Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn náležel k Dolnímu dvoru. V 15. a 16. století zde byli mlynáři Knoblové nebo Knoblochové, kteří zároveň byli držiteli Dolního dvora. Údajně zde také mlynařili bratři Heintze Merten a Frantze Merten.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Kolem r. 1634 je na mlýně uváděn mlynář Baltzer Seidemann s manželkou Marií.
V roce 1723 je zápis o dalším mlynáři na Kočičím mlýně, byl jím Lorenz Ziegelmüller. V uvedeném roce tento mlynář postoupil mlýn Christianu Richterovi z Dolního Podluží za 780 zlatých. Christian Richter mlýn za 7 000 tolarů přenechal Heinrichu Exnerovi z Horního Podluží. Když mlynář Heinrich Exner 1. července 1747 zemřel, převzal mlýn jeho zeť Johann Anton Franz za dlužnou částku 1 276 zlatých. Dcera Johanna Antona Franzeho se provdala za Ferdinanda Kreibicha, syna mlynáře Ferdinanda Kreibicha ze Zámeckého mlýna. Ferdinand Kreibich mladší koupil mlýn roku 1768 za 1 687 zlatých.
Jako poslední mlynář na Kočičím mlýně je uveden Kreibichův syn Johann Josef Kreibich. Ten v roce 1784 za mlýn zaplatil 1 800 zlatých.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Poté se o mlýn nikdo nestaral, a tak chátral. Nakonec ho zcela zničil požár 1. června 1865. V té době byl vlastníkem bývalého mlýna továrník Heinrich Liebisch. Ten na jeho pozemcích nechal postavit textilní továrnu.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes po mlýnu není památky. Zbyl tu jen rybník s názvem Kočka a zbytky náhonu od říčky Mandavy. Rybník však je již napájen pouze potokem od rybníka Gerhuska.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Merten Knobloch Seidemann Ziegelmüller Richter Exner Franz Kreibich Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
