Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původ mlýna byl velmi starý. První písemná zmínka pochází z r. 1600, kdy dával Jeroným Hrobčický z Hrobčic, pán na Manětíně, zapsat do desek zemských svůj majetek, mimo jiné také mlýn na Vanivkách o dvou moučných kolech a jedné stoupě.
Další zápis pochází z dělení panství roku 1616 a nechal jej pořídit Jan Vilím Hrobčický z Hrobčic na Manětíně.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Za třicetileté války byl Vanivkův mlýn vypálen Švédy.
Byl obnoven a v r. 1718 se na mlýně uvádí mlynář Jan Pták (52 let) s manželkou Růženou (40 let).
Podle zápisu z r. 1730 měl Vanivkův mlýn dvě moučná vodní kola a stál na nestálé vodě.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V r. 1885 tu mlynařil Johann Novák. Při vyměření a usazení nivelační značky ze dne 3. září 1897 bylo zapsáno, že mlýn leží na pravém břehu "Wanifkova potoka" a na levém břehu vychází z potoka strouha, kterou je přiváděna voda na mlýnské kolo. Vodní mlýn se skládal ze dvou mlýnských složení a z jednoho "Holanďana", které byly uváděny do provozu dvěma za sebou postavenými koly na svrchní vodu. Mlýnské vantroky byly 5,5 m dlouhé a vodní kola byla vysoká 4,63 m.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes z mlýna zůstaly jen zbytky zdiva, které zarůstají travou a náletovými dřevinami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1715 Jan Pták
1885 Jan Novák
1930 Jann Moule
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
