Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Poprvé je na místě dnešního mlýna zaznamenána stavba na prvním vojenském mapování, mlýn je však pravděpodobně staršího původu. Tomu nasvědčuje jeho dřívější jméno, naposledy zmíněné ve vodních knihách. Jmenoval se podle přilehlého rybníka Bukovanský. Majiteli obce Nestrašovice byli skutečně nějaký čas členové rodu Bukovanů. Jmenovitě Přibík Bukovský z Bukovan, který ves roku 1584 koupil od majitele Hrochova hrádku. Rod Bukovanů Nestrašovice vlastnil až do začátku 18. stol. Odtud tedy pramení bývalé jméno rybníka i mlýna. Poté byla obec roku 1718 prodána Březnickému panství a o mlýně nejsou až do konce 19. stol. další písemné zprávy. První jméno mlynáře se dozvídáme z indikační skici z roku 1830, kdy mlýn vlastnil rod Králíků, jmenovitě Václav. Na mapě je zobrazen nespalný mlýn s jedním kolem a naproti žlutě vyznačená spalná budova, rovněž s jedním kolem, která mohla sloužit například jako pila.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1886 se mlýn objevuje ve vodních knihách, coby majitelé jsou uváděni Alois a Rosálie Achačovi.
První světová válka (1914–1918)
V pamětní knize Nestrašovic se o mlýnu nepíše vůbec. Je zde pouze zmíněno, že Jan a Marie Achačovi bydleli roku 1929 v čp. 16. Avšak Jan Achač zemřel 20. září 1928 a mlýn přešel na jeho manželku Marii. Z korespondence s mlynářským ústředím vyplývá, že ve mlýně byl zaměstnán přinejmenším stárek.
Poslední písemná zpráva o mlynářce Marii Achačové pochází z roku 1943.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes (2006) ve mlýně bydlí pan Branžovský se svou matkou, rozenou Achačovou. Vzhledem k jejímu jménu a vysokému věku (přes 90 let) by se mohlo jednat o dceru výše zmíněné Marie.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1830 Václav Králík
1930 Jan Achač
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: