Nový, Obecní, Macháčkův

Kdy mlýn přesně vznikl se neví, ale ve starších dobách patřil ke klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Český historik August Sedláček ve svém díle uvádí, že jej roku 1584 darovala kněžna a abatyše kláštera Judita von Eibenstoll zvláštním privilegiem městu Třebenicím. To znamená, že se jeho majitelem stala obec. Ta jej pak pronajímala různým mlynářům.

4. února 1675 se zajímal o pronájem Nového mlýna Jiří Šašek, mlynářský mistr z města Loun. Bylo mu vyhověno, a tak se stal nájemcem mlýna za nájemné nejprve 50 kop, smlouva  o rok prodloužena a nájem zvýšen na 60 kop míšeňských. O tom, zda se mlynář - nájemce Nového či Obecního mlýna Jiří Šašek o mlýn špatně staral, není záznam, ale roku 1677 se uvádí mlýn jako zchátralý. Obec Třebenice proto musela přistoupit k obnově mlýna a aby to  mohla učinit, musela si od kláštera vypůjčit  300 kop míšeňských. 

Přestavěný Nový mlýn obec pronajala novému zájemci Jiřímu Pichlovi. Nájem činil 60 kop míšeňských a k tomu povinnost šrotovat zdarma obecní slady. Obec Třebenice zvýšila nájem později na 100 kop, ale ani toto zvýšení zřejmě nestačilo, a protože obec potřebovala nutně peníze, rozhodla se, že pronajme mlýn jen tomu, kdo zaplatí pachtovné předem ve výši 300 kop míšeňských. Dosavadní nájemce Jiřík Pichl tolik neměl, a proto dostal od obce výpověď z mlýna. Mlynář jistě nebyl spokojen, že ztratil střechu nad hlavou, a dožadoval se změny ve svůj prospěch cestou jednání, zatímco jeho žena Mařena "zlořečila a zaklínala všecky, kdo jim z obecního mlýna pomohli", za což byla potrestána pokutou 5 kop míš., na přímluvu kněžny jí však byla pokuta prominuta a abbolírována.

Novým nájemcem mlýna se stal roku 1710 Václav Vykročil, syn mlynáře Víta Vykročila. 1. února 1715 Nový či Obecní mlýn obec Třebenice prodala "dočasně" se svolením vrchnosti abatyše Heleny Pironky z Gallianu mlynáři Jakubu Sochorovi za 900 kop míšeňských. V rodině tohoto mlynáře mlýn zůstal řadu let. Potom však znovu přešel do majetku obce a uvádí se, že jí ročně vynášel průměrně 80 zlatých.

1843 obec Třebenice

Jedním z dalších nájemců byl Antonín Krůťak. Za něho v roce 1867 ve mlýně vyhořely hospodářské budovy. Po Antonínu Krůťakovi v letech 1891-97 byl nájemcem mlýna Josef Mikeš. V letech 1909-12 měl mlýn najmutý Antonín Charousek a od roku 1912 po šest let Antonín Hrdlička.

Roku 1919 obec Třebenice Nový mlýn prodala i s 18 korci přilehlých pozemků mlynáři Františku Macháčkovi, který za něj zaplatil 92 000 Kč k úhradě obecních dluhů. V roce 1937 Macháček mlýn převedl na svého zetě Václava Ficence a jeho choť Marii.

V současné době je objekt bývalého mlýna veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.