mlýn na Rovni

Mlýn existoval před r. 1790 jako mlýn dědičný. Mlýn byl malý a málo výkonný.

1790 mlýn emfyteuticky odprodán za 400 zl., ze mlýna se platí jen 20 zl. ročně

1811 - první známý majitel Jan Žemlička, mlýn koupil od Františka Neumana za 1860 zl., roční činže zvýšena na 50 zl.

1813 - jelikož mlýn nesplácel, byl mlýn prodán v dražbě

1813 - Václav a Anna Karáskovi koupili za 825 zl.

1814 - mlýn od nich koupil Jan Dlouhý za 2030 zl.

1816 - majitel Josef Škopán, mlýn koupil za 3500 zl., ke mlýnu patřilo 0,5 ha orných polí

1837 - majitel Jan Náhlovský, mlýn oceněn na 840 zl. víd. čís.

Dále mlynáři Preisler, Brož, Šmíd, Sobota, Nosek

1851 - majitelka Marie Kafková z Lomnice nad Popelkou, koupila za 3200 zl.

1853 vyvazovací komise nabídla všechny 4 mlýny na panství Mladějov včetně akumulačních nádrží k prodeji jako celek, velký rybník by zůstal v majetku vrchnosti, prodány však pouze mlýny na Rovni a Trnský.

1853 odkoupil mlynář Baroch, včetně přilehlého rybníka

1869 - majitelé František a Anna Vágnerovi

1900 - kromě mletí Vágnerovi provozovali broušení kamenů

1907 - August Vágner prodal mlýn Karlu Hejlovi

1908 - starý, zchátralý mlýn byl zbořen a na jeho místě postaven nový, zděný válcový mlýn

1918 - mlýn koupil Václav Janda

1920 - budova vedle mlýna přestavěna, sloužila jako obytná budova a obchod

        - modernizace mlýna -kromě vodního kola i nový parní stroj, nové stroje na čištění a zpracování obilí

1924 - provozována živnost pecnářství ve vedlejším domě

1926 - velká voda zničila kolo, které už nebylo obnoveno

Po dokončení elektrifikace obce pracoval mlýn na elektrický pohon.

1930 neregistrován (výkon < 2 HP)

1939 ve mlýně semleto 560 q pšenice a 460 q žita

1943 - mlýn uzavřen