Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dne 1. června 1848 je mlynář Václav Mülling z Vitoušova mlýna na panství Preitenstein jmenován s ostatními mlynáři z Plzeňska a Loketska v žádosti o zrušení nebo snížení činží, kterou podali v Manětíně.
Mlýn je také zobrazen na II. vojenském mapování, které bylo provedeno v letech 1836-52 a na indikační skice a císařském otisku z roku 1839.
Po Václavu Müllingovi hospodařil na Vitoušově mlýně Karel Mülling, pravděpodobně to byl syn nebo jiný příbuzný předchozího mlynáře.
Mlýn je vyznačen i na III. vojenském mapování v letech 1877-80.
První světová válka (1914–1918)
V době mezi 1. a 2. světovou válkou ustává na mlýně mlynářská činnost a už se tu jen šrotuje pro vlastní potřebu. Pila u mlýna však zůstala v provozu.
Karel Mülling byl posledním mlynářem na Vitoušově mlýně a žil tu až do roku 1945, kdy byl mlýn znárodněn.
Mlynářská usedlost zůstala od r. 1945 neosídlena, na pile byl odmontován katr a mlýn i s polnostmi převzala Národní správa, po ní Státní statky a od roku 1954 vše patřilo Školnímu statku Nečtiny.
V roce 1954 koupili Týnskou usedlost původní majitelé, tedy rodina Müllingů. Budovu starého mlýna však zbořili a ponechali pouze obytnou část. Pila tu zůstala, ale později vyhořela.
V katastru nemovitostí je dnes objekt bývalého mlýna veden jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Mülling
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
