Ne ze všech zrn je mouka.
(německé přísloví)

Jenišovský, Jenšovský mlýn; Jintscher, Jüntscher Mühle

Jenišovský, Jenšovský mlýn; Jintscher, Jüntscher Mühle
025E
23
Liberecká
Osečná
463 52
Liberec
Osečná
50° 42' 1.4'', 14° 55' 45.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se nachází na severním okraji města Osečná, necelých 200 m od Jenišovského rybníka, na červené turistické trase Ještěd - Osečná. Je to první mlýn na řece Ploučnici. Jeho původ lze datovat do 2. poloviny 16. století. Současné ev.č. 25, dříve čp. 23.
severně od obce, samota
Ploučnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pvní záznam o mlýnu je z 16. srpna 1590, kdy majitelé dubského panství Bedřich a Jiří Z Oppersdorfu přenechali mlýn do dědičného pachtu za roční nájem 26 kop míšeňských (není však uvedeno komu)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Roku 1631 uváděn jako mlynář Kryštof Thum - ten dal podnět k shluknutí obyvatelstva Osečné, čímž znemožnil, aby si dubský děkan odvezl své desátkového obilí – za to byl uvězněn.

Roku 1658 koupil Kryštof Thum ml. od vdovy Andersové mlýn za 190 kop míšeňských. Roku 1665 prodal mlýn svému synovi Hanuši Thumovi. Rod Thumů hospodařil ve mlýně až do roku 1717, posledním mlynářem z tohoto rodu byl v letech 1696 – 1717 Hanuš Jiří Thum.

Pravděpodobně roku 1843 kupují mlýn manželé Michael a Helena Reischelovi. To připomíná kříž u mlýna, který manželé nechali roku 1843 zřídit. Kříž nese datování MDCCCXLIII (1843) a nápis "...errichtet von Michael und Helena Reischel".V 19. století hospodaří ve mlýně rodina Reischelů. Někdy v tomto období (po zřízení kříže) byl mlýn přepaden lupiči a manželé Michael a Helena Reischelovi byli zavražděni.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V 19. století hospodaří ve mlýně rod Reischelů. Po zavraždění manželů Reischelových převzal mlýn jejich vnuk Reinhold Reischel.

Ve mlýně hospodaří Reinhold Reischel a manželkou Annou.

Roku 1928 provádí Reinhold Reischel přestavbu mlýna. Dosavadní dřevěnou obytnou budovu pokrytou došky podezdil.

V roce 1938 je Reinhold Reischel donucen z důvodu špatného hospodaření mlýn prodat. Mlýn koupil hospodář František Jiránek ze Smržova. Za F. Jiránka se provdala nejstarší ze šesti dětí Reinholda a Anny Reischelových Marie. F. Jiránek však nebyl mlynář, a tak jeho syn Miloslav Jiránek šel na učení mlynářství a poté se mlýna ujal sám.

Roku 1941 nahrazeno vodní kolo o průměru 7 m, kterému praskla hřídel, turbínou o výkonu 12 HP.

Za 2. sv. války byla činnost mlýna pro českou příslušnost mlynáře říšskými úřady zastavena (byl na území Sudet), po roce 1945 začal opět pracovat.

V roce 1951 činnost mlýna opět zastavena. Již nikdy nebyl spuštěn.

Turbína mohla být využívána pouze pro výrobu elektřiny pro domácnost mlynáře, avšak pouze do roku 1960 (dle jiných materiálů 1962), kdy byl kvůli chovu kaprů v Jenišovském rybníce přívod vody náhonem ke mlýnu zastaven.

Do roku 1972 pracovala ve mlýně šrotovna státního statku.

