Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V pramenech je mlýn zmiňován už ve 13. stol., kdy patřil s přilehlými parcelami klášteru v Chotěšově. V r. 1293 byl prodán Janu, proboštu vyšehradskému, od něhož se pak dostal do majetku malostranských dominikánek. Za husitských bouří byl mlýn v r. 1420 vypálen a posléze získán Staroměstskými do jejich vlastnictví. V roce 1489 byl majitelem Venclík z Vrchovišť. Mlýn pak střídá různé majitele, mezi nimi je na počátku 16. století Viktorín Kornel, úředník zemských desek.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1624 je majitelem Malostranská obec, po bělohorské bitvě byla donucena mlýn vyměnit za pivovar s Pavlem Michnou z Vacínova. Ten ho pak připojil ke svému sousednímu domu, který pak sloužil jako obydlí mlynáře. Před r. 1779 byl mlýn nákladně přestavěn. Do této přestavby lze klást části některých vnitřních dělících zdí (tehdy byl totiž v patře zřízen byt mlynáře). O pár let později (1786) bylo upraveno i mlýnské zařízení včetně vodního kola. Na počátku 19. stol. se v mlýně přestalo mlít. Objekt byl používán dále jednak pro bydlení, jednak jako skladiště.
V roce 1905 mlýn vyhořel. Dále sloužil jen k bydlení,
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
v roce 1947 mlýn znovu vyhořel a nadále sloužil jen k bydlení, naposledy byl takto upraven po dvojím požáru podle plánu z roku 1953. Tehdy připadl Institutu tělesné výchovy a sportu. V domě byly byty a působila tu i truhlářská dílna. Postupem času se dostával do špatného technického stavu nejen dům, ale i jeho kolo s přístřeškem. Hrozilo dokonce zhroucení, při kterém by mohlo dojít k vylomení části obvodového zdiva.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Po roce 1994 byl opraven. Dnes je tu Mlýnská kavárna. Vodní kolo je novodobé s použitím starších kovových prvků. Kolo obnovil v roce 1995 František Mikyška z Petrovic u Sedlčan. Vodní kolo není funkční, má 36 naimpregnovaných lopatek z dubového dřeva. Původně mlýn a mlýnice s obytnou částí jsou patrně renesančního původu. Budova do ulice je raně barokní s úpravami na sklonku 18. stol. Na východní straně přízemí trakt někdejšího mlýna na Čertovce. Řadou novodobých přestaveb ztratila budova svou historickou podobu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: