušně, od něhož ji 1478 "pro sebe a pro budúcí krále české" odkoupil král Vladislav Jagellonský, ovšem již 1481 ji prodal za 600 kop grošů míšeňských Janovi z Valdštejna na Staré a na Šlapanicích. Jan z Valdštejna do roku 1484 skoupil i zbylé díly Mlezivových mlýnů a 1500 je jako celek prodal Novému Městu pražskému za 1000 kop gr. českých. 

Od 1484 nazývány jako Nové mlýny.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1569 dům u sv. Klimenta na Poříčí mezi lázní u Červeného jelena a mlýny Novými koupem úřadem šestipanským pro potřeby obce

1620 obec novoměstaká měla:

v předním mlýnci sladovém 4 vodní kola

v šejdovně 9 kol

v zadní 4 kola

v nové 4 kola

ve velkých mlýncích 3 kola

v pile na prkna 3 kola

ve valše 1 kolo

ve vodní věži 1 kolo

nejdále do řeky Vltavy sahala městská vodárna či chaloupka řečená dolejší. Od vodárny k východu na kraji Primátorského či Novoměstského ostrova stály mlýny čp. 1241/5 Veselých, dříve Baborských, čp. 1293/6 u Fauknerů a Šebelů, čp. 1292/7 Sudův.

1689 mlýny vyhořely

1689-90 pražská obec nechala opravit vodárnu i mlýny, zároveň byl vybudován Nový dům vedle věže

1768 Karel Holeček

1783 obec prodala ostrov mlynáři Václavu Veselému, majiteli jednoho z mlýnů

1801 Václav Michalovec zakoupil mlýn čp. 1230

1804 přikoupil ještě obecní dům (který 1805 dostal samostatné čp. 1239) společně s krajním mlýnem

1841-45 českými stavy budováno Františkovo nábřeží, vykoupeny všechny domy, městiště dvou bývalých mlýnů, ohrady i Wernerovy lázně

1847 Václav Michalovec nechal vyzdobit interiéry malířem Josefem Navrátilem

Vystavěny v 18. a 19. stol.

1855 majitelé:

1239/II. Michalovicovy Kateřina a Magdaléna, 

1240/II. Ťápal Vácslav a Kateřina

1241/II. Dvorský Jan a Gabriel

1242/II. Hlavsa Jan a Marie

1244/II. (jen pila s přistrkacím strojem) Vyskočil Jan

1292/II. Suda František a Marie

1293/II. Holeček Vácslav

1294/II. Mráz Vácslav

Mlýn 1240-II byl zrušen nejpozději r. 1877. (RR)

čp. 1239/II.:

1857 mlýn vyhořel, dům s konírnou a kolnou zůstal zachován

1891 od Michaloviců koupil pekař Jan Mráz, který v přízemí zřídil pekárnu

1898 koupil JUDr. Václav Cicvárek, 1899 nechal upravit uliční fasádu

1900 koupili Zdeněk a Marie Vávrovi, po nichž je mlýn nazýván, provedli větší úpravy domu

1901 vydán živnostenský list na živnost mlynářskou Františku Trnkovi (nar. 1856) v čp. 1241-II.

Většina mlýnů byla zbořena v letech 1915 - 1916 v souvislostl s regulací Vltavy. Zůstala vodárenská věž - Dolejší nebo také Novoměstská novomlýnská vodárna, která sloužila až do roku 1878, Vávrův dům - poštovní muzeum (čp. 1239/1) viz nábřeží Ludvíka Svobody.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

od 20. let Navrátilovy malby památkově chráněny

1947-51 při úpravě terénu na předmostí Švermova (dnes Štefánikova mostu) zbořeny sousední domy, Vávrův dům pro vzácnou uměleckou výzdovu ponechán

1955 Navrátilovy malby restaurovány prof. Slánským

do 70. let 20. stol. zde bydlela rodina Vávrova

1980 od rodiny Vávrových odkoupil dům čs. stát pro potřeby Poštovního muzea

1986-88 provedena celková rekonstrukce objektu, Navrátilovy fresky restaurovány prof.  Raimundem Ondráčkem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Trnka
  • Michalovic
  • Ťápal
  • Dvorský
  • Hlavsa
  • Vyskočil
  • Suda
  • Holeček
  • Mráz
  • Veselý
  • Pick
  • Dietz
  • Faukner
  • Šebela
  • Baborský
  • Michalovec

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Vávra Antonín (1847-1932), operní zpěvák (tenor) Národního divadla, přítel B. Smetany. Pocházel ze známé mlynářské rodiny, mlynářem se vyučil a nějaký čas v mlýně pracoval, než se začal věnovat profesionálně zpěvu. A. Vávra se stal známým jako první Jeník ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta.
Vávra Jan (1861-1932) byl mlynář ze staré mlynářské rodiny, který se však nakonec věnoval divadlu a vynikl jako herec. Působil v Národním divadle a patřil k zakladatelské novodobé herecké generaci (Vojan, Deyl, Zelenský).

