Historie
Obecná historie:
V roce 1672 za mlynáře Václava Vodičky mlýn byl na stálé vodě a měl dvě složení a asi 11 měr polí a luk. Po něm mlýn převzal jeho syn Andreas Vodička (*1705 - †10. 5. 1768). Dalším mlynářem se stal Jakub Vodička. Rod Vodičků byl později uváděn na Spáleném mlýně (patřící katastrálně Rešicím). Po Jakubu Vodičkovi byl mlýn zapsán Janu Bendovi, podle něhož se mlýnu začalo říkat Bendův mlýn. Z matričního záznamu máme zápis o úmrtí Magdalény (*1723 - †2. 3. 1793), vdovy po mlynáři Bendovi. Od Josefa Vodičky (syn Jakuba Vodičky) koupil mlýn v roce 1795 Matyáš Procházka, který byl jeden čas pomocným mlynářem na sousedním Loupalově mlýně. Po něm mlýn vedla jeho žena Anna (*1783 - †20. 4. 1843) a syn Andreas (*12. 7.1800 - †11. 6. 1846). Další z rodu Procházků Martin zde mlel od roku 1838. Po jeho smrti se stal mlynářem jeho bratr František Procházka (*1831 - †6. 4. 1867). Ten žil na mlýně (dle soupisů farních duší) s manželkou Vilemínou, dětmi Karlem, Sofií a Marií, pomocným mlynářem Johanem, mlynářskými učni Antonínem, Jakubem a Karlem a děvečkami Marií a Marií. Po jeho smrti se stal syn František (*7. 6.1831 - †6. 4. 1867) posledním Procházkou na mlýně. Dle soupisu farních duší pracoval kolem roku 1852 krátce na mlýně Kašpar Nikolovský. Mlýn měl č. p. 56/2, zřejmě byl tedy mlynářem na výměnku. V roce 1855 byl na výměnku uveden mlynář František Novák. V roce 1874 je uvedena zpráva o úmrtí mlynáře Antonína Šaška (*1812 - †9. 4. 1874). Po roce 1865 již mlýn nebyl využíván, ale sloužil jako hájenka. Na hájence bydlela rodina Kočí, z matrik máme záznam o úmrtí Anny Kočí (*1838 - †6. 5. 1916), vdovy po Leopoldovi Kočím. Poté zde byla rodina Palátova, František Palát byl hajným kolem roku 1917. Z matričních záznamů se dovídáme o úmrtí Huberta Paláta (*31. 10. 1917 - †7. 11. 1917), syna Františka Paláta, panského hajného v Bendově mlýně v Šemíkovicích. Dnes patří Bendův mlýn do katastru obce Rešice.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1672 - mlynář Václav Vodička, mlýn měl 2 složení, ke mlýnu patřilo 11 měr polí a luk
Andreas Vodička - syn (1705 - 1768)
1757 Václav Vodička, manž. Anna
Jan Benda, po kterém se mlýn nazývá
1795 - mlýn koupil od Josefa Vodičky Mathes Procházka (byl pomocným mlynářem na Loupalově - dnes Texlově mlýně)
1825 Ondřej Procházka
do r. 1833 - Anna Procházková - vdova
do r. 1846 - Andreas Procházka - syn
od r. 1838 - Martin Procházka - syn Andrease Procházky
Franz Procházka - poslední z mlynářů Procházků
1852 - kašpar Nikolovský - mlynář, působil na mlýně krátce, patrně na výměnku
1867 - zemřel Franz Procházka
1855 - mlynář Franz Novák
po 1865 - mlýn přeměněn na hájovnu, Leopold a Anna Kočí
do r. 1917 - František Palát - hajný
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vodička
- Benda
- Procházka
- Nikolovský
- Novák
- Šašek
Historie mlýna také obsahuje:
1672 - Václav Vodička
Andreas Vodička
1757 Václav Vodička
Jan Benda
1795 - Mathes Procházka
1825 Ondřej Procházka
do r. 1833 - Anna Procházková
do r. 1846 - Andreas Procházka
od r. 1838 - Martin Procházka
Franz Procházka
1852 Kašpar Nikolovský
po 1865 - Leopold a Anna Kočí - hajný
1874 Antonín Šašek
do r. 1917 - František Palát - hajný
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: