1919 byl podle plánu Františka Müllera z Radošic přistavěn k západní hraně západního křídla stodoly domek pro motor a modernizována stodola s kolnou.
1923 mlýn převzal syn Josef Zíb (*1874), zůstal svobodný, domácnost mu vedla sestra Anna (*1875), vdova po železničním strážníku Josefu Koubkovi, kterého v prosinci 1906 přejel vlak
1925 při povodni stržen jez i nádržka, mlynář žádá o povolení ke stavbě pevného jezu a zřízení nových stavítek, ukázalo se však, že mlýnský náhon je v katastru veden jako veřejný statek a stavítka mu nebyla povolena. Následně se soudil s obcí a se sousedy, 1931 však definitivně správní řízení prohrál. (Podrobně viz J. Pixová.)
1930 Josef Zib
Od 1918 mlýn údajně není v pravidelném provozu, od 1929 se zde pouze příležitostně šrotuje 50 - 100 q ročně.
1936-1937 povolené námezdní mletí 760q pšenice a žita dohromady, obchodní mletí 76 q pšenice