Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Původ tohoto mlýna je velmi starý, neboť záznamy o něm pocházejí již ze 16. století a nalezneme jej v tzv. smolných knihách. V minulosti tu mlynařil zřejmě mlynář Pelíšek, odtud jeho jméno. Mlýn stojí při samé řece Sázavě. V těsném sousedství mlýna je tzv. Pelíškův most, který souvisel s činností mlýna a má rovněž starý původ. V minulosti byl celodřevěný a krytý.
1841 majitel Jan Mírovský z Otryb
1845 stržen most a již neobnoven
Posledním mlynářem na Pelíškově mlýně byl v druhé polovině 19. století František Mirovský. Mletí bylo ukončeno v roce 1913. Jedním z důvodů zastavení mlýna byl zřejmě i požár Pelíškovského mostu, protože mlýn - kromě brodu přes řeku Sázavu ze strany Otryb a Vranic - byl těžko přístupný, zvláště za vyššího stavu vody. Navíc pak byly dva mlýny v Soběšíně stejně vzdálené z Otryb jako mlýn Pelíškův, a pro Vranice zase mlely tři mlýny v Kácově, přibližně stejně vzdálené a dostupné i hospodářům z Tichonic. A tak přerušením mostní komunikace se mlýn octl ve svízelné situaci.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1940 opravena vorová propusť
Další mlynář Václav Král už na mlýně jen hospodařil na zhruba 20 hektarech polí, a to do roku 1958, pak pozemky převzalo JZD. Jez u mlýna byl sice obnoven v letech 1960 - 61, ale kolem roku 1970 byly náhony zrušeny. Václav Král, než v roce 1968 zemřel, náhony ještě nějaký čas před jejich zrušením využíval pro malou vodní turbínu.
Mlýn má nyní čp.1 a je v původním stavu po přestavbě mlýna v předminulém století a je velice dobře udržován, majitelka paní Moškovská.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1841 Jan Mírovský
-1913 František Mírovský
-1958 Václav Král
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Vypráví se romantický příběh, že mlynář prodal mlýn správci panství v Kácově a když se s penězi vracel z Kácova domů, potkal po cestě mysliveckého pomocníka, který si vymknul kotník. Naložil ho proto na vůz, dovezl do mlýna a uložil v přízemí. V noci myslivec uslyšel zezhora podezřelé zvuky, vzal tedy pušku a vybelhal se do schodů. Vrazil do světnice, uviděl mlynáře a mlynářku spoutané na zemi s roubíky přes ústa a dva muže v černých škraboškách, kteří prohledávají almary. Po jednom vystřelil a zasáhl jej do ramene, druhý však stačil vyskočit z okna. Výstřel probudil mlýnskou čeleď, která na dvoře dopadla i druhého zlosyna se zlámanou nohou. Jaké bylo překvapení, když jim sňali masky a ukázalo se, že to je onen kácovský správce se svým písařem, který si přišel pro své peníze, které zaplatil za mlýn!
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
