Je více uhlířů než mlynářů.
(německé přísloví)

Ratibořský mlýn; Ratiwortzer Mühle

Ratibořský mlýn; Ratiwortzer Mühle
26
Ratiboř
364 52
Karlovy Vary
Ratiboř u Žlutic
50° 6' 58.3'', 13° 5' 57.6''
Mlýniště bez mlýna
Panský vodní mlýn, nazývaný Ratibořský mlýn (Ratiworzer Mühle), byl vystavěn snad již ve středověku v údolí Ratibořského potoka při cestě do Polomi asi 1,2 km severozápadně od vsi Ratiboř (Ratiworz). Roku 1617 mlýn získal jako součást ratibořského zboží Jáchym Libštejnský z Kolovrat. Ve 2. polovině 19. století došlo k rozsáhlé přestavbě mlýnského areálu. Po roce 1945 však byl provoz zrušen a postupně chátral. Během 2. poloviny 20. století se poté celý areál proměnil ve zříceniny.
Mlýn se nacházel na samotě u Ratibořského potoka, asi 1,2 km SZ od centra obce Ratiboř.
Ratibořský potok
volně přístupný

Obecná historie:

Původně patrně panský vodní mlýn, nazývaný Ratibořský mlýn (Ratiworzer Mühle), nechali vystavět snad již ve středověku majitelé zdejší tvrze a panství podle návrhu neznámého architekta na levém břehu Ratibořského potoka (Stern Bach) v údolí při cestě do Polomi asi 1,2 kilometru severozápadně od vsi Ratiboř (Ratiworz). V těsné blízkosti výše po proudu potoka stával na protějším břehu ještě Polomský mlýn (Pohlmer Mühle).

První písemná zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1617, kdy byl prodán jako součást zboží Ratiboř Janem Jáchymem ze Chcebuze majiteli rabštejnského panství Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat. V polovině 19. století držel Ratibořský mlýn čp. 26 Franz Veit. Podle císařského otisku mapy stabilního katastru vsi Ratiboř z roku 1841 byly všechny objekty mlýna spalné, tedy dřevěné či hrázděné konstrukce. Patrně ve druhé polovině 19. století poté došlo k rozsáhlé přestavbě mlýnského areálu. V době před rokem 1945 byl majitelem mlýna čp. 26 Franz Hetzer.

Na počátku padesátých let 20. století žila v Ratibořském mlýně rodina hajného Manna, jemuž byl mlýn přidělen namísto hájovny. Mlýnice byla tehdy ještě plně funkční a obyvatelé ji používali na mletí zrní pro drůbež a prase, a dokonce i cirkulárka se používala pohonem mlýnského kola. Rodina Mannova odešla patrně někdy před rokem 1955, opuštěný areál poté přestal být udržován a postupně chátral. Během druhé poloviny 20. století se nakonec areál Ratibořského mlýnu proměnil ve zříceniny.

(Jaroslav Vyčichlo, www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1617, kdy byl prodán jako součást zboží Ratiboř Janem Jáchymem ze Chcebuze majiteli rabštejnského panství Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat. 

V polovině 19. století držel Ratibořský mlýn čp. 26 Franz Veit. Podle císařského otisku mapy stabilního katastru vsi Ratiboř z roku 1841 byly všechny objekty mlýna spalné, tedy dřevěné či hrázděné konstrukce. Patrně ve druhé polovině 19. století poté došlo k rozsáhlé přestavbě mlýnského areálu. 

V roce 1930 vlastní mlýn Josef Veit.

V době před rokem 1945 byl majitelem mlýna čp. 26 Franz Hetzer.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl provoz mlýna zrušen, Ratibořský mlýn již nebyl patrně znovu osídlen, přestal být udržován a postupně chátral.

 Na počátku 50. let žila ve mlýně rodina hajného Manna, který dostal mlýn přidělený jako hájovnu. Mlýnice v té době ještě sloužila ke šrotování obilí pro hospodářská zvířata, vodní síla sloužila také pro pohon okružní pily.

Ještě v roce 1952 byly všechny objekty mlýnu zastřešeny. Během druhé poloviny 20. století se nakonec areál Ratibořského mlýnu proměnil ve zříceniny.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Veit
  • Hetzer

Historie mlýna také obsahuje:

1841 Franz Veit

1930 Josef Veit

1945 Franz Hetzer


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Areál vodního mlýna s jedním mlýnským kolem a hospodářským dvorem tvořila hlavní zděná kamenná budova na obdélném půdorysu se sedlovou střechou, stávající na východní straně pod mlýnským náhonem. Náhon o délce zhruba 200 metrů se odpojoval z levého břehu Ratibořského potoka a v nad mlýnem byl rozšířen a tvořil zásobovací nádrž, z které voda poháněla mlýnské kolo v lednici v severozápadní části budovy. Na protější jihovýchodní straně objektu vcházela do areálu přístupová cesta a za ní původně ještě stávala patrně dřevěná, velké obdélná stodola.

        Naproti hlavní budově přes úzký dvorek stávala další zděná kamenná budova na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou, snad provozní objekt či kolna. Na severozápadní straně uzavíral areál za odtokovým kanálem do potoka velký zděný kamenný objekt nad obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou, který patrně sloužil jako stodola. V otevřené části areálu na jižní straně stávaly drobnější objekty a přístřešky.

        (Jaroslav Vyčichlo, www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz)
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.052 m3/s, spádem 4.8 m o výkonu 2.9 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 pohání mlýn kolo na svrchní vodu s průtokem 0.052 m3/s, spádem 4.8 m o výkonu 2.9 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          Autor
          NázevRatiboř - ratibořský mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/ratibor-ratiborsky-mlyn
          Datum citace internetového zdroje18. 9. 2016
          Autor
          NázevRatiboř - ratibořský mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/ratibor-ratiborsky-mlyn
          Datum citace internetového zdroje18. 9. 2016
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněnísešit 06 - Chomutov, str. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          18.9.2016 09:09 uživatelem Tekla

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.9.2016 08:00
          REAPERXCX 29.8.2017 00:44
          doxa (Jan Škoda) 26.10.2021 23:10
          pepino 26.8.2017 17:26