Od roku 1972 využíván k rekreačním účelům. Poslední mlynář Miloslav Jiránek mlýn nejprve pronajímal k rekreaci Miloslavu Pacltovi, ten později mlýn k tomuto účelu koupil.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V současné době je majitelkou mlýna Miloslava Galusová (dcera M. Paclta), mlýn využívá k rekreačním účelům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Thum
  • Reischel
  • Jiránek

Historie mlýna také obsahuje:

? - 1658 vdova Andersová

1658 - 1665 Kryštov Thum

1665 - 1696 Hanuš Thum

1696 - 1717 Hanuš Jiří Thum

1843 - ? Michael a Helena Reischel

? - 1938 Reinhold Reischel (uváděn i jako Reischelt)

1938 František Jiránek

Miloslav Jiránek

Miloslav Paclt

Miloslava Galusková

Pramen Ploučnice obestřen řadou pověstí o vodnících a bludičkách. V některých pověstech vystupuje vodník dobrák, který se přátelil  s čeledí v Jenišovském mlýně, nosil jim ryby a dbal na dostatek vody pro mlýnské kolo, občas lidem i pomohl, v jiných vodník zlý, který utopil každého, kdo se zde opovážil lovit ryby.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Mlýn se skládá ze dvou na sebe kolmých budov. Budova souběžná s náhonem byla mlýnice, budova stojící kolmo k náhonu byla obytná. Patrová obytná budova je částečně zděná, částeně roubená, má obložený štít. Pochází z 2. pol. 18 st., ve dvacátých letech 20. století prošla úpravou. \n

      1928 - významná přestavba obytné budovy - dřevěná budova byla podezděna


      1941 - vodní kolo nahrazeno turbínou o síle 12 HP

      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
        • existující umělecké složení
        Do 2. poloviny 19. století si Jenišovský mlýn zachovával tzv. české složení. Toto složení využívalo pohon vodním kolem přes dřevěnou hřídel roztáčející v mlýnici paleční kolo, které pomocí převodů uvádělo do pohybu svislou hřídel (železí). Na železí byly posazeny dva mlecí kameny – pevně ukotvený spodek a horní běhoun otáčený železím.
        Tlak na modernizaci výroby vyřešil majitel Jenišovického mlýna bez zásadnější přestavby. Ponechal původní mlýnskou hranici v suterénu, doplnil nové převody a řemenice, upravil mlecí podlahu v přízemí a osadil nové stroje. Dále se pro stroje nově upravilo patro a ve dvou úrovních i podkroví s tím, že poslední stroje jsou umístěny až pod hřebenem střechy. Díky příznivým výškovým poměrům nebylo nutno přepatrovat či zvýšit danou část stavby. Popsané vybavení mlýna je v převážné většině unikátně dochováno včetně barokní mlýnské hranice, stroje pocházejí od firem Hoerde a Comp. Vídeň, J. Hübner a Opitz Pardubice a Karl Heer Litoměřice.
        Žádná položka není vyplněna
        Mezi roky 1960 (1962) - 1972 šrotovna státního statku
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        • lednice
        • turbínový domek
        Z rybníka vedl náhon náhon vyzděný kameny dlouhý asi 150 m, který poháněl jedno vodní kolo na vrchní vodu (voda dopadala pomocí dřevěného žlabu – vantroků na horní část kola), za 2. světové války vyměněné za turbínu.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu o průměru 7 m, spád 7,1 m, výkon 3,5 HP. Kolo bylo v roce 1941 nahrazeno turbínou (bez bližší specifikace)o výkonu 12 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu o průměru 7 m, spád 7,1 m, výkon 3,5 HP. Kolo bylo v roce 1941 nahrazeno turbínou (bez bližší specifikace)o výkonu 12 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLitoměřice, str. 25
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníLitoměřice, str. 25
        AutorInternet
        NázevMlýny v Osečné
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.osecna.info/Historie/Mlyny_v_Osecne.aspx
        Datum citace internetového zdroje31.8.2016
        AutorInternet
        NázevJenišovský mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.zabrdka.wz.cz/Osecna/Jenisov-mlyn.htm
        Datum citace internetového zdroje31.8.2016
        AutorInternet
        NázevTůň nad Jenišovským rybníkem
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.zabrdka.wz.cz/Osecna/Ploucnice.htm
        Datum citace internetového zdroje31.8.2016
        AutorKlempera Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách VII
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKolka Miroslav
        NázevNaučná stezka K Pramenům
        Rok vydání2007
        Místo vydáníMěsto Osečná
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        O mlýnu se zmiňuje Karolína Světlá ve svém románu Frantina - titulní hrdinka románu chodila kolem mlýna na jarmark v Osečné.

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        31.8.2016 16:01 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 14.3.2023 18:37
        eva48 (Eva Nesnídalová) 31.8.2016 21:10