Dne 11. května 1715 vyznal na Svaté Hoře František Ignác Svoboda, kancelista Františka barona Bechyně z Lažan, toto: roku 1703 vstoupil jsem v Praze nad Novými mlýny na loď s jakousi osobou. Když jsem pomáhal loď plavit proti proudu, spadl jsem po hlavě do vody v místě, kde byla hloubka na dva sáhy (3,6 m), nedaleko od vodních kol, kde se voda táhla do novoměstské vodárny s mlýny. Však skrze orodování Královny Svatohorské přece beze všeho uškození na zdraví jsem vyvázl.

(Příhoda vymalována na stropě ambitu poutního kostela na Svaté Hoře u Příbrami.)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
10 2008
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      1239/II. Michalovicův, později Vávrův mlýn:
      Obytná část původního středověkého mlýna. Renesanční výstavbu nad terénem naznačuje dochovaný sklep, jehož renesanční obvodové zdi, založené poněkud šikmo ke zdi v přízemí spolu s čelem klenby, nesou pozdější cihlovou barokní klenbu.
      1689-90 raně barokní bosovaný portál a ostění oken, jednotná dispozice přízemí a patra, nízké hřebínky kleneb v přízemí a záklopové stropy v patře.
      1800 dům jednopatrový, podsklepený a v přízemí klenutý.
      1843 záklopové stropy zakryty podbitím a omítkou.
      1844 za domem postavena konírna pod pultovou střechou
      1847 nechal mlynář Václav Michalovec interiéry vyzdobit malbami malíře Josefa Navrátila:
      Malby Josefa Navrátila jsou provedeny temperami na štukové omítce, ornamenty na stropě technikou kvaše, doplněné ještě zlacením a jemným rastrem. Všechny místnosti mají zachovaná kachlová kamna, podle Navrátilova návrhu různé vzorce parket. Vpravo od schodiště je zelený salonek s bohatou štukovou výzdobou stropu, s květinovými motivy a iluzivně členěnými plochami stěn. V severozápadním rohu navazuje jídelna (zvaná též Alpský pokoj) s bohatě zdobeným stropem, chiaroskurovými supraportami s andílky a se stěnami pokrytými vedutami ve zlacených rámech nad soklem, členěným do rovněž pozlacených štukových polí, Dva obrazy zachycují zříceninu hradu Kamýku a vodopád v Adršpašských skalách, další alpské motivy - Mayringen, Altdorf-Tellovu kapli na Vierwaldersee ve Švýcarsku, poustevnu sv. Venery v Solothurnu, Gastein v Solnohradsku, jeden motiv zobrazuje Monte Superga v Turíně v Itálii. Následuje úzký salon s balkonovými dveřmi v ode budovy, se stropem zdobeným hvězdicovým ornamentem ve světlých tónech šedé, pískové, bílé a zlaté, ve fabionu salon rámují iluzivní lambrekýny s květinovou výzdobou. Severovýchodní nároží vyplňuje tzv. divadelní salon. Jeho stěny nad jednotně členěným soklem se dělí na dekorativní orámovaná pole, kde se střídají prázdná pole zdobená v rozích rokaji s poli zaplněnými ornamentální kompozicí mřížky a rokajů, ve středu s drobnými malovanými výplněmi s divadelními výjevy z německých a českých dramat a oper, které se v té době hrály. Vpravo od dveří následují výjevy: Libušin soud, Povolání Přemysla na trůn, Zapomenutá stráž, scénka na motiv písně Když jsem já ty koně pásal, Císař Konrád a jeho dcera Jitka, Faust a Markétka, Vilém Tell, Bílá paní, Duch Krokův, Únos ze serailu, Robert Ďábel, Oldřich a Božena, Navrátilův autoportrét, výjev z Wagnerovy opery Zlato Rýna, Dívka s harfou, Loďka s lazebnicí Zuzanou a Václavem IV. Nade dveřmi v supraportě skvostně namalované zátiší s ovocem a pohárem vína. Kachlová kamna - rovněž podle Navrátilova návrhu - jsou řešena v novorokokovém stylu.
      1857 mlýn vyhořel, dům s konírnou a kůlnou však zůstal zachován.
      1899 upravena uliční fasáda
      1900 úpravy domu - secesní detaily prosklených dveří, postaven nový balkon podpíraný čtyřmi litinovými sloupky s ozdobným litinovým zábradlím, u nových štítů vyzděny nové zdi. Na jižní straně fasády mezi okny ve štítu kartuše s nápisy LP 1678, WM 1805 a Dr. VC 1889. Klasicistní dvoukřídlé výplňové dveře nesou datum 1834.
      Od 20. let 20. stol. malby památkově chráněny
      1947-51 zbořeny okolní domy, Vávrův dům pro vzácnou výzdobu ponechán.
      1955 malby restaurovány prof. Slánským
      později však bohužel došlo k devastaci domu a zamalování Navrátilových maleb v přízemí
      1986-88 provedena rekonstrukce objektu a současně restaurovány fresky pod vedením prof. Raimunda Ondráčka
      xxxx
      Na renes. základech vznikl po barokní a klasicist. přestavbě dnešní Vávrův mlýn, jediná zachov. stavba z řady mlýnů při březích Vltavy. Dům ušel zboření díky vzácným freskám např. Alpské krajiny, divad. scén a rostlin. motivů od J. Navrátila z r. 1847.
      Nárožní dům na zkoseném obdélném půdorysu má prosté hladké fasády, členěné soklem, kordonem, korunní římsou a okny ve stuhových šambránách, sedlová střecha s valbičkami. Ve štítu kartuše s nápisy "LP 1678", "WM 1805" a "Dr VC 1889", na sev. straně uprostřed raně barokní bosovaný portál, klasicistní dvoukřídlé výplňové dveře nesou datum 1834. Balkon z r. 1900 nad portálem podpírán 4 litinovými sloupy s korintizujícími hlavicemi, na nároží nárožníky ve tvaru válce. Domovní chodba v přízemí valeně klenutá, se styčnými lunetami s hřebínky, místnosti přízemí zaklenuté křížovými klenbami s eliptickými pasy. Všechny místnosti mají zachované dveře s ornamentálními broušenými výplňovými skly. Salony mají zachovanou, stylově jednotnou neorokokovou malířskou výzdobu od Josefa Navrátila, která patří k nejcennějším dokladům měšťanské kultury své doby i k vrcholným dílům autora. Zahrnují v přízemí a jednom pokoji v patře ornamentální dekoraci, v patře potom zátiší s humrem, nejzajímavější je pokoj s alpskou krajinou a pokoj s figurálními výjevy divadelních scén, činoher a oper. Všechny místnosti mají zachována kachlová kamna v neorokokovém stylu podle Navrátilova návrhu a různé vzorce parket. V letech 1986-88 byla realizována kompletní rekonstrukce domu pro potřeby Poštovního muzea včetně restaurování fresek.
      Při regulaci nábřeží byly náhony a ramena Vltavy zasypány, většina mlýnů byla zbořena a zvýšena úroveň terénu směrem k řece. Vávrův mlýn s výzdobu Navrátilových maleb je tedy ojedinělým dokladem někdejší zástavby nábřeží. Úměrným měřítkem i harmonickými proporcemi vhodně dotváří malebnou kompozici a kulisu nábřeží s novoměstskou vodárenskou věží a sousedním Preismajerovským domem.
      Sklep s valenou cihlovou klenbou s lunetami. V přízemku křížové klenby s mírnými hřebínky. V prvém patře tři pokoje zdobené nástěnnými malbami Josefa Navrátila z r. 1847, provedenými pro tehdejšího majitele Václava Michalovice. V prvém pokoji ornamentálně malovaný strop s květy, v druhém tzv. divadelním 16 výjevů z historických her českých i cizích včetně autoportrétu Navrátila, malovaných v ornamentálních polích ve slohu druhého rokoka, v třetím pokoji 8 romantických krajinomaleb z Itálie a Alp a malované zátiší v supraportě. Fasáda klasicistní, asi z r. 1834 (datum na klasicistních dveřích). Na jižním štítu nověji vyznačeny letopočty 1678, 1805, 1899. Raně barokní pískovcový portál s nadsvětlíkem. Památka mimořádné důležitosti, architektonicky významná, památkové cenné Navrátilovy malby v jedné místnosti v přízemí a ve 3 pokojích v patře. Žádoucí upravit a asanovat sousedství.
      • zdobený zděný štít
      • pavlač, balkón
      • náhrobky, pamětní desky
      • omítané stropy s plastickou výzdobou
      • klenba
      • topeniště, kamna, pec
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      celkem 20 složení mlecích, 4 složení přistrkací
      1239/II. 5 složení
      1240/II. 2 složení
      1241/II. 2 složení
      1242/II. 5 složení
      1292/II. 2 složení
      1293/II. 3 složení, 2 přistrkací
      1294/II. 4 složení
      Zaniklý
      • pila
      • pekárna
      • stoupa
      • šindelka
      • valcha
      • jiné
      1855: 1 stoupa
      1 pila samostatná, 1 pila střídavá (v čp. 1244 a 1293/II.)
      2 vodní tlakostroje (v čp. 1240/II.)
      Gangloffova šindelka - byl zde referenční provoz tohoto stroje (RŠ)
      1891-1898 v přízemí čp. 1239/II. pekárna
      • jez
      Novomlýnský jez byl nejšikmějším a nejdelším z pražských jezů
      celkem 11 vodních žlabů
      1239/II. 2 vlastní žlaby
      1242/II. 2 vlastní žlaby
      1244, 1292 a 1293/II. mají společný žlab
      1294/II. 2 vlastní žlaby

