Zíbův mlýn

1909 mezi mlýnem a chlévy na západní straně přistavěna nová stodola a kolna
Bývalý vodní mlýn čp. 5., tzv. Zíbův mlýn, byl postaven na Hvožďanském potoce, jehož tok byl na počátku 20. století regulován. Areál mlýna tvoří tři na sebe napojená křídla na půdorysu široce rozevřeného písmene U, otevřená k východu do nevelkého dvora, obehnaného kamennou ohradní zdí. Severní křídlo tvoří obytný dům s mlýnicí, k němuž se kolmo napojuje západní křídlo kolny se stodolou. Na jihu areál uzavírají chlévy. K západní stěně kolny se přimyká místnost na čtvercovém půdoryse, vystavěná na počátku 20. století pro motor mlýna. Voda byla přiváděna od západu, do vtokového kanálu k vodnímu kolu a odtud odváděna odtokovým kanálem kolem jižních hospodářských budov k jihu. Budova mlýna s mlýnicí a obytnou částí je patrová, orientovaná podélnou osou ve směru východ-západ, vystavěná na obdélném půdorysu převážně z kamenného či smíšeného zdiva a krytá strmou sedlovou střechou s drážkovými pálenými taškami. Bíle omítnutou fasádu člení nárožní v omítce provedená šedá bosáž, profilovaná korunní římsa a prolomují obdélná okna. Zdůrazněné je východní štítové průčelí, které nad třemi okny v patře zdobí jemná, v šedé omítce provedená, měkce zprohýbaná suprafenestra. Ve štítě je centrálně umístěná nika s konchou ve vrcholu, kterou rámuje plochá šambrána s křížkem ve vrcholu, dosedající na poměrně mohutnou čabraku. Severní (vlivem zapuštěného terénu pouze přízemní) a západní průčelí jsou kamenná, neomítaná. Vstup dvoukřídlými obdélnými dveřmi rámové konstrukce osazené v jednoduché zárubni je umístěn přibližně ve střední části jižního průčelí (severního křídla) a vede do síně (mlýnice). Dispozice domu je dvoudílná. V levé části je umístěna mlýnice s dochovanou mlýnskou hranicí, pravá byla určena k bydlení. Mlýnice je vyzděná z kamenného zdiva a ukončená trámovým stropem v obou patrech. Přízemí obytné části tvoří světnice s valenou klenbou s pětibokými výsečemi v přední (jižní) partii a dvěma valeně zaklenutými místnostmi v zadní části. Vlivem nerovného terénu jsou tyto dvě místnosti mírně zapuštěné; přední sloužila jako sklep a druhá k obsluze pece černé kuchyně. Patro přístupné po dřevěném schodišti vedoucím z přízemní síně tuto dispozici opakuje. Vlevo je umístěna mlýnská technologie a vpravo dvě obytné, plochostropě ukončené, světnice a původně dýmníková černá kuchyně, upravená později na komoru. Celé podkroví sloužilo pro potřeby mlýnice. Krov nad přední částí je starší a tvoří jej hambálková soustava, podpíraná v podélném směru dvěma stolicemi s vaznicemi a sloupky ztuženými v podélném směru pásky (spoje rybinové). V západní části je krov z počátku 20. století, kdy došlo k rozšíření domu. Jedná se o vaznicový krov se stojatými stolicemi a rozpěrami. Hospodářské budovy stodoly, kolny i chlévů jsou dnes v havarijním stavu. Vlivem propadlých stropů a střech není do jejich interiérů možný vstup. Kolna a stodola jsou navíc zaneseny odpadem, který znemožňuje průzkum stavby. Zdivo je kamenné, otevřené do dvora dvěma pravoúhlými vjezdy s bedněnými vraty. Interiér kryje trámový strop. Na západě přiléhá nízká čtvercová stavba z počátku 20. století (bývalý dům pro motor), jejíž zřícený krov a střechy znemožňují vstup a průzkum místnosti. Chlévy jsou vystavěné ze smíšeného zdiva a kryté sedlovou střechou, která je stejně jako krov, novodobá. Zdivo nese stopy původní bílé hladké vápenné omítky.