Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V Mezí u Manětína se již v roce 1651 uvádí mlýn. Jde o kupní smlouvu, podle níž Jiří Totzauer prodal dům s mlýnem a 30 strychy polí za 280 kop Matěji Šlikovi.
Roku 1659 se na mlýně v Mezí připomíná Jan Kolmer.
1839 Václav Stingl
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
18.11.1879 vyhotoveno vodní právo, 20.3.1880 zaknihováno
V r. 1885 se uvádí, že na kraji vesnice stál nevelký mlýn, ve kterém se mlelo asi 200 metrických centů obilí.
R. 1897 vlastnil mlýn Antonín Schimana. Mlýn stál na pravém břehu mlýnské strouhy. Mlýnské kolo na svrchní vodu bylo 2,86 m vysoké a 69 cm široké. Mlýn se skládal z jednoho mlýnského složení, vantroky přivádějící vodu na mlýnské kolo byly 4,85 m dlouhé.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynář Schimana vlastnil mlýn až do roku 1945. V té době přišel na mlýn mlynář Plic. Ten tu však nehospodařil dlouho, pouze do r. 1946, kdy také skončila mlynářská činnost na tomto mlýně. Několik let se tu potom ještě šrotovalo pro vlastní potřebu.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Později Plic mlýn značně přestavěl, aby zvětšil obytný prostor, takže původní stavba mlýnské usedlosti přestala být patrná.
Vývoj po roce 1989
V této době zde bydlel syn předchozího majitele Jaroslav Plic.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Totzauer Šlik Kolmer Schimana Plic Stingl Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1651 Jiří Totzauer
1651- Matěj Šlik.
1659 Jan Kolmer.
1839 Václav Stingl
1897 Antoní Schimana
1930 V. Schimana
1945-1946 Plic
1997 Jaroslav Plic
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