      Osazení cejchu v Lukášovských mlýnech na Poříčí, postavených po roce 1458 mlynářem Janem z Nymburku, mistrem Hřídelem a tesařem Holubem, probíhalo podle Zikmunda Wintra následovně. Po dohotovení horního prahu na jezu se konala slavnost, kdy mlýn měl obdržet právo. Přišli někteří konšelé ze všech třech měst pražských, dostavila se zemská vodní komise přísežných mlynářů a seběhli se sousedé. Pan Čeněk, prokurátor krále Jiřího, vstoupil na lávku a prohlásil: „Páni mlynáři, abyste věděli a znali rozkázání jeho královské milosti a k té věci prohlédli spravedlivě a za právo tomuto mlýnu dali, aby těmto slavným obcem ke škodě nebylo, prohlédajíce k statkům [mlýnům] hořejším i dolejším!" Jeden z přísežných mlynářů zemských odpověděl za ostatní: „Chceme to učiniti jako dobří lidé podle spravedlnosti a jináč nic, neb v sobě máme také duši, ježto bychom ji neradi v zatracení dali skrze křivdu!" V tom byl upraven a navrtán kůl při stavidlech k přibití cejchu. Přísežní mlynáři prohlédli práh, poradili se a řekli: „Tento práh spravedlivě jest udělán podle práv jiných mlýnů." Po přibití cejchu do výše prahu prohlásil mlynář z Berouna jménem ostatních „Tomuto cejchu a mlejnu dáváme právo, kdož by kolivěk z mlynářů mluvil proti gruntu a právu, kteréž je dáno tomuto mlejnu, odsuzuje se ke ztrátě cti a hrdla i statku."
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1620:
      v předním mlýnci sladovém 4 vodní kola
      v šejdovně 9 kol
      v zadní 4 kola
      v nové 4 kola
      ve velkých mlýncích 3 kola
      v pile na prkna 3 kola
      ve valše 1 kolo
      ve vodní věži 1 kolo
      1855 celkem 23 kol
      1239/II. 5 kol
      1240/II. 1 kolo
      1242/II. 5 kol
      1244/II. 1 kolo
      1292/II. 1 kolo
      1294/II. 4 kola
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1620:
      v předním mlýnci sladovém 4 vodní kola
      v šejdovně 9 kol
      v zadní 4 kola
      v nové 4 kola
      ve velkých mlýncích 3 kola
      v pile na prkna 3 kola
      ve valše 1 kolo
      ve vodní věži 1 kolo
      1855 celkem 23 kol
      1239/II. 5 kol
      1240/II. 1 kolo
      1242/II. 5 kol
      1244/II. 1 kolo
      1292/II. 1 kolo
      1294/II. 4 kola
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet, Kateřina Bečková
      NázevPetrská čtvrť
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.starapraha.cz/historie-praha-petrska-ctvrt.php
      Datum citace internetového zdroje4.11.2012
      AutorInternet, Kateřina Bečková
      NázevPetrská čtvrť
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.starapraha.cz/historie-praha-petrska-ctvrt.php
      Datum citace internetového zdroje4.11.2012
      AutorInternet
      NázevPraha 1 Nové mlýny
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.praha1.cz/cps/praha-1-nove-mlyny.html
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      AutorInternet
      NázevStaré fotografie
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD+ml%C3%BDn+star%C3%A9+foto&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=T7CTUI-5GcjGswad44HQBA&ved=0CCgQsAQ&biw=1024&bih=571#hl=cs&tbm=isch&
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      Autorkol.
      NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských
      Rok vydání1855
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorA, Novotný, V,V, Štech a kol.
      NázevZmizelá Praha
      Rok vydání1945
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníObrazová příloha č. 88
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 284
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorKateřina Bečková
      NázevZmizelá Praha - Vltava a její břehy 2. díl
      Rok vydání2016
      Místo vydáníPraha
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách III.
      Rok vydání2001
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 68-73
      AutorDr. Anna Masaryková
      NázevNové mlýny na Novém Městě pražském
      Rok vydání1941
      Místo vydáníPraha
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      NázevVávrův vodní mlýn
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vavruv-vodni-mlyn-15401004
      Datum citace internetového zdroje08 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      28.9.2012 19:39 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 15.1.2020 10:56
      Radomír Roup (Radomír Roup) 3.6.2018 12:57
      doxa (Jan Škoda) 22.9.2025 19:49