1639 pravděpodobně vypálen původní obecní mlýn a již neobnoven
1723, 1725, 1727, 1728 Zbirožští opětovně podávají žádost k zbirožskému hejtmanovi a k České komoře, aby jim bylo povoleno znovu postavit mlýn na pustém místě, kde někdy mlýn obecní stával (byl pustý údajně 188 let před rokem 1732)
15. 7. 1732 stavba povolena, z mlýna budou platit ročně 2 kopy míšeňských grošů do císařského důchodu
1735 mlýn postaven nákladem 65 zbirožských sousedů
1. nájemce Jan Karel Brůžek, ve mlýně nesmí mlít poddaní z okolí (ti jsou přikázáni k panským mlýnům)
1739 jelikož byl soustavně porušován zákaz poddanského mletí, dal zbirožský hejtman zamknout obě paleční kola a další mletí zakázal
provoz obnoven po zaplacení pokuty 15 kop gr. míš., purkmistr a rada naopak rozhodli, že všichni zbirožští sousedé musí pod pokutou povinně mlít v Obecním mlýně, nikoliv v panských mlýnech
mlynář platí obci nájem 34 kop míš., 5 strychů pšenice, 17 strychů a 2 věrtele žita a tolikéž ječmene
1746 Šimon Václav Linhart s manželkou Ludmilou
1760-1762 František a Ludmila Nerudovi
1766 Cyriak Velvarský
1769 Josef a Barbora Wildovi
9.4.1777 město Zbiroh Josefu Wildovi mlýn emfyteuticky prodalo za 910 zl. v hotovosti, mlynář musí nadále obci odvádět 8 měr pšenice, 29 měr žita a tolikéž ječmene a platit roční činži 50 zl. ve dvou splátkách, vrchnosti odvádět činži z vody 2 zl. 20 kr. Mlynář musí na své náklady udržovat stavení, strouhu a vantroky, dřevo obdrží z obecních lesů (i v případě, že mlýn bez jeho viny vyhoří)
poč. 1788 Josef Wild je již práce neschopný, za dědice určil syna Františka
1797 František se stal mlynářem v Mýtě, zdejšího mlýna se vzdal ve prospěch bratra Jana
přečíslován z původního čp. 114 na nové čp. 12
1807 (nebo 1809) zemřel Josef Wild, na mlýně hospodaří jeho vdova až do zletilosti dalšího syna Josefa
25.2.1812 převzal syn Josef Wild s manželkou Annou
1829 přistavěl pilu, musí zdarma dodávat prkna na opravy všech obecních budov
na mapě II. vojenského mapování omylem onačen jako Eisenhammer
